Analýza: Za propadem burz je "strach" akcií z vývoje v USA

Akcie se "bojí" vývoje v USA

Nejeden investor se v minulých třech týdnech děsil při pohledu na vývoj domácího akciového trhu. Mnoho investorů si začalo klást otázky, jestli se na českém akciovém trhu nemění trend.
Totální výprodeje dlouho držených pozic přišly naráz a odhalily mnoho nepřipravených. Přitom ekonomika šlape jako hodinky a výhledy budoucího vývoje českého hospodářství jsou také optimistické. V čem je tedy problém?
Letošní korekční vlna nezasáhla pouze český trh. Sentiment se změnil globálně téměř na všech světových trzích. A důvody? Těch je povícero. Stěžejní vliv na rozhodování trhu ale v posledních několika týdnech hrály zejména makroekonomická rizika ohledně růstu cen i produkce v USA.

Klesne americká spotřeba?

Dobré makroekonomické podmínky jsou pro akciový trh velmi důležitým signálem, proto sebemenší hrozba zpomalení ekonomiky má (s určitým zpožděním) přímý dopad na dění na kapitálových trzích.
Navíc mají dnešní kapitálové trhy globální charakter, což znamená, že dění na nich je vzájemně velmi propojeno.
V tomto kontextu se také v celém světě projevily známky možného budoucího zpomalení amerického hospodářství, na které trh reagoval velmi citlivě.
V průběhu měsíce května označil šéf Fedu Ben Bernanke sám sebe za velkého bojovníka proti inflaci a zvýšil tak pravděpodobnost dalšího navýšení úrokových sazeb v USA. K tomuto - v řadě třináctému - navýšení sazeb také nakonec došlo, a to zejména z obav před sílícími inflačními tlaky.
I když je nyní cena peněz nastavena dlouhodobě stále na spíše nižších úrovních, vedla prostřednictvím zdražení amerických hypoték k dalšímu poklesu na trhu s nemovitostmi a k obavám o finanční sílu a optimismus amerického spotřebitele. Poptávka domácností se přitom podílí na tvorbě amerického produktu ze dvou třetin.
Citlivost trhu na dvojí riziko ekonomického zpomalení a zvýšené inflace poté vyvolala zvýšenou nervozitu zejména na akciových trzích a v polovině května v reakci na mírně vyšší data jádrové inflace (bez cen energií a potravin) vyústila v globální výprodeje.
Spolu s americkým trhem se svezly také vyspělé světové trhy v Evropě a Japonsku. V průběhu minulých tří týdnů tak indexy akciových trhů ztratily veškeré letošní zisky.

Zpomalení a inflační past

Důvody ale nehledejme pouze v USA. Také Evropská centrální banka zahájila po dlouhé pauze utahování své měnové politiky, rizika vidí také v inflaci.
Celkově vzato by příliš restriktivní monetární politika mohla posunout odhady letošního růstu směrem dolů.
Co však děsí trhy mnohem více je fakt, že samotné zpomalení ekonomického růstu samo o sobě nepovede ke zpomalení růstu cen. Tato "inflační past" se nyní v plné míře projevila v investory požadovaných výnosech, kteří proto houfně stahují likvidní prostředky z rizikových aktiv, jež považují za nadhodnocené. Jako první na řadě jsou akcie.
Opět ale připomeňme: dnešní situace nepředstavuje stav, kdy se všechny obavy, kterých se trhy bojí, musí nutně naplnit. Naopak na trzích nedochází ke změně fundamentálních faktorů u jednotlivých společností, ale spíše k přesunu rizika a tudíž k odlivu prostředků z více rizikových instrumentů. Také nejnovější scénáře světového vývoje stále počítají s trvajícím ekonomickým růstem. Ten je k vidění také na domácí scéně.
Zatímco vzniká celá řada analytických studií obhajující zařazení některých akciových trhů tzv. "nové Evropy" mezi trhy vyspělé, v praxi vše probíhá podle pravidel platných pro emerging markets. Hovořím především o vývoji z loňského podzimu a současné prodejní náladě, která na domácím trhu panuje. V září 2005 byly poklesy světových indexů v řádu několika procent, český index PX50 si připsal ztrátu více než 11 procent.
Výkonnost českého trhu byla v minulých letech velmi impozantní. Investor participující na tomto vývoji by ale měl brát v úvahu, že zahraniční poptávka po českých akciích v problematických obdobích klesajících trhů a prodeje rizikových aktiv se snižuje přímo úměrně s ochotou investorů riskovat. S tím klesá i likvidita na českém trhu. To vše bez ohledu na fundament české ekonomiky.
Přesně to odpovídá propadu z poloviny května. Obavy ze zpomalení růstu vyspělých ekonomik vyvolaly panické výprodeje v USA i Evropě a rozvíjející se trhy opět potvrdily vyšší kolísavost cen.
Tedy pokud se investor rozhodne snižovat váhu rizika ve svém portfoliu, zasáhne nová alokace nejdříve riziková aktiva (akcie), regionálně potom trhy, které považuje za nejvíce rizikové (emerging markets). Také grafy vývoje jednotlivých indexů od konce roku 2004 tyto argumenty potvrzují. Vysoká korelace českého akciového trhu (index PX) s globálním indexem Morgan Stanley rozvíjejících se trhů všude ve světě (MS EM Index) je více než patrná.

Vyšší výnosy a vyšší riziko

Výše uvedené důvody tedy nepodporují názory na změnu trendu akciového trhu v České republice. Nemění se názor na vývoj českého hospodářství, s pozitivním výhledem lze také počítat u českých společností.
Poslední ukazatele a komentáře amerického i evropského trhu také hovoří o stále dobrých podmínkách pro vyšší výkonnost. V USA se hovoří o zlepšující se produktivitě práce, v Evropě se zlepšuje pozice spotřeby domácností.
Veřejnost si však musí počkat na změnu investorského sentimentu, který v současnosti převládá nad hodnotovými faktory. A především je třeba se z minulého vývoje poučit. Kdo chce vyšší výnosy, musí počítat s vyšším rizikem svých investic.
Autor je junior portfolio manager ve společnosti Atlantik - Kilcullen Asset Management