Hypotéky mění tvář Estonska

"Těch krabic si, prosím, nevšímejte. Ještě jsem všechno nevybalila," říká Natalia Omulčunková a otevírá dveře do svého bytu. "Zatím jsem se nerozhodla, co udělám s obývacím pokojem. Je to tak trochu složité, protože, no, vdala jsem se za banku."
Nový domov slečny Omulčunkové je slunný byt v opraveném domě z 30. let minulého století v centru Tallinnu. Zamilovala se do něj, jakmile jej v polovině ledna spatřila poprvé. Za dva týdny byl byt její.

Hypotéka pro každého

Třebaže je jí jen třiadvacet a do své první práce nastoupila teprve před několika měsíci, byla s to sjednat si hypotéku za méně než měsíc. "Nebyl to problém," říká. "Všechno šlo velmi rychle."
Rychlý prodej hypoték není v Estonsku neobvyklý. Většinou trvá dva týdny až měsíc. Banky před pěti lety začaly nabízet hypoteční úvěry s nízkými úroky. Od té doby je růst trhu s nemovitostmi dramatický. Ceny v hlavním městě Tallinnu loni stouply o 50 procent a země je stále zachvácena stavebním rozmachem.

Slečna Omulčunková snad v rekonstruované budově našla, co hledala, avšak většina Estonců chce bydlet v novém. Pro realitní makléře jako Taivu Lippmaaovou to je naprosto pochopitelné. "Je třeba vzít v úvahu podmínky, v nichž jsme žili v uplynulých 50 letech za sovětského systému," vysvětluje. Honba za naplněním této touhy mění Tallinn.

V jedenadvacátém patře nedokončeného činžovního domu v centru metropole stojí Ardi Lossman, jehož firma budovu staví, a ukazuje na další staveniště ve městě. Ve všech směrech jsou vidět jeřáby, ve skleněných zdech nových věžáků se odrážejí věžičky středověkého tallinnského Starého města. I tak ale poptávka ohromně převyšuje nabídku.
Když si někdo vystaví tabuli oznamující, že tam bude stát nová budova, druhého dne se vytvoří fronta lidí ochotných podepsat smlouvu, ačkoli neví nic o plánech, architektonickém řešení či jiných věcech.

Zadluženost roste

Boom některé lidi znepokojuje, a to v neposlední řadě proto, že zadluženost domácností v Estonsku rostla v uplynulých třech letech o více než 50 procent ročně. Je nemožné říci, jak budou lidé splácení zvládat, změní-li se ekonomická situace, říká Sven Meimer, který je v centrální Estonské bance šéfem oddělení finanční stability.
"Když půjde vše dobře, tak se nejspíš nic nestane," říká. To také Estonská banka předpovídá pro následující dva roky. "Estonci ale nevědí, co to znamená mít půjčku na 30 let. Nevědí, co znamená splácet víc, než byl původní propočet, zvednou-li se prudce úrokové sazby. Nevíme, jak budou reagovat."

Takové obavy ale má jen málokdo. Zadluženost je mnohem menší než v bohatších evropských zemích a Estonci jsou optimisté. Ano, Estonsko zůstává jednou z nejchudších zemí v Evropské unii; příjmy obyvatel dosahují jen poloviny průměru. Má ale i jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik.
Po obtížných 90. letech, kdy země prošla hlubokou restrukturalizací a přestála ruskou ekonomickou krizi, přišel opravdový růst. Loni dosáhl 9,6 procenta hrubého národního produktu a žádné výraznější zpomalení se nerýsuje. Centrální banka na letošek předpovídá osmiprocentní růst.

I když rychle rostou všechna odvětví, nejrychleji se rozvíjí trh s nemovitostmi. Obyčejným Estoncům se nyní skýtá šance koupit si vlastní dům či byt a oni ji neváhají využít. Výsledkem je, že ceny domů stoupají rychleji než kdekoli jinde v Evropě.
Ohromné změny, které má Estonsko za sebou, obyvatele zocelily. Nadšení, s nímž nakupují nemovitosti, odráží jejich přesvědčení, že ať přijde jakákoli bouře, budou s to jí odolat.