Některé menší burzy hledají partnera, jiné nikoli

Některé menší trhy hledají partnera, jiné nikoli

Nová obchodní spojení v Evropě hledají i menší burzy. Společnost Borsa Italiana provozující milánskou burzu cenných papírů oznámila, že v nejbližších dnech začne jednat o spolupráci s pařížským Euronextem.
Experti považují jenom za otázku času, kdy tato společnost milánskou burzu, jejíž tržní kapitalizace dosahuje 677 miliard eur, spolkne. Začlení se tak pod střechu nově vznikající světové jedničky NYSE Euronext.
Naproti tomu o případném prodeji nechce ani slyšet Michael Buhl, šéf Vídeňské burzy cenných papírů. V rozhovoru pro list Der Standard oznámenou dohodu NYSE Group a Euronextu označuje za "příznivý signál". Jedním dechem však dodává: "Je ale důležité zachovat i silné regionální burzy. Malé podniky se bez nich prostě neobejdou," tvrdí Buhl. Podle něj si vídeňská burza vede velmi dobře. Její index ATX loni získal 51 procent. "Naše burza není na prodej," prohlašuje Buhl.
Zároveň se ale netají tím, že Vídeň by ráda viděla alianci středoevropských burz, včetně pražské. Ta ale chce zůstat samostatná a sloužit zdejším firmám. O tom, že by se s někým spojila, neuvažují ani varšavská, ani pražská burza. Jediný rozumný důvod k tomu, aby se malé trhy cenných papírů propojovaly, je podle šéfa pražské burzy Petra Koblice možnost využívat společný obchodní systém. Jde totiž o největší nákladovou položku každé burzy.
Jinak je tomu na Slovensku. Ministr financí Ivan Mikloš nedávno podle agentury Bloomberg uvedl, že bratislavská burza se musí spojit se silnějším partnerem, jinak jí hrozí zánik. Průměrný denní obrat tam totiž loni prudce klesl na 2,1 miliardy slovenských korun. "Burzu bychom měli privatizovat a poté nabídnout silnému partnerovi v regionu," míní Mikloš.
Akvizičním terčem se nejspíš stanou také malé balkánské burzy, například bělehradská a sofijská. O tu se uchází nejenom Vídeň, ale také Atény. (lav)