Firmy vedou boj o talenty už přímo na vysokých školách. I když oficiální žebříčky kvality vysokých škol u nás zatím neexistují, některé školy sledují úspěšnost svých absolventů. Pravděpodobně první školou, která si tuto potřebu uvědomila, je Masarykova univerzita v Brně.
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity připravuje studenty zejména pro oblasti financí, obchodu, veřejné ekonomiky a regionálního rozvoje a správy, podnikové sféry a další. Šance uchazečů na přijetí ke studiu se nyní pohybují na zhruba 27 procentech. V nedávno zveřejněných žebříčcích ekonomických vysokých škol v ČR se fakulta umístila na prvním místě (www.lidovky.cz/zebricky).
Masarykova univerzita (MU) provádí od roku 1996 pravidelné výzkumy uplatnění svých absolventů v praxi. Děje se tak vždy s odstupem jednoho až tří let od absolutoria formou dotazníkového šetření, které se doposud setkalo vždy s dobrou odezvou.
MEZIROČNÍ BENCHMARKING
V současnosti tak jsou k dispozici meziročně srovnatelné údaje již za devět absolventských ročníků (1996-2004) ekonomicky vzdělaných mladých lidí, absolventů Ekonomicko-správní fakulty MU. V posledním šetření mezi absolventskými ročníky 2003/4 jsme získali odpovědi od celkem 250 mladých ekonomů a ekonomek. Aby prezentovaná data nebyla jen v poloze prosté deskripce, jsou srovnávána buď se staršími daty o ekonomech z let 1996-2002 (tj. 522 osob), nebo s referenční skupinou, tj. všemi ostatními absolventy magisterského prezenčního studia z let 2003/4 ostatních fakult MU (tj. 1658 osob). Posuzováno touto optikou pak mohou vyniknout určité specifické rysy a tendence v uplatnění mladých ekonomů v praxi.
ÚSPĚCH ABSOLVENTŮ ODRÁŽÍ KVALITU ŠKOLY
Za celé sledované období se míra nezaměstnanosti mladých absolventů ekonomie pohybovala na velice nízké úrovni - do 2,4 %. Ve srovnání s celorepublikovými údaji o nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se jedná o podprůměrné hodnoty, protože celostátní hodnoty se například za období 1999-2004 pohybovaly v intervalu 5,1-7,5 %.
Většina absolventů z let 2003-04, kteří byli jeden až dva roky v praxi, pracují nebo podnikají (87,5 %), největší část z nich působí v rámci zaměstnaneckého poměru (75,9 %). Samostatně podniká jen 3,2 %. Jedna třetina absolventů (31,3 %) získala místo ještě před promocí. Jedná se o skupinu, která byla ekonomicky aktivní pravděpodobně již během studia. Celkově 83 % všech absolventů získalo zaměstnání do čtyř měsíců po absolutoriu.
Hledání práce označilo jako velmi obtížné jen 3,1 % ekonomů (u starších ročníků byl podíl prakticky stejný). Jako poměrně obtížné ho hodnotilo 31,3 % a naopak za poměrně nebo úplně snadné ho pokládá 57,3 % (u "starších ekonomů" byl tento podíl 61 %). Při hledání zaměstnání se ekonomové spoléhali zejména na vlastní přičinění 69,6 % (předtím 69,2 %) a dále na pomoc rodičů a známých 14,5 % (předtím 11,5 %) a zhruba každý desátý absolvent dostal pracovní nabídku, aniž by musel práci nějak složitě hledat.
Největší podíl mladých ekonomů působí v zahraničních společnostech 38,3 % (starší ročníky 37,7 %) nebo českých soukromých firmách 31,7 % (37 %), ve státních podnicích či institucích jich působí jen 25,6 % (17 %), v referenční skupině, tj. mezi všemi ostatními absolventy MU, to bylo 53,3 %. Z hlediska odvětvové struktury zaměstnanosti můžeme mladé absolventy ESF MU nejčastěji najít zejména v oblasti služeb podnikům - 19,0 % (29,2 %), tj. právní, účetní, daňové poradenství, zpracování dat, počítačové poradenství, reklama, výzkum veřejného mínění a podobně, ve správě 17,3 % (11,6 %) a v peněžnictví 8,8 % (15,8 %).
UPLATNĚNÍ VERSUS VYSTUDOVANÝ OBOR
Ekonomové pracují v menší míře na pozicích, které by odpovídaly vystudovanému oboru, jde o 45,8 % v porovnání s ostatními absolventy MU (70,3 %). Poměrně značný rozdíl v naměřených hodnotách je způsoben vyšším stupněm "predeterminace" oblastí dalšího uplatnění například u mladých lékařů, právníků a pedagogů, kteří představují významný podíl v referenční skupině. Na druhé straně to může indikovat širší využitelnost ekonomického vzdělání v různých pracovních oblastech. Zajímavé také je, že ekonomové (častěji to jsou absolventky) významně častěji pracují na místech, která vyžadují jen středoškolské vzdělání s maturitou - 15,9 % (starší ročníky 16,8 %), v referenční skupině celé MU činí tento podíl jen 8,4 %. Zhruba polovina pracovních pozic ekonomů vyžaduje vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, zatímco v referenční skupině činí tento podíl celých 70 %.
PŘEDSTAVY A REALITA
Existuje i částečně vyšší nesoulad mezi představami o budoucím zaměstnání během studia a vlastní realitou. Je to určitě takové místo, které jsem si během studia představoval - tvrdí 20,9 % ekonomů, analogický podíl v referenční skupině celé MU představuje 27,9 %.
Poměrně výrazné rozdíly mezi oběma skupinami jsou ve mzdách. Ekonomové mají aktuálně druhé nejvyšší mzdy ze všech absolventů MU, hned po informaticích. Detailnější srovnání obou skupin je patrné také z grafu 1.
CO OVLIVŇUJE VÝŠI MZDY
Určující pro výšku jak nástupního, tak i aktuálního platu je pětice faktorů, která se v průběhu času prakticky nemění (nepočítáme do nich délku praxe, která působí - řekněme automaticky):
> pohlaví absolventa (muž ekonom pobírá v průměru plat 25 123 Kč (starší ročníky 25 542), zatímco žena jen 23 680 Kč (19 410);
> typ podniku (organizace), kam absolvent nastupuje, s tím, že vyšší výdělky jsou spojeny zejména s působením v zahraničních firmách 30 010 Kč (27 841);
> velikost bydliště - v Praze berou ekonomové - absolventi 31 711 Kč (34 983), ve městech nad 100 tis. obyvatel 24 522 Kč (22 658), v menších sídlech pak vydělávají méně;
> typ vzdělanostních požadavků na dané místo a
> hospodářské odvětví, kam absolvent nastupuje.
V aktuálním výzkumu jsme poprvé zaznamenali potěšitelný trend, který ukázal, že absolventi s lepším studijním průměrem dosáhli lepších platů. Absolventi se studijním průměrem do 1,5 = 30 422 Kč, 1,51-2,00 = 23 534 Kč, 2,01-2,50 = 22 366 Kč a 2,51 a horší = 17 233 Kč.
USPOKOJENÍ, NEUSPOKOJENÍ A VÝHLEDY ABSOLVENTŮ
Se svými výdělky jsou - jak do jisté míry plyne z předchozího textu - ekonomové spokojeni výrazně více než referenční skupina. Tři čtvrtiny je hodnotí jako "odpovídající" nebo ještě lépe, analogický podíl v referenční skupině celé MU je jen 59,8 %.
Častěji vidí aktuální zaměstnání jako perspektivní 73,9 % (starší ročníky 70,7 %) ekonomů, v referenční skupině je analogický podíl 68,5 %. Ekonomové se také v menší míře obávají ztráty zaměstnání, obavy má jen 7,3 % (5,9 %) ekonomů, v referenční skupině to je 10,5 % absolventů. Při hodnocení celkové spokojenosti s aktuálním zaměstnáním převažuje spokojenost, a to v obou skupinách.
DO SVĚTA ZA VÝDĚLKEM I NA ZKUŠENOU
Zjišťovali jsme také zájem absolventů o práci v zahraničí, vyjadřuje ho 37,2 % (43 % starších ročníků) ekonomů (30,3 % osob v referenční skupině), tedy vyšší podíl, avšak připravenost ekonomů v této věci podniknout aktivní kroky je zhruba stejná jako v referenční skupině (74,2 % ekonomů, 76,4 % osob v referenční skupině). Zajímavé je také rozdělení motivací k práci v zahraničí: vyšší výdělky a "jiné motivy" jsou zhruba v rovnováze (31,7 ku 28,9 %). Mezi uváděnými důvody převládá například touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností a podobně. Rozdíly mezi oběma srovnávanými skupinami jsou v tomto případě minimální.
Převládá zájem o práci zejména ve Velké Británii, Německu, USA, Rakousku a Francii. Pozitivně je možné hodnotit fakt, že dvě třetiny ekonomů by po nabytých zkušenostech znovu šly studovat stejnou fakultu.
Jaroslav Nekuda
Ekonomicko-správní fakulta MU
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity připravuje studenty zejména pro oblasti financí, obchodu, veřejné ekonomiky a regionálního rozvoje a správy, podnikové sféry a další. Šance uchazečů na přijetí ke studiu se nyní pohybují na zhruba 27 procentech. V nedávno zveřejněných žebříčcích ekonomických vysokých škol v ČR se fakulta umístila na prvním místě (www.lidovky.cz/zebricky).
Masarykova univerzita (MU) provádí od roku 1996 pravidelné výzkumy uplatnění svých absolventů v praxi. Děje se tak vždy s odstupem jednoho až tří let od absolutoria formou dotazníkového šetření, které se doposud setkalo vždy s dobrou odezvou.
MEZIROČNÍ BENCHMARKING
V současnosti tak jsou k dispozici meziročně srovnatelné údaje již za devět absolventských ročníků (1996-2004) ekonomicky vzdělaných mladých lidí, absolventů Ekonomicko-správní fakulty MU. V posledním šetření mezi absolventskými ročníky 2003/4 jsme získali odpovědi od celkem 250 mladých ekonomů a ekonomek. Aby prezentovaná data nebyla jen v poloze prosté deskripce, jsou srovnávána buď se staršími daty o ekonomech z let 1996-2002 (tj. 522 osob), nebo s referenční skupinou, tj. všemi ostatními absolventy magisterského prezenčního studia z let 2003/4 ostatních fakult MU (tj. 1658 osob). Posuzováno touto optikou pak mohou vyniknout určité specifické rysy a tendence v uplatnění mladých ekonomů v praxi.
ÚSPĚCH ABSOLVENTŮ ODRÁŽÍ KVALITU ŠKOLY
Za celé sledované období se míra nezaměstnanosti mladých absolventů ekonomie pohybovala na velice nízké úrovni - do 2,4 %. Ve srovnání s celorepublikovými údaji o nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se jedná o podprůměrné hodnoty, protože celostátní hodnoty se například za období 1999-2004 pohybovaly v intervalu 5,1-7,5 %.
Většina absolventů z let 2003-04, kteří byli jeden až dva roky v praxi, pracují nebo podnikají (87,5 %), největší část z nich působí v rámci zaměstnaneckého poměru (75,9 %). Samostatně podniká jen 3,2 %. Jedna třetina absolventů (31,3 %) získala místo ještě před promocí. Jedná se o skupinu, která byla ekonomicky aktivní pravděpodobně již během studia. Celkově 83 % všech absolventů získalo zaměstnání do čtyř měsíců po absolutoriu.
Hledání práce označilo jako velmi obtížné jen 3,1 % ekonomů (u starších ročníků byl podíl prakticky stejný). Jako poměrně obtížné ho hodnotilo 31,3 % a naopak za poměrně nebo úplně snadné ho pokládá 57,3 % (u "starších ekonomů" byl tento podíl 61 %). Při hledání zaměstnání se ekonomové spoléhali zejména na vlastní přičinění 69,6 % (předtím 69,2 %) a dále na pomoc rodičů a známých 14,5 % (předtím 11,5 %) a zhruba každý desátý absolvent dostal pracovní nabídku, aniž by musel práci nějak složitě hledat.
Největší podíl mladých ekonomů působí v zahraničních společnostech 38,3 % (starší ročníky 37,7 %) nebo českých soukromých firmách 31,7 % (37 %), ve státních podnicích či institucích jich působí jen 25,6 % (17 %), v referenční skupině, tj. mezi všemi ostatními absolventy MU, to bylo 53,3 %. Z hlediska odvětvové struktury zaměstnanosti můžeme mladé absolventy ESF MU nejčastěji najít zejména v oblasti služeb podnikům - 19,0 % (29,2 %), tj. právní, účetní, daňové poradenství, zpracování dat, počítačové poradenství, reklama, výzkum veřejného mínění a podobně, ve správě 17,3 % (11,6 %) a v peněžnictví 8,8 % (15,8 %).
UPLATNĚNÍ VERSUS VYSTUDOVANÝ OBOR
Ekonomové pracují v menší míře na pozicích, které by odpovídaly vystudovanému oboru, jde o 45,8 % v porovnání s ostatními absolventy MU (70,3 %). Poměrně značný rozdíl v naměřených hodnotách je způsoben vyšším stupněm "predeterminace" oblastí dalšího uplatnění například u mladých lékařů, právníků a pedagogů, kteří představují významný podíl v referenční skupině. Na druhé straně to může indikovat širší využitelnost ekonomického vzdělání v různých pracovních oblastech. Zajímavé také je, že ekonomové (častěji to jsou absolventky) významně častěji pracují na místech, která vyžadují jen středoškolské vzdělání s maturitou - 15,9 % (starší ročníky 16,8 %), v referenční skupině celé MU činí tento podíl jen 8,4 %. Zhruba polovina pracovních pozic ekonomů vyžaduje vysokoškolské vzdělání vystudovaného zaměření, zatímco v referenční skupině činí tento podíl celých 70 %.
PŘEDSTAVY A REALITA
Existuje i částečně vyšší nesoulad mezi představami o budoucím zaměstnání během studia a vlastní realitou. Je to určitě takové místo, které jsem si během studia představoval - tvrdí 20,9 % ekonomů, analogický podíl v referenční skupině celé MU představuje 27,9 %.
Poměrně výrazné rozdíly mezi oběma skupinami jsou ve mzdách. Ekonomové mají aktuálně druhé nejvyšší mzdy ze všech absolventů MU, hned po informaticích. Detailnější srovnání obou skupin je patrné také z grafu 1.
CO OVLIVŇUJE VÝŠI MZDY
Určující pro výšku jak nástupního, tak i aktuálního platu je pětice faktorů, která se v průběhu času prakticky nemění (nepočítáme do nich délku praxe, která působí - řekněme automaticky):
> pohlaví absolventa (muž ekonom pobírá v průměru plat 25 123 Kč (starší ročníky 25 542), zatímco žena jen 23 680 Kč (19 410);
> typ podniku (organizace), kam absolvent nastupuje, s tím, že vyšší výdělky jsou spojeny zejména s působením v zahraničních firmách 30 010 Kč (27 841);
> velikost bydliště - v Praze berou ekonomové - absolventi 31 711 Kč (34 983), ve městech nad 100 tis. obyvatel 24 522 Kč (22 658), v menších sídlech pak vydělávají méně;
> typ vzdělanostních požadavků na dané místo a
> hospodářské odvětví, kam absolvent nastupuje.
V aktuálním výzkumu jsme poprvé zaznamenali potěšitelný trend, který ukázal, že absolventi s lepším studijním průměrem dosáhli lepších platů. Absolventi se studijním průměrem do 1,5 = 30 422 Kč, 1,51-2,00 = 23 534 Kč, 2,01-2,50 = 22 366 Kč a 2,51 a horší = 17 233 Kč.
USPOKOJENÍ, NEUSPOKOJENÍ A VÝHLEDY ABSOLVENTŮ
Se svými výdělky jsou - jak do jisté míry plyne z předchozího textu - ekonomové spokojeni výrazně více než referenční skupina. Tři čtvrtiny je hodnotí jako "odpovídající" nebo ještě lépe, analogický podíl v referenční skupině celé MU je jen 59,8 %.
Častěji vidí aktuální zaměstnání jako perspektivní 73,9 % (starší ročníky 70,7 %) ekonomů, v referenční skupině je analogický podíl 68,5 %. Ekonomové se také v menší míře obávají ztráty zaměstnání, obavy má jen 7,3 % (5,9 %) ekonomů, v referenční skupině to je 10,5 % absolventů. Při hodnocení celkové spokojenosti s aktuálním zaměstnáním převažuje spokojenost, a to v obou skupinách.
DO SVĚTA ZA VÝDĚLKEM I NA ZKUŠENOU
Zjišťovali jsme také zájem absolventů o práci v zahraničí, vyjadřuje ho 37,2 % (43 % starších ročníků) ekonomů (30,3 % osob v referenční skupině), tedy vyšší podíl, avšak připravenost ekonomů v této věci podniknout aktivní kroky je zhruba stejná jako v referenční skupině (74,2 % ekonomů, 76,4 % osob v referenční skupině). Zajímavé je také rozdělení motivací k práci v zahraničí: vyšší výdělky a "jiné motivy" jsou zhruba v rovnováze (31,7 ku 28,9 %). Mezi uváděnými důvody převládá například touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností a podobně. Rozdíly mezi oběma srovnávanými skupinami jsou v tomto případě minimální.
Převládá zájem o práci zejména ve Velké Británii, Německu, USA, Rakousku a Francii. Pozitivně je možné hodnotit fakt, že dvě třetiny ekonomů by po nabytých zkušenostech znovu šly studovat stejnou fakultu.
Jaroslav Nekuda
Ekonomicko-správní fakulta MU
