Ukládat 500 korun měsíčně na slušnou penzi nestačí

Ukládat 500 korun měsíčně na slušnou penzi nestačí

Dokud vyděláváte, spořte si na důchod. Lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, si mohou být jisti, že jim v budoucnu přiznaný starobní důchod ke spokojenému zbytku života stačit nebude. Jedinou obranou je, že se lidé na klidné stáří finančně připraví. V tomto směru se na peněžním trhu nabízí celá řada možností.
Lidé, kteří nejsou ochotni nebo schopni se aktivně starat o svoje peníze a mají zájem spořit, by měli mimo jiné popřemýšlet o životním pojištění a penzijním připojištění. Obě varianty mají své příznivce a odpůrce. Určitě není žádnou fatální chybou se k té které variantě přiklonit, nebo rovnou k oběma, daleko horší je nestřádat na důchod vůbec.

Demografie nepotěší

Demografický vývoj společnosti není příliš povzbuzující. Národ stárne, přibývá lidí v důchodovém věku, a s tím klesá počet lidí, kteří na důchody penzistům vydělávají. Současný systém mezigenerační solidarity sice v budoucnu asi ještě bude fungovat, ale rozhodně ve výrazně menší míře než nyní. Dá se předpokládat, že ve státní pokladně za několik desítek let kvůli stárnoucí populaci nebude dostatek peněz k tomu, aby byl starým lidem zachován přibližně stejný životní standard, jaký mají penzisté v současné době.
Všichni se shodují na tom, že penzijní reforma je nevyhnutelná a že čím dříve se k ní přistoupí, tím jen lépe. Ať již bude stávající penzijní systém přeměněn do jakékoliv podoby, jedna věc je jednoznačná. Nejvíce na změny doplatí lidé, kteří jsou dnes na počátku své pracovní kariéry. Budou totiž ještě řadu let ze svého platu dotovat penzisty, sami se ale velkých výplat v budoucnu nedočkají.
Za několik desítek let bude odlišný důchodový systém, který už nebude takovou vahou založen na mezigenerační solidaritě. Naopak bude více dávat důraz na osobní odpovědnost každého pracovníka. Tedy, kolik si člověk během produktivní éry svého života našetří, takový důchod bude mít.

Lidem se spořit nechce

Lidé stále čekají na reformu důchodového systému a doufají, že se o ně stát postará. Naopak lidé jsou ochotni se ještě zadlužovat, někteří i neúměrně nad rámec svých možností.
U individuálního spoření na penzi v Česku přetrvávají dva hlavní problémy. Především lidé, kteří si střádají na lepší stáří, ukládají málo. Názor, že když má někdo penzijní připojištění, na které měsíčně dává 500 korun, je o klidné stáří postaráno, není mezi lidmi vůbec ojedinělý. Pět set korun měsíčně je samozřejmě zcela nedostatečná suma.
Problémem také je, že na rozdíl od ekonomicky vyspělých států v Česku nejméně na důchody myslí právě mladí lidé. Nejvíce si totiž spoří padesátníci.
Lidé, kteří si uvědomují vážnost situace a není jim lhostejná jejich budoucnost, by neměli důchodové spoření podceňovat. K zajištění rozumného životního standardu v penzijním věku může vést několik cest, respektive způsobů spoření. Lidé přitom nemusí vybírat jen z produktů, které jsou k tomuto účelu určené. Jedinci, kteří jsou schopni se aktivně a efektivně starat o své úspory, mají na výběr z celé škály podílových fondů, zajištěných investic, akcií, dluhopisů a dalších investičních aktiv.

Co platí pro dlouhodobé spoření

Pro dlouhodobé spoření by lidé měli používat zcela jiná aktiva než pro střádání v krátkodobém horizontu. Čím delší je doba, na kterou si lidé mohou dovolit peníze uložit, tím více je na výběr spořících a investičních produktů.
Typickou a častou chybou je dlouhodobé ukládání peněz do málo rizikových, zato i málo výnosných fondů peněžního trhu.
Chce-li klient získat vyšší výnos, musí vybírat z rizikovějších aktiv, například smíšených a akciových fondů. V krátkodobém horizontu jsou kolísavé, při dlouhodobém spoření ale neznamenají abnormálně vysoké riziko.