Fed zvýšil úrokové sazby

Fed zvýšil úrokové sazby

Americká centrální banka (Fed) pokračuje v maratónu zvyšování úrokových sazeb. Včera zvedla základní úrokovou sazbu o 25 bodů na pět procent. Sazby rostly už po šestnácté v řadě. Úrok je nejvyšší od roku 2001.
Fed tak neuchystal trhům žádné překvapení, experti naopak tento krok očekávaly. Vetšinu z nich však spíše trápí otázka: "Co bude dál?" Další růst sazeb už totiž není vůbec jistý.
Šéf Fedu Ben Bernanke sice už před dvěma týdny avizoval, že by sazby mohly stoupnout na dlouhou dobu naposledy, včera však svou rétoriku poněkud změnil.
"Abychom předešli inflačním rizikům, budeme muset možná v dosud nastaveném trendu zvyšování sazeb pokračovat," řekl agentuře Bloomberg nejmenovaný člen Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který v rámci Fedu o sazbách rozhoduje. "Rozsah a načasování dalšího "utahování kohoutků" bude záviset na tom, jak poroste americká ekonomika," dodal.
Ta je na tom ale podle odborníků velmi dobře. Bernanke chtěl přitom od dalšího zvyšování sazeb upustit pouze v případě, že by Fed svou měnovou politikou ekonomiku příliš brzdil.
"Fed sice bude ještě sledovat aktuální data, ekonomice se ale hlavně na straně investic daří a já bych byl velmi překvapen, kdyby si teď bankéři dali pauzu," uvedl pro Bloomberg děkan Columbia Univerzity v New Yorku Glenn Hubbard, který v minulosti působil jako ekonomický poradce Bílého domu.
"Hospodářský růst je v letošním roce zatím dost silný. Předpokládáme, že tempo růstu se pravděpodobně sníží na udržitelnější úroveň, což bude částečně odrazem postupného ochlazování na trhu bydlení," píše se ve zprávě FOMC.
Hlavním nepřítelem americké centrální banky totiž zůstává inflace, a ta je tažena nejen domácí poptávkou, ale i vysokými cenami energií a slábnoucím dolarem.
"Boj proti inflaci je priorita, pokud bude růst dobrý, půjdou do toho znovu," potvrdil Paul Kasriel, šéf ekonomického výzkumu v investiční společnosti Northern Trust Securities.
Šňůra zvyšování sazeb trvá už více než dva roky a je nejdelší od sedmdesátých let minulého století. Bankéři začali v lednu 2004 na jednom procentu. Sazby tedy za tu dobu vyrostly pětkrát.
Základní sazba je nyní v USA mnohem vyšší než v eurozóně, kde je na 2,5 procenta. Ještě nižší je ale například v České republice, kde je na pouhých dvou procentech.