EU přijala Slovinsko do eurozóny

EU přijala Slovinsko do eurozóny

Evropská unie v pátek přijala Slovinsko do eurozóny. Země zavede jednotnou měnu euro od 1. ledna 2007 jako první z nových členských států, jež vstoupily do EU v květnu 2004.

Spor o Litvu

Summit uznal také úsilí Litvy dosáhnout ekonomických ukazatelů, aby mohla euro zavést, a vyjádřil podporu další snaze zajistit hospodářskou stabilitu. Litvu podpořily v prohlášení země visegrádské čtyřky a vyvolaly tak nelibost předsedy Evropské komise Josého Barrosa.
Litva podle názoru Evropské komise nesplnila kritéria, protože měla o desetinu procenta vyšší inflaci, než předpisy EU pro vstup do eurozóny nařizují.
Proti takto rigidnímu výkladu práva se ohradily spolu s Litvou také Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. V prohlášení uvedly, že je třeba se zabývat výkladem inflačního kritéria pro vstup do eurozóny, které musí lépe odrážet ekonomickou dynamiku v rozšířené unii.
Prohlášení vyvolalo při projednávání spor s předsedou EK Barrosem, podle něhož nebylo "užitečné".
Na závěrečné tiskové konferenci dokonce uvedl, že pět zemí prohlášení stáhlo. Václav Klaus to popřel. Podle něj se litevský prezident Valdas Aadamkus vzdal svého třetího vystoupení, což předsedající pochopili, jako že stahuje toto prohlášení pěti zemí. "Kolem toho tam vznikl jistý šum a nedorozumění," uvedl Klaus.
"Upozorňujeme na přetrvávající nejasnosti při aplikaci kritéria cenové stability, mimo jiné při určování nejvýkonnějších členských zemí a při vyhodnocování udržitelnosti inflace," stojí v prohlášení, které požaduje, aby EK a Evropská centrální banka provedly "hloubkovou analýzu" zaměřenou také na to, "jak brát v úvahu rychlý růst ekonomik a zároveň respektovat ustanovení smluv".

Zpochybněná metoda

Nové členské státy zpochybňují metodu, podle níž se inflace nováčků porovnává s průměrnou inflací tří zemí EU, které ji mají nejnižší. Poukazují na to, že momentálně dvě z těchto tří zemí, Polsko a Švédsko, jsou mimo eurozónu, a mají tudíž možnost růst cen ovlivňovat. Inflační tlaky jsou krom toho doprovodným, nikoli nutně negativním jevem rychle rostoucích ekonomik.
Autoři prohlášení upozorňují, že Litva je nadále přesvědčena o své schopnosti vstoupit do eurozóny od 1. ledna příštího roku.
Klaus ve vystoupení na summitu upozornil, že jedna desetina procenta inflace je daleko pod obvyklou statistickou chybou měření tohoto ukazatele. "Takové přísné použití inflačního kritéria je problematické zejména při vědomí toho, že řada dnešních zemí eurozóny neplní různá Maastrichtská kritéria s větším rozdílem. Proto podporuji úsilí Litvy a mám pochopení pro její dnešní pocity," řekl.
Vyjádřil překvapení nad výhradami Josého Barrosa, který podle Klause prohlášení pěti zemí označil za negativní a nebezpečné. Proti tomuto "nesmírně varovnému" výroku velmi rezolutně vystoupil.
"Pokud by měly být některé země, zejména nové země, takto okřikovány, tak by všechny výroky o problematickém charakteru některých institucí EU byly více než na místě," řekl Klaus.
Barroso řekl na závěrečné tiskové konferenci, že společné prohlášení pěti zemí nebylo "užitečné" především pro ně, protože byly v menšině. "Hájil jsem obecný zájem EU," řekl Barroso.