Životní pojištění: Ztrácí Češi zájem?

Toto zjištění zcela odpovídá dosavadnímu vývoji na trhu dlouhodobých spořicích produktů: penzijní připojištění sice roste, ale průměrná měsíční úložka je stále nízká. Životní pojištění dokonce výrazně zpomalilo. Proč?
Odvážit se, riskovat, vydělat - tato agresivní strategie typická pro investice do cenných papírů rozhodně nestojí za rozhodnutím posílat do pojišťovny část svých příjmů jako budoucí úspory na stáří kombinované zpravidla s pojistnou ochranou. Jde o dva protikladné póly nakládání s penězi, pokud jde o přijímané riziko a zpravidla i investiční horizont. Evropské srovnání však ukazuje, že právě v obou těchto možnostech (jak v přímém investování do cenných papírů, tak i pojistných produktů) mají Češi značné rezervy. Zatímco Britové investují do akcií a dluhopisů (přímým způsobem, nikoli přes podílové fondy) přibližně 18 % svých úspor a Němci 22 %, v ČR tvoří takovéto investice zhruba jen 2 % celkových úspor.

Pokud jde o životní pojištění a penzijní fondy, je situace podobná - jestliže v Německu zde leží 29 % úspor domácností a ve Velké Británii dokonce 57 %, v České republice jen necelých 17 %. Takovýto stav sice na jedné straně vypovídá o vysokém potenciálu českého trhu, na druhé straně však v případě životního pojištění přináší i jisté rozpaky z vývoje posledních dvou let.

NA TRHU NENÍ DŮVOD K RADOSTI

Objemy peněz, které směřují každoročně do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného u životního pojištění, již nerostou tak rychle jako před několika lety. V roce 2005 byl podruhé v řadě jejich přírůstek ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší. Zarážející byl zejména meziroční pokles vykázaný v polovině loňského roku. Přestože se ve druhé polovině roku růst obnovil, předepsané pojistné v životním pojištění stouplo meziročně jen o 1,6 % po růstu o 7,5 % v roce 2004. Výkon v životním pojištění je zklamáním hlavně při srovnání s dvojcifernými tempy růstu patrnými po celá 90. léta a vrcholícími rokem 2001, kdy předepsané pojistné v životním pojištění vzrostlo meziročně o téměř čtvrtinu.

RŮST POMALEJŠÍ NEŽ EKONOMIKA

Pojištěnost měřená zpravidla poměrem pojistného k HDP je v České republice proti zemím Evropské unie relativně nízká. Jestliže v roce 2000 činil podíl životního pojištění na HDP vyjádřeném v běžných cenách pouhých 1,06 % a do roku 2003 narostl na 1,61 %, pak po stagnaci v roce 2004 (1,6 %) došlo v roce 2005 k mírnému poklesu na 1,53 % HDP. Objemy předepsaného pojistného v životním pojištění tak významným způsobem snížily i pojištěnost za celý sektor, když se poměr celkového předepsaného pojistného na HDP (tj. včetně neživotního pojištění) snížil ze 4,14 % v roce 2003 na 3,95 % v roce 2005. Z toho vyplývá, že jestliže po většinu posledních deseti let rostl pojistný trh rychleji než ekonomika, pak v posledních dvou letech je jeho růst pomalejší než přírůstky HDP v běžných cenách.

VLIV OBCHODŮ DVOU POJIŠŤOVEN

Silné postavení České pojišťovny na pojistném trhu země, její celkový tržní podíl stále převyšuje 35 %, přetrvává i v silně konkurenčním prostředí vytvářeném třiceti pojišťovnami. Vysokou koncentraci potvrzuje skutečnost, že pět největších pojišťoven nabízejících životní pojištění drželo v roce 2005 téměř tři čtvrtiny trhu (předepsaly pojistné ve výši 33,1 mld. korun, což představovalo 73,6 % pojistného za celý sektor životního pojištění v ČR).

I uvnitř této skupiny je dominance České pojišťovny velmi výrazná, když loni vykázala objem předepsaného pojistného téměř osmkrát vyšší než pojišťovna na pátém místě (Pojišťovna České spořitelny). Kromě těchto dvou patří do velké pětky v životním pojištění také Kooperativa, ING Nationale-Nederlanden a ČSOB Pojišťovna).

V tomto kontextu je však pro rok 2005 velmi významná skutečnost, že zatímco tři z pěti největších pojišťoven na trhu vykázaly relativně slušný růst v životním pojištění (Kooperativa +10 %, ČSOB +16,7 %, ING Nationale-Nederlanden +5 %), jeho pokles u České pojišťovny a Pojišťovny ČS byl tak výrazný, že strhl celý trh. U ČP kleslo předepsané pojistné z 15,9 mld. korun v roce 2004 na 15 mld. korun v roce 2005, v případě Pojišťovny ČS pak z 3,3 mld. korun a na 2,4 mld. korun. Pokud by si tyto dvě pojišťovny bývaly alespoň udržely úroveň obchodů podle předepsaného pojistného stejnou jako v roce 2004, meziroční tempo růstu by pak stouplo o 3,9 % (skutečně vykázaná dynamika činila 1,6 %).

FINANČNĚ MÁLO VZDĚLANÍ ČEŠI?

Předchozí růsty byly extrémní. Celkové předepsané pojistné v poslední dekádě rostlo v České republice o 14,3 % ročně, v životním pojištění pak činil průměrný roční přírůstek dokonce 16,4 %. Zlaté časy pro životní pojištění nastaly v letech 2001-2003, kdy pojistné rostlo každý rok tempem 20,2 % až 24,2 % a zvýšilo se z 22,8 mld. korun v roce 2000 na 41,1 mld. v roce 2003. Stály za nimi především velmi úspěšné obchody v podobě jednorázových vkladů na účty kapitálového životního pojištění.

I přesto však zůstává skutečností, že živnou půdou pro vysoký růst životního pojištění v předchozím desetiletí byla slabá nasycenost trhu těmito produkty, nově přijatá legislativa podporující životní pojištění formou daňových úlev, i jistá odpovědnost klientů životních pojišťoven, pokud jde o budoucí úspory na stáří. Jak však ukazují výsledky zmíněného průzkumu agentury Factum Invenio, je i tento důvod třeba posuzovat obezřetně a předpokládat značnou diferenciaci - zhruba polovina oslovených totiž uvedla, že by zvládla utratit našetřené peníze za jeden až tři měsíce. Jen čtvrtině by pak podle vlastního sdělení vydržely peníze déle než půl roku. Přitom téměř 70 procent respondentů uvedlo, že si vytvářejí jisté finanční rezervy. Výzkum také ukázal nízké sebevědomí Čechů, pokud jde o obeznámenost s finančními produkty.

...JEN VÍCE PREFERUJÍ VARIABILITU POJIŠTĚNÍ

Na pojistné produkty se však Češi adaptovali dobře. Pojišťovny vyvíjely nové produkty, s nimiž neměl český trh zatím příliš zkušeností a lze říci, že zčásti jimi byly i jednorázové či mimořádné vklady u kapitálového životního pojištění. V posledních dvou letech ztracené dynamiky v tomto segmentu trhu pojišťovny argumentují, že tzv. běžně placené pojistné, stojící mimo jednorázové platby, má růst relativně dobrý. Pokud jde o jeho váhu, v roce 2004 se podílelo na celkovém pojistném ze 67,3 %, v roce 2005 ze 72,4 %. Jednorázové pojistné dosáhlo v roce 2005 podle neoficiálních zdrojů 12,4 mld. korun, což bylo 27,6 % objemu celkového pojistného v životním pojištění. Klesá tedy podíl produktů umožňujících klientům složit jednorázově vyšší částky, být pak po dlouhou dobu pojištěn a získávat určitý výnos z kapitálové složky svého pojištění.

Co z pojistných produktů naopak silně roste, je teprve pár let nabízené investiční životní pojištění, s větší účastí klienta na přijímaném riziku a pružné přizpůsobování životní situaci (v anglicky mluvících zemích je známo jako Unit Linked Life Insurace nebo Variable Life Insurance). Růst investičního pojištění je přitom silný a rychlejší než celkový trh - pro mnohé je určitě přitažlivá možnost jisté variability, která spočívá v tom, že si klient vybere fondy do nichž bude investovat, rozdělí mezi ně pojistné, má k dispozici i zde variantu jednorázově zaplaceného pojistného aj.

... OBLÍBILI SI SPOTŘEBU

I přes úspěch investičního životního pojištění a dobrého tempa růstu běžně placeného pojistného na klientské účty životního pojištění zůstává nepopiratelným faktem, že z rodinných rozpočtů začíná být na životní pojištění vydáváno relativně méně. Po zmiňovaných vysokých růstech životního pojištění na přelomu století a jeho redukci v roce 2004 na úroveň 7,5 % byl stále ještě patrný vyšší růst než kolik činilo tempo běžných výdajů domácností. Ovšem v roce 2005 poprvé došlo k tomu, že domácnosti zvýšily výdaje na životní pojištění podle objemů předepsaného pojistného jen o 1,6 %, zatímco jejich celkové výdaje i příjmy měly ve srovnání s tím dynamiku násobně vyšší (+ 6,9 %, resp. + 4,8 %). Zřejmě se i zde začal projevovat slábnoucí sklon spořit - míra hrubých úspor domácností jako poměr těchto úspor k jejich hrubému disponibilnímu důchodu totiž celé desetiletí klesá (ze 14,2 % v roce 1995 na 7,6 % v roce 2004).

Za pojištění se utrácí méně v ekonomikách, kde mají lidé nízké příjmy. Obecně totiž platí, že pojištění je finanční produkt, který ve škále preferencí nezaujímá přední místo, což platí zejména do doby, dokud nejsou zajištěny základní životní potřeby. To je jev patrný všude ve světě a lze ho potvrdit nejen pokud jde o srovnání výdajů na pojištění v poměru k předepsanému pojistnému na obyvatele, ale také již zmíněnou penetrací pojištění měřenou jeho podílem na HDP. V České republice přitom nedošlo v takové míře jako v ostatních zemích střední a východní Evropy, přecházejících k tržní ekonomice, k hlubokému propadu pojistného, který byl dokonce ještě hlubší než pokles jejich všeobecné ekonomické aktivity (např. v balkánských zemích a v Rusku byl ještě v polovině 90. let objem pojistného na pouhých 40 % úrovně roku 1988).

... A POZMĚŇUJÍ SVÁ SPOŘICÍ PORTFOLIA

Češi však nejsou chudí - v polovině loňského roku měli v úhrnu svých celkových úspor naspořeno téměř 1,5 bil. korun. Za pouhé tři roky české domácnosti přelily z termínovaných vkladů u bank do jiných spořicích produktů 157 mld. korun. Nejvíce peněz, přes 153 mld. korun, přibylo za tu dobu na účtech stavebního spoření, netermínovaných vkladech (+118 mld. korun), v podílových fondech (+69 mld. korun) a penzijním připojištění (+48 mld. korun). Úspory na životním pojištění během zmíněného období vzrostly o 22 mld. korun a jejich podíl na celkovém objemu úspor českých domácností zůstal přibližně stejný na úrovni 8,7 %.

Graf