Většina lidí - zvláště pokud s tím nic nedělají - má pohled na svět spíše negativní. Pochlubíte-li se kolegům, že zítra jedete na výlet, pravděpodobně najdou spoustu důvodů, proč byste měli zůstat doma - od počasí až po nebezpečné silnice.
Při řešení problémů se tedy automaticky nabízí spousta negativních emocí: obavy, strach, hněv, odpor, ba i nenávist. Všechny tyto emoce a s nimi spojené postoje působí samozřejmě destruktivně. Nemůžete najít rozumné řešení problému, budete-li se svého zákazníka či šéfa bát, nebo ho dokonce nenávidět. Požadavek na pozitivní přístup k problémům tedy vychází z cíle: chcete-li dosáhnout pozitivního řešení problému, nemůžete k němu přistupovat negativně.
Proti pozitivním přístupům a vůbec užívání pozitivních emocí při práci se staví především nedávná tradice, která si zakládá na technické inteligenci (IQ). Ještě na začátku devadesátých let minulého století byli firemními hrdiny inteligentní technici, softwaroví specialisté a technokratičtí vedoucí. Časy se mění a pojem "emoční inteligence" (EQ) už není ničím neznámým. Vážně se jím zabývají i personalisté.
Stejně tak pozitivní přístup není už chápán jako cosi zhola nepraktického a naivního. Je to zkrátka alternativa přístupu negativního, která má na rozdíl od něj mnoho výhod. Už to, jestli s někým hovoříte s chmurným výrazem, nebo se naopak usmíváte, rozhoduje o výsledku jednání - a nikdo o tom příliš nepochybuje.
Být naladěný pozitivně tedy nemá nic společného s nějakou veselou náladou či nastavováním druhé tváře. Pozitivní postoj vychází z přesvědčení, že na každé věci lze najít jak tu negativní, tak i pozitivní stránku. A záleží-li na vás, co si vyberete, proč byste měli dát přednost tomu horšímu? Zamyslete se, jak se chovají a jaké postoje zaujímají lidé, kteří vám imponují a je vám s nimi dobře. Jistě se nevyznačují zachmuřenou tváří a apokalyptickými předpověďmi.
Jak se však při řešení problému naladit pozitivně? To jde samozřejmě špatně, představte si, že byste každou chvíli měnili nastavení svého počítače, a to je většinou snazší, než změnit své vlastní osobní nastavení. Proto je výhodnější být naladěni pozitivně stále.
Chcete-li se naladit pozitivně, musíte v první řadě chtít. Jinak dosáhnete maximálně neupřímného úsměvu, grimasy, kterou každý hned odhalí. A pak je třeba trénovat, znovu a znovu opakovat. Nejlépe tak, že si uložíte říci každému, koho potkáte, několik pěkných slov. Zvláště lidem, které jinak příliš nevnímáte - řidičům autobusů, vrátným, uklízečkám... Před časem jsem takto pochválil recepční v jednom hotelu a když jsem se tam znovu objevil po dvou měsících, nemusel jsem vůbec nic zařizovat a vypisovat - všechno už bylo připravené.
Pozitivní naladění tedy působí nejen na vás, ale i na vaše okolí. Je známo, že lidé zrcadlí chování svých protějšků (mohli bychom i říci, že se opičí) a jestliže tedy zaujímáte pozitivní postoj, je pravděpodobné, že váš partner při jednání ho buď zaujme také, nebo alespoň výrazně utlumí své negativní zaměření.
Pozitivní postoj také zvyšuje sebevědomí. A to je v případech, kdy řešíte složité a nepříjemné problémy, velká posila. Jak už víme, nedostatek sebedůvěry vám může bránit jak v rozhodném a včasném řešení problému, tak k zajištění dalších lidí ke spolupráci a pomoci. Pozitivně naladěný člověk nemá problémy ve vztazích a vždy najde někoho, kdo mu ochotně pomůže.
Miloš Toman
Autor je lektorem a poradcem v oblasti managementu, marketingu a komunikace
Při řešení problémů se tedy automaticky nabízí spousta negativních emocí: obavy, strach, hněv, odpor, ba i nenávist. Všechny tyto emoce a s nimi spojené postoje působí samozřejmě destruktivně. Nemůžete najít rozumné řešení problému, budete-li se svého zákazníka či šéfa bát, nebo ho dokonce nenávidět. Požadavek na pozitivní přístup k problémům tedy vychází z cíle: chcete-li dosáhnout pozitivního řešení problému, nemůžete k němu přistupovat negativně.
Proti pozitivním přístupům a vůbec užívání pozitivních emocí při práci se staví především nedávná tradice, která si zakládá na technické inteligenci (IQ). Ještě na začátku devadesátých let minulého století byli firemními hrdiny inteligentní technici, softwaroví specialisté a technokratičtí vedoucí. Časy se mění a pojem "emoční inteligence" (EQ) už není ničím neznámým. Vážně se jím zabývají i personalisté.
Stejně tak pozitivní přístup není už chápán jako cosi zhola nepraktického a naivního. Je to zkrátka alternativa přístupu negativního, která má na rozdíl od něj mnoho výhod. Už to, jestli s někým hovoříte s chmurným výrazem, nebo se naopak usmíváte, rozhoduje o výsledku jednání - a nikdo o tom příliš nepochybuje.
Být naladěný pozitivně tedy nemá nic společného s nějakou veselou náladou či nastavováním druhé tváře. Pozitivní postoj vychází z přesvědčení, že na každé věci lze najít jak tu negativní, tak i pozitivní stránku. A záleží-li na vás, co si vyberete, proč byste měli dát přednost tomu horšímu? Zamyslete se, jak se chovají a jaké postoje zaujímají lidé, kteří vám imponují a je vám s nimi dobře. Jistě se nevyznačují zachmuřenou tváří a apokalyptickými předpověďmi.
Jak se však při řešení problému naladit pozitivně? To jde samozřejmě špatně, představte si, že byste každou chvíli měnili nastavení svého počítače, a to je většinou snazší, než změnit své vlastní osobní nastavení. Proto je výhodnější být naladěni pozitivně stále.
Chcete-li se naladit pozitivně, musíte v první řadě chtít. Jinak dosáhnete maximálně neupřímného úsměvu, grimasy, kterou každý hned odhalí. A pak je třeba trénovat, znovu a znovu opakovat. Nejlépe tak, že si uložíte říci každému, koho potkáte, několik pěkných slov. Zvláště lidem, které jinak příliš nevnímáte - řidičům autobusů, vrátným, uklízečkám... Před časem jsem takto pochválil recepční v jednom hotelu a když jsem se tam znovu objevil po dvou měsících, nemusel jsem vůbec nic zařizovat a vypisovat - všechno už bylo připravené.
Pozitivní naladění tedy působí nejen na vás, ale i na vaše okolí. Je známo, že lidé zrcadlí chování svých protějšků (mohli bychom i říci, že se opičí) a jestliže tedy zaujímáte pozitivní postoj, je pravděpodobné, že váš partner při jednání ho buď zaujme také, nebo alespoň výrazně utlumí své negativní zaměření.
Pozitivní postoj také zvyšuje sebevědomí. A to je v případech, kdy řešíte složité a nepříjemné problémy, velká posila. Jak už víme, nedostatek sebedůvěry vám může bránit jak v rozhodném a včasném řešení problému, tak k zajištění dalších lidí ke spolupráci a pomoci. Pozitivně naladěný člověk nemá problémy ve vztazích a vždy najde někoho, kdo mu ochotně pomůže.
Miloš Toman
Autor je lektorem a poradcem v oblasti managementu, marketingu a komunikace
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
