Analýza: Co stojí za slábnoucí dynamikou pojistného

Pojistný trh rostl loni opět pomaleji než ekonomika

Loňský rok je již druhým v řadě, kdy přírůstek peněz, které pojišťovny získaly od klientů na pojistném, byl ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší. Celkový objem předepsaného pojistného stoupl o 3,7 procenta proti 6,6 procenta v roce 2004. Za oslabením růstu stál především slabší výkon ve sféře životního pojištění, kde ještě loni v červnu vykázal sektor dokonce meziroční pokles.

Přestože se ve druhé polovině roku podařilo znovu dostat na růstovou trajektorii, předepsané pojistné v životním pojištění stouplo meziročně jen o 1,6 procenta (v roce 2004 činil růst 7,5 %). Výkon v životním pojištění je zklamáním hlavně při srovnání s dvojcifernými tempy růstu patrnými po celá devadesátá léta a vrcholícími rokem 2001, kdy předepsané pojistné v životním pojištění vzrostlo meziročně o téměř čtvrtinu. Proti takovéto dynamice je loňský přírůstek velmi skromný zejména s ohledem na skutečnost, že propojištěnost měřená objemem pojistného k HDP je v ČR oproti EU stále velmi nízká. Navíc výsledek loňského roku způsobil, že se do té doby pozitivní trend tohoto poměrného srovnání zastavil.

A nejen to - výsledek za sféru životního pojištění dokázal snížit i proporci za celý sektor pojišťovnictví, takže relativní pokles zaznamenal i poměr celkového pojistného k HDP (viz graf č. 1). Jestliže po většinu posledních deseti let rostl pojistný trh rychleji než ekonomika, pak v posledních dvou letech je jeho růst pomalejší než přírůstky HDP v běžných cenách.

Pokles sektoru není mimořádný...

Markantní ztráta tempa je však při pohledu na zatím zveřejněné výsledky pojišťoven dosti diferencovaná. Paradoxem je, že většině pojišťoven z top 5, které mají jako pětice podle objemů předepsaného pojistného v životním pojištění tržní podíl plných 74 procent, se nevedlo špatně. O silné dominanci České pojišťovny (ČP) jako největšího subjektu na trhu svědčí skutečnost, že objem předepsaného pojistného, klíčového indikátoru vývoje pojistného trhu, byl loni téměř osmkrát vyšší než objem vykázaný pojišťovnou číslo pět (v ČR působí více než třicet pojišťoven, z toho 27 je sdruženo v asociaci ČAP).

Bližší pohled na výkony největších pojišťoven na českém trhu tak ukazuje, že s výjimkou ČP, u níž pokles v životním pojištění ve srovnání s rokem 2004 dosáhl 5,5 procenta, stouplo u většiny pojišťoven velké pětky předepsané pojistné v životním pojištění relativně dost (Kooperativa +10 procent, ČSOB +16,7 procenta, ING Nationale-Nederlanden +5 procent). Obecně je zřejmé, že údaje dominujícího subjektu s tržním podílem zhruba 36 procent musí ovlivnit rozhodujícím způsobem i indikátory vykázané za sektor.

Právě k tomu došlo v roce 2005, jak plyne z údajů o předepsaném pojistném, zveřejněných Českou asociací pojišťoven (ČAP) a hospodářských výsledků českých top 5 v závěru března. Většina pojišťoven zatím údaje nepublikovala.

... mimořádné byly předešlé růsty

V průměru let 1994 až 2005 rostlo celkové předepsané pojistné v České republice o 14,3 procenta ročně, v životním pojištění pak činil průměrný roční přírůstek dokonce 16,4 procenta. Jde o velmi silnou průměrnou dynamiku, přičemž nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2001 až 2003 a pohybovaly se mezi 20,2 procenta až 24,2 procenta. Právě tato akcelerace (v roce 2000 činilo předepsané pojistné 22,8 miliardy korun, v roce 2003 už 41,1 mld.) vyvolávala iluzi, že životní pojištění v ČR poroste ročně o pětinu snad donekonečna.

Důvody předchozího boomu

Za předchozími extrémními růsty stála jednak nízká nasycenost trhu produkty životního pojištění v České republice, jednak pozitivní daňové efekty pro klienty plynoucí z nově přijaté legislativy (daňové odpočty při ročním naspoření požadované částky a odpovídající délce pojištění). Dlouhotrvající (a dosud nekončící) debaty o penzijní reformě a nevyhnutelné potřebě disponovat ve stáří i jistou sumou vlastních našetřených peněz také jistě hrály roli při rozhodování klientů v tom, kam umístit své úspory. Důsledkem byly i enormní růsty pojistného v podobě jednorázových vkladů na účty kapitálového životního pojištění (jednorázový vklad například na dvacet let znamená při současné oficiální metodice vykazování objemů předepsaného pojistného, že daný objem peněz se promítne v objemu pojistného daného roku, nikoli však již let příštích).

Pojišťovny navíc v minulé dekádě rozvíjely produkty, s nimiž do té doby neměl český trh zkušenost (bylo jím svým způsobem i kapitálové životní pojištění). Atraktivní se v poslední době stalo i sofistikované investiční životní pojištění, s větší účastí klienta na přijímaném riziku a pružné přizpůsobování životní situaci. Růst investičního pojištění je přitom silný a rychlejší než celkový trh - například ČSOB pojišťovna v něm loni vybrala na předepsaném pojistném přes miliardu korun. Avšak ani to nebylo v posledních dvou letech dostatečným impulzem pro větší celkový růst trhu.

Co stojí za slábnoucí dynamikou

Skutečně se lidé rozhodli své výdaje na životní pojištění utnout? Nabídka nových produktů umožňujících klientům složit jednorázově vyšší částky (být pak po dlouhou dobu pojištěn a získávat určitý výnos z kapitálové složky svého pojištění) přišla již před několika lety, jak již bylo zmíněno, a spolu s marketingovou podporou nových zákonných daňových úlev udělala své. Pojišťovny zdůrazňují, že tzv. běžně placené pojistné, stojící mimo jednorázové platby, má růst relativně dobrý. Pokud jde o jeho váhu, v roce 2004 se podílelo na celkovém pojistném ze 67,3 procenta, v roce 2005 ze 72,4 procenta. Jednorázové pojistné dosáhlo v roce 2005 podle neoficiálních zdrojů 12,4 miliardy korun, což bylo 27,6 procenta objemu celkového pojistného v životním pojištění.

...méně peněz z rodinných rozpočtů?

Domácnosti však opravdu začaly vydávat na životní pojištění relativně méně. Srovnáme-li totiž objem předepsaného pojistného v daném roce s objemem běžných příjmů domácností (resp. jejich běžných výdajů) a především jejich dynamiku (viz graf č. 2), je z nich patrné, že v roce 2005 byl růst výdajů na životní pojištění nižší než růst běžných výdajů domácností celkem. Podobně tomu bylo u běžných příjmů domácností - ty rostly během období 2000 až 2005 meziročně v intervalu od 4,8 do 5,6 procenta (z toho mzdy s dynamikou od 4,7 do 7 procent). Ovšem peníze vydávané na životní pojištění po zmíněných extrémních ročních přírůstcích dosáhly v roce 2004 meziročního přírůstku 7,5 procenta, což bylo stále ještě rychlejší tempo než tempo běžných výdajů (podle revidovaných údajů ČSÚ +6,6 procenta) i příjmů (+5,3 procenta).

V roce 2005 však domácnosti zvýšily výdaje na životní pojištění (podle objemů předepsaného pojistného) jen o 1,6 procenta, když jejich celkové výdaje stouply o 6,9 procenta a příjmy o 4,8 procenta.

...spoří se obecně méně?

Spotřeba domácností měřená nominálním objemem jejich běžných výdajů za daný rok vykazuje za poslední léta silnou dynamiku (v roce 2002 se proti roku 2001 zvýšila dokonce o 8,1 procenta). Jestliže ještě v roce 2000 odpovídalo tempo růstu běžných výdajů domácností přírůstkům jejich běžných příjmů (meziročně +4,8 procenta), pak v roce 2005 stouply běžné výdaje domácností proti roku 2004 o 6,9 procenta, zatímco přírůstek jejich běžných příjmů zůstal stejný jako v roce 2000.

Slábnoucí sklon spořit je pro sektor domácností patrný už celou dekádu - studie ČSÚ analyzující úspory a zadluženosti domácností za léta 1995 až 2005 prokázala podle metodiky národních účtů, že objem hrubých úspor domácností zůstává vždy v daném roce v podstatě stejný (100 až 118 mld. korun), zatímco jejich hrubý disponibilní příjem výrazně stoupá (v roce 2004 byl o více než dvě třetiny vyšší než v roce 1995). Co však přímo eskaluje, je spotřeba sektoru domácností, která byla v roce 2004 o téměř 80 procent vyšší než v roce 1995. Přestože jde o nominální srovnání, prokazuje takovýto vývoj velmi názorně, že ochota domácností spořit se velmi výrazně snížila a jejich chování, co se týká nakládání s penězi, je zcela v režii narůstající spotřeby.

...neopakovatelné okolnosti?

Hlavní důvody velkého přílivu peněz do životního pojištění v období kolem roku 2000 a několik málo let po něm, vyjmenované výše, byly objektivní a zasáhly trh celkově. Na následné ztrátě dynamiky však měly podíl z velké části příčiny vnitřně obchodního charakteru, zejména u některých pojišťoven. Česká pojišťovna v předchozích letech konvertovala staré smlouvy na nové - nově sjednávaná pojištění byla dražší, což se muselo promítat i do výše předpisu pojistného. Tento efekt se v roce 2005 již zřejmě vyčerpal. Podobně Pojišťovna České spořitelny. Zde masivní akce převádění vkladních knížek z anonymních vkladů do vkladů na jméno přivedla k přepážkám statisíce lidí. Je zřejmé a z obchodního hlediska banky zcela pochopitelné, že přepážkoví pracovníci nabízeli těmto lidem převedení jejich vkladů i do podoby kapitálového životního pojištění jako alternativy velmi nízce úročených vkladů na vkladních knížkách. Také tento pozitivní dopad na přírůstky peněz v životním pojištění celého sektoru se již zřejmě podstatně ztlumil. Obě peněžní instituce totiž uvedly za rok 2005 pokles předepsaného pojistného v životním pojištění - ČP předepsala o 5,5 procenta méně než v roce 2004, Pojišťovna ČS dokonce o 25,3 procenta méně (zde mohl zčásti působit i efekt odlivu majetkového kmene neživotního pojištění). U těchto dvou pojišťoven dohromady jde o meziroční pokles 1,7 mld. korun.

...konkurence jiných produktů?

Příliv peněz do konkurenčních finančních produktů konkurujících životnímu pojištění je ve srovnání s životním pojištěním masivnější. Přitom pojistné produkty ve sféře životního pojištění akcentují často tak výrazně spořicí složku, že některé pojišťovny mohou nabízet dokonce pouze spoření, bez pojištění. Stále silná však zůstává "klasika", pojištění pro případ smrti a dožití.

Jestliže tedy životní pojištění, především kapitálové a investiční, představuje pro klienty formu úspor, je samozřejmě vystaveno konkurenci především penzijního připojištění a také stavebního spoření. Ty jako produkty se státním příspěvkem vynášejí více především díky této podpoře - jejich efektivní úroková sazba je pro klienty přitažlivější, než je tomu v případě životního pojištění. Změny v proporcích úspor lidí ukazuje i zmíněná studie ČSÚ: podíl životního pojištění na celkovém objemu ostatních typů úspor (včetně bankovních vkladů, kolektivního investování, přímých investic do cenných papírů a peněz v "matracích") stoupl podle odhadované výše technických rezerv jen nepatrně na 8,7 procenta v polovině roku 2005 proti 8,6 procenta v roce 2001. Ve srovnání s největší konkurencí šlo o změnu méně výraznou, protože stavební spoření zvýšilo svůj podíl z 10,6 procenta na 20,8 procenta a podílové fondy z 5,8 procenta na 11,3 procenta. Penzijní připojištění se na celkových úsporách podílí stále méně, jeho podíl však také stoupl (z 5,4 % na 6,9 %). Podíl životního pojištění je ve srovnání s ním stále vyšší.

Proč nepomáhá hypoteční boom

Lidé si stále více půjčují na bydlení. Banky a stavební spořitelny žádají po klientech v souvislosti s hypotečním úvěrem či vyšším úvěrem ze stavebního spoření zpravidla životní pojistku. Vzniká tak otázka, proč zde enormní zájem o hypotéky nevede i k vyššímu růstu předepsaného pojistného v životním pojištění. Odpověď je daná tím, že nejběžnějším pojištěním úvěru je pojištění pouze pro případ smrti. Podle zdrojů z pojišťoven je cena pojištění pro případ smrti ve velkém průměru jen zhruba desetinová ve srovnání s cenou pojištění pro případ dožití. To znamená, že v pojistném pro případ dožití a smrti dělá spořicí složka devadesát procent a riziková deset procent. Nebo jinak - pokud by se mělo nahradit jedno kapitálové pojištění rizikovým pojištěním, bylo by nutné nahradit jeden "kus" deseti "kusy". A toho se jen tak nedocílí. Proto se pokles prodeje kapitálového pojištění jen velmi těžko dohání pojištěním rizikovým. Trh hypoték by tak musel růst ještě daleko rychleji, aby v současné době dokázal pojišťovnám kompenzovat v obchodech s rizikovým pojištění ztráty, které utrpěly v pojištění kapitálovém.

Pojišťovna není spořitelna

V zabezpečení rizik pojišťovny nikdo nenahradí, ve spoření ano. Vývoj předepsaného pojistného v životním pojištění u pojišťoven je určován z velké části právě spořicí (kapitálovou) složkou životního pojištění. Přitom předpis pojistného je obratový údaj, říká, kolik peněz bylo klientům vyfakturováno, a nevypovídá tolik o tom, kolik se sjednalo pojištění v daném roce. To zprostředkovává spíše ukazatel tzv. obchodní produkce (nových obchodů), který popisuje trh lépe. Nové obchody v životním pojištění poklesly podle neoficiálních zdrojů v sektoru pojišťoven ČR v loňském roce meziročně o devět procent, přičemž negativní roli zde hrála jistě hlavně v prvním čtvrtletí i potřeba přeškolovat prodejce, aby bylo učiněno zadost nové legislativě. V pojišťovnách pochází většina objemu předepsaného pojistného ze starých obchodů.

Možná by segment životního pojištění povzbudila vyšší výnosnost pro klienty v podobě celkového zhodnocení peněz, možná přiznání jeho funkce jako prostředku zajištění ve stáří s akcentem na jeho nezastupitelnou roli v pojištění rizika pro případ smrti. V prvním případě k tomu mohou přispět v budoucnu vyšší úrokové sazby či rozhodnutí pojišťoven o vyšších podílech na zisku pro klienty. Ve druhém případě pak definitivní slovo, pokud jde o českou penzijní reformu.

Autorka je finanční analytička

Růst pojistného trhu potvrzen

Z předběžných výsledků, které shromáždila Česká asociace pojišťoven počátkem března od svých členů za rok 2005, vyplývá, že pojistný trh zůstal na růstové trajektorii. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo oproti roku 2004 o 3,7 procenta a dosáhlo úrovně 115,8 mld. Kč. Potvrdily se tak prvotní údaje z konce ledna 2006. Vyšší dynamiku růstu zaznamenalo neživotní pojištění, u kterého se zvýšilo předepsané pojistné o 5,2 procenta na 70,9 mld. Kč. Jeho podíl na předepsaném pojistném tak představoval 61,2 procenta.

U životního pojištění byl docílen pozitivní vývoj, pokud jde o běžně placené pojistné, kde předepsané pojistné vzrostlo o 7,1 procenta. Celkově však činil nárůst sledovaného ukazatele jen 1,6 procenta, protože se snížilo předepsané pojistné u pojištění jednorázově placených o 10,6 procenta.

Počet vyřízených pojistných událostí poklesl v roce 2005 o 7,2 procenta a náklady na pojistná plnění o 8,3 procenta. Členské pojišťovny ČAP vykázaly ke konci roku 2005 celkem 14 119 zaměstnanců, což je ve srovnání s rokem 2004 o 2,4 procenta méně. Vývoj v jednotlivých pojistných odvětvích životního a neživotního pojištění byl rozdílný. Bez ohledu na absolutní hodnoty a podíl na celkovém předepsaném pojistném lze upozornit na růst předepsaného pojistného u pojištění nemoci v roce 2005 o 31,5 procenta či u všeobecného pojištění odpovědnosti za škodu o 11,1 procenta či pojištění spojeného s investičním fondem o 24,5 procenta (netýká se dětí). To jsou pozitivní trendy a přísliby do budoucna.

"Rok 2005 byl na tuzemském pojistném trhu ve znamení rozšiřování a zkvalitňování služeb pojišťoven, zvyšování úrovně ochrany klientů a upevňování ekonomické síly pojistitelů," řekl Ladislav Bartoníček, prezident České asociace pojišťoven.

(kp)