České firmy láká především odvětví energetiky

České firmy láká především odvětví energetiky

Jen něco přes tři roky trvala kompletní modernizace kaskády tří vodních elektráren Sandanska Bistritza v jihozápadní části Bulharska v podhůří Pirinu. A to za jejich plného provozu. "Hotovo," mohla nakonec v pátek oznámit česká firma Energo-Pro, která je, přes svou dceřinou společnost Energo-Pro Bulgaria, vlastníkem těchto elektráren a také nádrží a přívodních kanálů.
"Rekonstrukce vyplývala z privatizační smlouvy, takže u půl století staré strojní části proběhla generální oprava. Elektročásti jsme vyměnili kompletně a zavedli jsme moderní řídicí systém," ukazuje na novotou se lesknoucí halu se zařízením Jaromír Tesař, předseda představenstva společnosti.
Nešlo o rekonstrukci 56MW kapacity kvůli plnění smlouvy. Zástupci Energo-Pro vědí, že v blízké době bude v Bulharsku elektřina potřebná jako sůl, zvláště pokud by se v příštím roce odstavila jaderná elektrárna Kozloduj, zajišťující zemi energetickou nezávislost i pozici významného exportéra.
"Modernizace je investicí do budoucna. Počítáme s tím, že vstupem Bulharska do EU se otevře energetický trh a že i tady začne platit požadavek na zajištění určitého podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů," vysvětluje Jaromír Tesař důvod společnosti vložit do rekonstrukce sedm miliónů eur.

Na trh vstupují i další firmy

O tom, že energetika je jednou z klíčových oblastí bulharské ekonomiky, svědčí ostatně i fakt, že ceny vodních elektráren, které zbyly k privatizaci, jsou tři- až čtyřikrát dražší než před pěti lety, kdy firma Energo-Pro vstoupila na tamní trh.
Je přirozené, že se v Bulharsku významně angažuje také ČEZ. Už předloni koupil tři distribuční společnosti za téměř devět miliard korun. Počátkem měsíce za takřka deset miliard korun získal tepelnou elektrárnu ve Varně.
České firmy doufají ale i v další výzmamnou zakázku, v jadernou elektrárnu Belene. A to i přesto, že bulharská vláda mění přístup k energetické koncepci. "Dříve byl zájem privatizovat toto odvětví a vytvořit zde konkurenční prostředí. Dnes má současný ministr představu, že je třeba posílit státní vliv v energetice," vysvětluje situaci obchodní rada českého velvyslanectví v Sofii Luboš Laštůvka.
To se projevuje v přístupu právě k privatizaci jaderné elektrárny Belene. "Jestliže dříve se uvažovalo o příchodu zahraničního kapitálu v objemu kolem 49 procent, stát si měl ponechat 51procentní kontrolu, nyní ministr hovoří o tom, že po vstupu do unie by Bulharsko odtud mohlo získat finanční zdroje a státní vlastnický podíl by tak byl vyšší," tvrdí Luboš Laštůvka.

Financování bez problémů?

O podíl na výstavbě Belene ostatně projevují už delší dobu zájem firmy jako je konsorcium Škoda JS, Škoda Praha a Jaderný ústav v Řeži. Součástí tohoto seskupení je i Česká exportní banka, která profinancovávala záměr Energo-Pro.
"Projekt jsme vyhodnotili jako malinko vyšší než standardní a poskytli jsme finance jak při privatizaci, tak i při rekonstrukci kaskády. To je právě to, co by ČEB měla dělat, tedy podstupovat trochu větší rizika," podotýká Karel Tlustý, vrchní ředitel úseku řízení rizik ČEB.
Vše svého času pojistila Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP.
"Analýza projektu ukázala jeho návratnost, pojistili jsme to však i svým způsobem politicky," poznamenává Karel Šimsa, náměstek generálního ředitele EGAP, s tím, že před nedávnem nebyly podmínky podnikání v Bulharsku takové jako nyní.
Samotní zástupci Energo-Pro o tom neradi hovoří, ale získat kaskádu je po vítězném tendru stálo ještě mnoho úsilí a soudních jednání s konkurencí, která se postup privatizace snažila zpochybnit.
"Tato firma se dobírala dva roky ke svým právům a investici. Ale s problémy se potýkaly i další firmy. Například to jsou Lázně Kostelec, které v Sofii zprivatizovaly hotel Gornja Baňa a dodnes se soudí s privatizační agenturou o to, jakým způsobem privatizace probíhala," upozorňuje Luboš Laštůvka.
Dnes je podnikatelské prostředí mnohem příznivější, už i vzhledem k tomu, že Bulharsko při přibližování k EU muselo v tomto ohledu splnit určité podmínky a měnit legislativu.
O tom, že české podniky tyto změny vnímají, svědčí jejich stoupající zájem o podnikání, zvláště pak v oblasti turistiky. Stojí zde i několik českých továren, například na výrobu radiátorů firmy Korado či závod na výrobu obalových forem Kaňák.
Samotní zástupci Energo-Pro přiznávají, že když před pěti lety vstupovali jako investoři na bulharský trh, cítili se jako průkopníci, kteří šlo do určitého podnikatelského rizika.
Například ze strany Evropské unie kritizované korupční praktiky. "V naší praxi jsme se s tím nesetkali. Naše vztahy jsou korektní a založené na důvěře. I to je důvod, proč jsme se rozhodli, že řízení celé kaskády necháme na místních lidech," říká Jaromír Tesař.