Zrcadlo dražší než zlato
Na první pohled není superhladké mikrozrcadlo ničím výjimečné. Přesto je jeho gram dražší než gram zlata. Jeho povrch je stokrát hladší, než je sklo v brýlích. A po svém připojení ke speciální rentgenové lampě dává nejintenzívnější paprsek ze všech laboratorních přístrojů na světě.
Vynález docenta Ladislava Píny z Českého vysokého učení technického a jeho kolegů pomáhá vědcům především při lékařském genetickém výzkumu a ve farmacii. Farmaceuti díky němu třeba zkoumají životnost nových léků. Ve svých laboratořích využívá mikrozrcadlo také automobilová firma Toyota. Své místo si našlo i mezi restaurátory: "Rentgenové záření jim pomůže odhalit původní barvy na obrazu," vysvětluje Pína.
Mikrozrcadlo pro rentgenové záření se vejde do válečku o velikosti tužkové baterky. Stojí více než 300 tisíc korun a docent Pína se svými kolegy si díky němu podmanil svět rentgenového záření.
Zařízení MicroSource, které obsahuje mikrozrcadlo české výroby, je dokonce vystaveno v Domě milénia v Londýně. Spolu s několika dalšími exponáty má označení Výrobek pro příští milénium.
České mikrozrcadlo má i další výhodu - stačí mu minimální příkon. "Původní zrcadla, která měla rozměry několik desítek centimetrů na délku, musela mít zdroj 5 kW. Pro naše mikrozrcadlo stačí 50 wattů," říká Pína.
Zrcadlo, ve kterém se odrážejí rentgenové paprsky, začala skupinka vědců vyvíjet na přelomu osmdesátých a devadesátých let v garáži na pražském sídlišti. Dnes jsou jejich mikrozrcadla v Evropě, USA a Japonsku chráněná patentem.
"Je to drahá záležitost. Jeden patent stojí dvě až šest tisíc liber ročně," vypočítává muž, který působí velmi tichým dojmem.
"Malý váleček, který dobyl svět rentegenového výzkumu, přišel na svět sice v Česku, ale se základním požadavkem na jeho vývoj se na nás obrátil britský vědec Uli Arndt - jeden z největších vědců této doby. Byla to pro nás obrovský výzva. Nedávno zesnulý Arndt pracoval v laboratořích v Cambridge, kde objevili i DNA," říká Pína.
Docent Pína na první pohled vypadá spíše jako obchodník než jako vědec. Za psacím stolem sedí v tmavomodrém obleku a příjemně se usmívá.
"Ano, dnes se do určité míry cítím jako byznysmen. Doslova mě změnil svět, ve kterém se v posledních patnácti letech pohybuji. Dříve byl můj svět akademie věd a vysoká škola. Dnes jsem k té univerzitě přidal ještě obchod. Zastupuji společnost a vyjma výzkumu se musím postarat i o to, aby byla konkurenceschopná," vysvětluje. "Žiju jednou nohou v letadle a druhou v laboratoři," dodává.
Pína se svými dvěma kolegy - René Hudcem a Adolfem Inemannem na výrobu mikrozrcadel založili v devadesátých letech firmičku, kterou později pojmenovali Reflex. Díky převratné technologii - výrobě mikrozrcadel se však o českou společnost začali zajímat Angličané. Společnost Bede, která se na výzkum rentgenového záření specializuje, začala do českého Reflexu kapitálově vstupovat.
Od roku 2000 je Reflex českou pobočkou světoznámé společnosti, která má pobočky po celém světě. Původně ryze česká společnost je tak jejím prostřednictvím kotovana na londýnské burze.
Společnost Reflex má ve světě pouze tři konkurenty: v Itálii, Francii a v USA.
"Všichni se velmi dobře známe. Kupodivu si i pomáháme. Oni smějí do laboratoří k nám, my zase k nim," říká Pína.
Když ale jde o nějakou konkrétní zakázku, vládne mezi nimi stejná konkurence jako v jakémkoli jiném oboru.
Nyní zakladatelé české hi-tech firmy spolupracují na výrobě nevětšího rentgenového vesmírného dalekohledu Xeus.
Dalekohled za jednu miliardu Euro bude největší na světě a na oběžnou dráhu by se měl dostat kolem roku 2014. Pro Reflex to však není první spolupráce s lidmi, kteří dobývají vesmír. Jeden ze zakladatelů firmy stále ještě pracuje na hvězdárně v Ondřejově. Již několik let využívá jejich poznatky i NASA.
Ladislav Pína říká, že v posledních patnácti letech vůbec nemá volný čas. Pokud se nějaký mezi výukou na ČVUT a prací najde, pak rád poslouchá klasickou hudbu - Vivaldiho a Mozarta. Čte sci-fi a v zimě jezdí na hory. "Hrozně rád lyžuju," tvrdí o sobě.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



