Makléři kritizují pomalý vzestup nájmů

Postupné zvyšování regulovaného nájemného naplánované do roku 2010 je tak nízké, že neovlivní trh s byty, soudí realitní odborníci.
"Určitě tu nenastane situace, že by se lidé začali stěhovat kvůli tomu, že si pro zvýšený nájem nemohou dovolit bydlet v současných bytech," říká prezident Asociace realitních kanceláří Ivan Žikeš.
Zvyšování však nebude mít ani zásadní vliv na výši tržního nájmu. "To by se jeho výše musela blížit 70 až 80 procentům tržního nájmu. Podle našich odhadů však i po čtyřech letech bude maximálně na úrovni jedné třetiny tržního nájmu," soudí Evžen Korec, ředitel společnosti Ekospol.

Deregulace krok za krokem
Například tržní nájemné za šedesátimetrový byt v Karlových Varech je dnes podle Institutu regionálních informací zhruba sedm tisíc korun měsíčně. Regulovaný nájem ve srovnatelném bytě dnes přijde na sedminu této částky. Po čtyřech letech deregulace dosáhne poloviny současné tržní ceny. "Jenže i ta tržní mezitím pravděpodobně vzroste," upozorňuje Korec.
Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) soudí, že nájemné po deregulaci často nedosáhne ani povoleného maxima. "Zákon sice nastavuje maximální limity pro zvýšení cen nájemného rozložené do čtyř let, neznamená to však, že se podle nich skutečně bude nájemné všude zvyšovat," říká ministr.
"Prostě nevěřím tomu, že majitelé budou dávat nejvyšší možné ceny," doufá ministr.
Zákon má být podle něho kompenzací za to, že se v posledních čtyřech letech regulované nájmy nezvyšovaly vůbec. Mezi lety 1999 až 2002 pak jen o výši inflace. "Proto je ten devatenáctiprocentní nárůst málo. Deregulace by měla být podstatně rychlejší," říká Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding.
Ivan Žikeš se dokonce domnívá, že nejlepším řešením by byla skoková deregulace - taková, jaká proběhla například v Polsku. Tento způsob však v Česku v nejbližší době není reálný. Nepočítá s ním ani nově vznikající vláda.
"Jako ODS sice prosazujeme rychlejší způsob deregulace, ale otázkou je, jestli při nynějším rozložení sil v parlamentu by měla šanci jakákoli změna tohoto zákona," říká Petr Gandalovič (ODS), se kterým se počítá na post ministra pro evropské záležitosti. Možné změny však Petr Gandalovič vidí v právních úpravách kolem dekretů, jež zaručují právo na regulovaný nájem. Chce například, aby nájemníci nemohli dekrety po sobě dědit.
Podle odhadů realitních kanceláří totiž přibližně jeden z deseti držitelů dekretů byt pronajímá načerno třetí osobě za tržní nájemné. V Česku je dnes celkem 760 tisíc bytů s regulovaným nájemným, což je asi 17 procent všech bytů v zemi.

Lidé deregulaci nechtějí
Podle aktuálního průzkumu agentury Factum Invenio se v Česku jakékoli snahy o deregulaci nájemného nesetkávají s úspěchem.
Deregulaci považují za správnou jen dvě pětiny obyvatel Česka. Naopak tři čtvrtiny dotázaných ji za správnou nepovažují. Čtrnáct procent lidí pak nedokázalo odpovědět.
Průzkum také ukázal, že v souvislosti s deregulací většina nájemníků neuvažuje o stěhování. O změně bydlení v důsledku deregulace uvažuje každý sedmý člověk, který v současnosti nebydlí ve vlastním bytě nebo domě.
Průzkum proběhl v druhé polovině května mezi 1002 obyvateli Česka.

Jak se bude zvyšovat regulované nájemné