Nováčci EU by měli zlepšit přípravy na přijetí eura, vybízí EK

Evropská komise vybídla Slovinsko - a nepřímo i další nováčky - ke zlepšení příprav na přijetí eura. Lublaň se má postarat především o rozptýlení obav Slovinců z toho, aby novoroční přechod od tolaru na euro neprovázelo šroubování cen v obchodech vzhůru.
"Slovinsko by mělo využít zbývajících šest měsíců, aby spotřebitelé a podniky byli zcela připraveni využívat euro od prvého dne a aby obchodníci přijali a dodrželi závazky zachovat správné ceny," prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia.

V tuctu zemí eurozóny přetrvávají špatné vzpomínky na chvíle po 1. lednu 2002, kdy zákazníci začali platit novými mincemi a bankovkami společné měny a kdy četní obchodníci a restauratéři využili příležitosti k zaokrouhlení cen nahoru. Přežívající roztrpčení, že euro může za zdražování, je podle expertů EK daleko silnější, než statistická data o reálné inflaci.
O to více se komise chce podobnému scénáři při rozšiřování eurozóny vyhnout - a testem nových nápadů se má stát právě Slovinsko. Odstrašující účinky má mít třeba kampaň "pojmenovat a pohanit", ukazující prstem na obchodníky a hostinské, kteří by zneužili přechodu od tolaru na euro.

Komise naléhá na Slovinsko, aby se postarala i o další kroky k hladkému zvládnutí "velkého třesku", kdy euro a tolar mají společné obíhat jen dva týdny. Lublaň kupříkladu počítá s tím, že zprvu by deseti- a dvacetieurovkové bankovky vydávalo 60 až 70 procent bankomatů. To se komisi zdá málo. Požaduje také mimořádné prodloužení otvíracích hodin v bankách a směnárnách, aby si lidé mohli i po pracovní době směnit obsah peněženek.

V ostatních zemích ještě zbývá vykonat hodně práce, jak vyplývá z dnešní zprávy EK. Například u Polska či Švédska v tabulkách, zaznamenávajících stav příprav, figurují jen prázdné kolonky. Česko má z 38 kroků oficiálně "odškrtnuté" jen dva, datum přijetí eura (předběžně od 1. ledna 2010) a vytvoření výboru pro přípravu tohoto kroku, zatímco Slovensko 24, stejně jako Slovinsko, ačkoliv by eurem Slováci měli platit od roku 2009. Naléhání komise se však soustřeďuje především na Maltu, Kypr a Estonsko, které by chtěly Slovince následovat s ročním zpožděním.

U nováčků EU podpora roste

Podpora pro společnou měnu v deseti nových členských státech Evropské unie po loňském oslabení opět posílila, a to i Česku a na Slovensku. V příznivé důsledky přijetí eura pro svou zemi věří 52 procent dotázaných, o 14 procent více než loni a o osm procent více než předloni. Podíl skeptiků se z loňských 46 procent ztenčil na třetinu.

Ze sondáže Eurostatu vyplynuly i jiné pozoruhodnosti. Češi jsou ze všech nováčků nejlépe obeznámeni s tím, že bankovky eura jsou všude stejné. Totéž si však myslí i o euromincích, které však mají i svou "národní stranu", a tak se s třetinou správně tipujících podělili s Poláky o poslední příčku na žebříčku. A to na sebe prozradili, že v placení eury už patří k těm nejzběhlejším z nováčků.

Větší hlavolam pro tvůrce informačních kampaní asi představuje iluze dvou třetin dotázaných nováčků, že si jejich země ještě může vybrat, zda euro zavede, či nezavede. Ve skutečnosti se k tomu už zavázala v přístupové smlouvě. Češi se ukázali nejrealističtější, s poměrem 52:41 ve prospěch mylných odpovědí, zatímco mimo obraz byly více než tři čtvrtiny Poláků.
Ovšem, hned po Slovincích se právě Češi cítili o společné měně nejlépe informováni.
Výzkum statistického úřadu Eurostat naleznete na webové stránce: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl183_sum_en.pdf