Šéf banky Macquarie přemýšlí mezi klokany

Šéf banky Macquarie přemýšlí mezi klokany

Šéf australské Macquarie Bank přezdívané "továrna na milionáře" Allan E. Moss o sobě tvrdí, že nemá velké vize. Člověk by mu to skoro věřil. Spíše než dravého podnikatele připomíná roztržitého profesora. Ale zdání klame. Za úsměvem a brýlemi se skrývá jeden z nejméně konvenčních a nejlépe placených mozků mezi bankéři. Právě díky tomu je Moss nejlépe placeným Australanem a jeho banka asi největším soukromým provozovatelem silnic, kterého se pokouší kopírovat i slavná Goldman Sachs.
Čísla a byznys má Moss v krvi, narodil se totiž v rodině účetního. Ze Sydney, kde poznal svou budoucí ženu Irene (ta zastávala v Austrálii několik veřejných funkcí a je na veřejnosti známější než její muž), odešel studovat Harvard Business School. Mezi spolužáky prý vynikal, ačkoliv v sousedních lavicích seděly takové hvězdy jako šéf General Motors Rick Wagoner či bývalý ředitel banky Credit Suisse Group Lukas Mühlemann.
Jako jednoho z nejlepších absolventů Harvardu si ho po jeho návratu do Austrálie všimli dva mladí absolventi téže školy, David Clarke a Mark Johnson. Nabídli mu místo v pobočce malé anglické banky Hill Samuel. "Měli jsme tehdy jen dvě místnosti," vzpomíná Moss. "V jedné místnosti jsme radili firmám a ve druhé prováděli ty nejjednodušší operace na peněžním trhu."
Jeho šéfové ale nechtěli nadosmrti zůstat provinčními bankéři - zvyšovali počet zaměstnanců a nakonec Clarke firmu koupil. A vybral si Mosse, aby vyřídil založení nové banky. Moss začal vyřizovat formality a také listovat historickými knihami. Chtěl dát do názvu banky jméno slavného Australana.
"Většinou to ale nebyli lidé, které by bylo možno dát do názvu banky," poznamenává Moss. Nakonec narazil na Lachlana Macquarieho, guvernéra z počátku devatenáctého století. Ten zavedl první měnu - v Sydney donutil obyvatele platit místo dosud obvyklého rumu provrtanými španělskými stříbrnými dolary. Pro Mosse to byl ten správný symbol - chytrý Australan, "inovátor". Prostě podobal se tak trochu typu člověka, kterým chtěl být.
Osm let po založení Macquarie se Moss stal jejím šéfem. Vedení mu tehdy tak důvěřovalo, že kvůli jeho výběru ani nesvolalo zasedání správní rady a prostě mu místo telefonicky nabídlo. O tři roky později dala Macquarie své akcie na burzu. V témže roce také banka začala s tím, co ji později tak proslavilo - pustila se do provozování dálnice v Novém jižním Walesu. Jak Mosse napadlo začít podnikat v něčem takovém, co bylo dosud doménou státu, měst či obcí? Moss se odpovědi vyhýbá. Prý našel inspiraci když pádloval v kajaku sám na moři a když se procházel mezi klokany.

Příliš chamtiví

Moss v nákupech veřejných podniků agresívně pokračoval. Získal právo na provozování silnice Chicago Skyway, ve Velké Británii koupil třetí největší vodovodní společnost Aquarion, získal i železniční mosty a provozuje letiště v Sydney. Macquarie se honosí tím, že ze všech těchto kdysi veřejných podniků dokáže díky dobrému řízení dostat slušný zisk. Kritici ovšem namítají, že na úkor ostatních. "Dříve jsem dostávala od zákazníků dvoudolarové spropitné," stěžuje si například taxikářka před letištěm v Sydney. "Dneska dostává tohle spropitné Macquarie (vybírá dva dolary za příjezd k hale). Myslím, že jsou chamtiví." Nereptají jen taxikáři. Letecká společnost Virgin Blue obvinila banku, že porušuje dohody a zaplatila si billboardy s textem: "Macquarie, to je bankéřská banda".
Také sám Moss je podle menšinových akcionářů banky "příliš bohatý". Loni dostal odměny ve výši téměř 19 miliónů dolarů, což je dvakrát víc než jeho spolužák Wagoner řídící přibližně stejně velký (dle ceny na burze) General Motors. Moss se brání: "Přes devadesát procent odměn vrcholového managementu v bance závisí na výsledcích. Když byly výsledky výjimečné, odměna odpovídá výsledkům." Banka v roce 2004 vydělala 607,5 miliónu amerických dolarů a její tržní hodnota je 13 miliard.
Moss tvrdí, že infrastruktura je jen začátek a že najde i další neobvyklá a výnosná odvětví. Obchoduje se surovinami, pustil se do nákupu médií (koupil třeba bývalé produkční oddělení BBC) či amsterodamského vydavatele telefonních seznamů. Ze svých podílů na silnicích a mostech vytvořil fond, jehož akcie nabízí na burzách. Má i podobný "mediální" fond.

Pád nehrozí

Mnozí analytici nyní tvrdí, že se Macquarie příliš nafoukla a bojí se propadu. S napětím očekávají výsledky za loňský rok, které mají být zveřejněny 16. května.
Moss připouští, že loni byl nárůst zisku slabší. Zdůrazňuje ale, že nic vážného nehrozí. I když mají uvnitř banky zaměstnanci velkou volnost rozhodování, a to i o nákupech, celkově si společnost hlídá "velká rizika". Moss dokonce tvrdí, že i kdyby se najednou trhy propadly o čtyřicet procent, banka to přežije.