Univerzity: sto třicet miliard z EU

Univerzitám se, alespoň z pohledu financí, přiblížil cíl postavit nová výzkumná centra a laboratoře. Na vědu a výzkum mohou z Evropských sociálních fondů pro léta 2007 až 2013 čerpat z částky 4,5 miliardy eur, což je zhruba 130 miliard korun. Většina z těch, které HN oslovily, má však obavy, že na tyto peníze nedosáhne.

"Nemáme peníze na prvotní náklady," vyjádřil nedávno svoji obavu Petr Sáha, předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. I nedávná inventura v Bruselu ukázala, že Česko je mezi státy unie v čerpání dotací druhé nejhorší.

Projekty za miliardy korun

Peníze na projekty, které Evropská unie hradí z více než tří čtvrtin, dostanou univerzity až tehdy, když je zcela dokončí. Právě v tom vidí školy největší problém.
"Toto zpětné financování dělá problémy. Nemůžeme si vzít od bank půjčky, majetkem školy nesmíme ručit. Na to, abychom mohli rozjet velký projekt, koupit pozemky a postavit výzkumná centra, potřebujeme do začátku milióny korun a ty nemáme.

A vše navíc musíme stihnout do tří let od podání žádosti na projekt," stěžuje si Vojtěch Konopa, rektor Technické univerzity v Liberci. I přesto si tato škola podala pro následující roky několik žádostí o evropské peníze. Chce je například získat na pokračování výzkumu v Ralsku, kde se sanuje kontaminovaná půda a spodní voda.
Miliardy korun chce Liberec i na výstavbu technologických laboratoří. "Ve výběrovém řízení si vybíráme firmy, které jsou schopny zálohově stavbu financovat. Peníze jim dáme až následně, kdy je dostaneme z Bruselu," říká rektor.

Úspěšnost je poloviční

Téměř poloviční úspěšnost v získávání evropských peněz na vědu a výzkum má Vysoká škola ekonomická v Praze. Ročně obdrží na projekty v průměru přes tři miliony korun.
"Daří se nám ve dvou oblastech: ve znalostním inženýrství a v životním prostředí. I přesto máme také problémy, jak financovat počátek projektu. Spolupráce se soukromými firmami, které by nám mohly v začátcích pomoci, není tak velká," podotýká prorektorka pro vědu a výzkum Stanislava Hronová. Právě VŠE chce v následujících letech postavit za stovky miliónů korun v Jindřichově Hradci informační a výzkumné centrum.

Mezi univerzity, které nejlépe čerpají peníze, patří Vysoká škola chemicko-technologická. Jen loni za zahraniční projekty získala 19 miliónů korun. I nyní plánuje výstavbu výzkumného střediska v Mostě, kde budou pracovat i zaměstnanci Unipetrolu, který se na projektu spolupodílí. Deset miliónů korun ročně získá z Evropy například Univerzita Palackého v Olomouci, dotace pro Univerzitu Karlovu se naopak pohybují v řádech desítek tisíc korun.

"Školy samy musí efektivně hospodařit s penězi a právě na placení prvotních nákladů oslovovat soukromé firmy," říká Jiří Havel, místopředseda vlády pro ekonomiku.
Pro univerzity se zlepšily státní dotace i od ministerstva školství. V roce 2002 to bylo 3,2 miliónu korun, letos se odhaduje, že celková částka dosáhne k pěti miliónům korun.