Česko stále lépe konkuruje světu

V konkurenčním boji ekonomik jednotlivých států poráží Česká republika další soupeře. Podle renomovaného žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavil mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD) ze švýcarského Lausanne, se Česko proti loňsku posunulo o pět příček vzhůru a obsadilo 31. příčku ze jednašedesáti sledovaných zemí.
Z postkomunistických zemí střední a východní Evropy je na tom lépe pouze dvacáté Estonsko. Sousední Slovensko si polepšilo o jednu příčku na 39. pozici, Maďarsko kleslo na 41. místo a polská ekonomika se s 58. příčkou potácí na chvostu sledovaných států. První místo z předchozích let obhájily Spojené státy, postupně však ztrácejí svůj náskok před Hongkongem a Singapurem.
Podle švýcarských expertů se Česko za poslední rok dostalo v konkurenceschopnosti například před Thajsko, Francii nebo Jižní Koreu. Hůře je na tom i celá jižní Evropa.

Firmy míří za hranice
"Důvodem zlepšení Česka je především zrychlení ekonomického růstu a úspěchy zahraničního obchodu," tvrdí Lubomír Lízal z ekonomického institutu Cerge-EI, který má v IMD sledování české ekonomiky na starosti.
V hodnocení ekonomické výkonnosti Česko letos poskočilo o jedenáct míst na 25. příčku.
Dobrou kondici a rostoucí schopnost konkurovat potvrzuje i řada tuzemských firem. Mimořádně úspěšný rok loni měly ČEZ, Škoda Auto, Český Telecom i další giganti. Některé společnosti navíc začínají skupovat i své konkurenty v zahraničí. ČEZ loni investoval na Balkáně, farmaceutická Zentiva koupila rumunskou firmu Sicomed, skupina Agrofert převzala slovenskou společnost Duslo.
Úspěchy zaznamenávají i další obory. "Daří se nám uspět především na německém trhu," potvzuje rostoucí vývozy mluvčí pivovarnické skupiny Drinks Union Martin Jonáš.

Vláda překáží méně
Podle institutu IMD se vedle samotné ekonomiky zlepšují i podmínky vytvářené českou vládou. Česko si u tohoto kritéria proti loňsku polepšilo o deset míst na 34. pozici.
Podle Lízala pomáhají především štědré pobídky pro zahraniční investice. "Vláda zametá investorům před prahem," podotkl. Příznivé jsou také nízké úrokové míry, sociální smír v zemi či větší akceschopnost kabinetu.
Švýcarská studie však zároveň upozorňuje, že i přes meziroční zlepšení česká vláda svoji ekonomiku stále spíše brzdí. Špatně hodnocena je především ve fiskální politice, obchodní legislativě či udělování státních podpor. Terčem kritiky je také trh práce, vysoké daně z příjmu a především sociální a zdravotní pojištění.
Naopak slovenský kabinet je podle expertů v podnikání ekonomicky prospěšných kroků čtvrtý nejlepší na světě. Potýká se však s politickou nestabilitou, protesty obyvatel a vysokou nezaměstnaností. Konkurenční pozici Česka vylepšují i rychle rostoucí akcie na pražské burze. V ještě lepších výsledcích však brání málo rozvinutý kapitálový trh. Dojít si pro peníze na burzu je v České republice stále velký nezvyk. I přes úspěšné příběhy svých odvážnějších kolegů si drtivá většina tuzemských firem stále vystačí s nabídkou bank.

Problémoví manažeři
Byť jen pomalu, Česko se zbavuje i pověsti výrazně korupční země. Podle Lízala to souvisí s větším počtem odhalených případů v poslední době a postupné změně vztahu Čechů ke korupci.
Nadále špatné však zůstává vnímání tuzemských manažerů. Svoji roli mohou podle Lízala hrát i nejasné podmínky odměňování managementu včetně různých opčních programů.
Česku škodí i relativně malý počet vysokoškoláků, vysoká nezaměstnanost mezi mladými lidmi, drahý internet, malé užívání počítačů či vysoká energetická náročnost celé ekonomiky.

Porovnání konkurenceschopnosti jednotlivých zemí