Špión z brněnské techniky

Špión z brněnské techniky

Tajné služby z evropských zemí budou mít už brzy ulehčenou práci. Unikátní software na rozpoznávání jazyků je totiž okamžitě upozorní na podezřelé hovory probíhající v arabštině a dalších jazycích. Systém, který už vlastní tuzemské Ministerstvo obrany, "dodává" skupina vědců z Brna.
S programem, který dokáže rozpoznat cizí jazyky, zvítězili tři mladíci z brněnské techniky také na prestižní světové vědecké soutěži ve Washingtonu. Speciálně upravený počítač naučili podle střídání hlásek a posloupnosti slov už na základě třísekundových ukázek určit, kterým jazykem řečník mluví.
O možnostech zakoupení rozlišovacího softwaru nyní jednají evropské bezpečnostní služby. "Vše je zatím ve stadiu poptávek a vyjednávání, plně program běží pouze na Ministerstvu obrany," říká jeden z autorů, osmadvacetiletý Petr Schwarz.
Jak ministerstvo systém využívá, Jan Pejšek z jeho tiskového oddělení HN nesdělil. "Mohu jen potvrdit, že pro státní instituce je podobný software využitelný," uvedl.
Autoři systému, Pavel Matějka, Lukáš Burget a Petr Schwarz, se automatickým rozlišováním řeči zabývají už několik let. Jejich zatím nejúspěšnější projekt - Software pro identifikaci jazyků - jim zabral zhruba rok intenzívní práce.
V současné době brněnský systém rozliší jedenáct jazyků. "Tento počet však není nijak omezen a uživatel si může další jazyky do počítače přidat," vysvětluje Schwarz.
Obchodní jednání vedou mladí vědci také s evropskými call centry. Rozpoznávač totiž pomůže i při tísňovém volání, kdy je díky němu například zraněný turista okamžitě přesměrován na operátora, který se s ním dokáže domluvit.

Vynález s rizikem

Svůj úspěšný vynález si mladíci zatím nemohou ošetřit žádnými patenty. "V Česku není možné software patentovat. Jde to pouze ve Spojených státech, to je však pro nás finančně náročné," vysvětluje další z autorů projektu, devětadvacetiletý Pavel Matějka.
Vědci proto sází na své zkušenosti a skutečnost, že v tuto chvíli jsou to právě oni, kdo dokáže vyrobit nejlepší rozpoznávač hlasů na světě. Díky vítězství v prestižní soutěži se jejich výzkumná skupina zařadila mezi špičkové laboratoře a instituce. "Když celý svět vidí, že jsme dobří, přicházejí i nabídky na komerční využití," dodává Schwarz. Za prodej systému skupině telefonních center by nyní vědci mohli fakturovat až miliónové částky.
Úspěšná trojice patří do univerzitní "Skupiny zpracování řeči" která si říká Speech@FIT. Na Vysokém učení technickém v Brně byla založena roku 1997.

Kariéra podle časopisu

Petr Schwarz na univerzitě působí jako doktorand a vyučuje předměty zpracovávání signálu a rozpoznávání řeči. Sám se pro budoucí kariéru rozhodl už před dvanácti lety, kdy si spíše ze zvědavosti přečetl článek o problematice rozlišování řeči. Nyní vede některé z dalších projektů a zaškoluje nové lidi. "Mladí lidé jsou nejambicióznější a nejpružnější. Samozřejmě, že je dobré, když je v týmu i někdo starší a zkušný, ale nejlépe dokáže náročný úkol zpracovat mladý kolektiv," říká Schwarz.
Rozlišovač jazyků není jediným projektem brněnské skupiny. Nyní pracuje na software, který rozpozná přímo řečníka. "Systém si vytvoří model řeči a pak dokáže rozlišit hlas osoby v případě, že už ho někdy slyšel," vysvětluje Schwarz, který s tímto systémem už na podzim vyrazí bojovat o další mezinárodní úspěch.

Horolezci z laboratoře

Zatímco ve většině vědeckých skupin panují čistě profesionální a chladné vztahy, brňáci tvoří výborný kolektiv. "U nás skvěle funguje týmová spolupráce a jeden druhého doplňujeme," říká Matějka.
A jak mladí vědci tráví volný čas? Vypínají počítače a jdou sportovat, nebo vyrážejí s baťohy do světa. "Téměř všichni v naší skupině vylezli Mont Blanc," dodává Schwarz.