Krátkodobé závazky a pohledávky musejí být vyrovnané

Krátkodobé závazky a pohledávky musejí být vyrovnané

Factoring je především jedním z moderních způsobů řízení likvidity podniku. Koloběh hotovosti začíná nakoupením zásob a pokračuje jejich přeměnou na výrobky, které jsou dodány odběrateli. Dokud odběratel nezaplatí, jsou nejlikvidnější prostředky podniku vázány ve hmotě. Čím delší je prodleva, než se z hotových peněz opět stanou hotové peníze, tím větší jsou rizika. A to nejen prosté ztráty kapitálu, což by při dnešních právních instrumentech zajištění pohledávek, neměl být až takový problém, ale i ztráty z ušlých příležitostí (např. krátkodobých finančních investic).
Je samozřejmé, že krátkodobý finanční majetek je součástí pracovního kapitálu, jehož výše je obecně determinována především výrobním cyklem, který je závislý na odvětví a odvíjí se od technologických možností. I v tomto směru dochází k úporným snahám ke snížení potřeby pracovního kapitálu, což může mít v praxi pro tuzemce až trpkou příchuť. Nedávno vyšel článek v časopisu Ekonom, který popisoval změnu kvality českého piva tím, že se zhruba řečeno v rámci úspor uvaří silný mok, který se později naředí na požadovanou stupňovitost. Ušetří se tím potřebná doba zrání pro jednotlivé druhy a zefektivní výroba. Produkt ale získává unifikovanou chuť a je těžké jej odlišit.
Nicméně v praxi hlavním důvodem zpoždění hotovostního koloběhu za technologickým cyklem jsou zpravidla vynucené obchodní úvěry, které vyjadřují podstavení dodavatele a odběratele na trhu. Pro někalitýdenní lhůty splatnosti u obchodních řetězců v případě vysokoobrátkového zboží není ekonomický důvod, protože obchodník sám inkasuje hotovost, případě z účtu zákazníka, což je záležitost nejvýše tří dnů.

Vraťme se ke koloběhu peněz. Factoring je jednou z možností, jak zrychlit toky kapitálu ve firmě a získat tak konkurenční výhodu. Podnikům při využití factoringu nevázne kapitál v pohledávkách a mohou jej použít na své další aktivity.
V příkladu si můžeme představit dokola prezentovaného výrobce jogurtů s týdenním výrobním a dodacím cyklem do velkého obchodního řetězce s 12týdenní splatností faktur. Pokud výrobce nemusí investovat do majetku (má v pronájmu prostory i stroje), pak jeho počáteční investice je pořízení zásob. Musí finančně ustát dobu mezi nákupem zásob a proplacením faktury od svého odběratele, řekněme 11 týdnů. Přesněji, než dostane zaplaceno za první dodávku, ze které nakoupí zásoby na 13 várku, musí profinancovat celkem 12 týdnů své činnosti, což představuje především náklady na mzdy a zásoby. Teoreticky vzato, po zaběhnutí výroby a pravidelných úhradách faktur může producent takto vázaný kapitál snížit právě na jeden týden, a to za dobu Tržby/Zisk, pokud se vlastník vzdá výdělku, ať už na osobní použití nebo na investice.
Řešení prodlevy mezi nákupem zásob a inkasem tržeb, mohou být různá. Od financování vlastním kapitálem, což kritizují finanční analytici, přes standardní provozní úvěr až po například....factoring. Zatím obvyklým řešením je provozní úvěr. V našem modelovém příkladě by však výrobce jogurtů nemohl nabídnout bance obvykle vyžadovanou záruku, protože podniká bez hmotného majetku a musel by zastavit právě pohledávky za svým odběratelem. Ale pohledávky se dají namísto zástavy, postoupit přímo - factoringové společnosti.

Zájem o tuto formu financování stále poměrně rychle roste. Obecně se při factoringu jedná o finanční službu, kdy klient průběžně postupuje své krátkodobé pohledávky z obchodního styku před splatností na factoringovou společnost, takzvaného factora.
Postoupení znamená, že dochází k fyzickému předání obchodního případu, tedy například včetně faktur či dodacích listů, které se vážou k pohledávce. Za to získá klient zálohovou platbu ve výši zpravidla 60 až 90 procent podle smluvních podmínek z nominální výše celé pohledávky.
Nemusí tak čekat, až mu odběratel zaplatí, ale s penězi může disponovat prakticky ihned. Takže sám může s předstihem uhradit své závazky vůči svým dodavatelům a například využít sconto nebo použít peníze na jiné financování podniku. Jedná se tedy o finanční službu, s jejíž pomocí se mění majetek společnosti na nejlikvidnější formu -peníze. Z tohoto důvodu se factoring neprojevuje v bilanci jako úvěr, takže se nejedná o cizí kapitál. Je to služba, která v podstatě jen mění formu majetku v rozvaze z pohledávek na krátkodobý finanční majetek. Právě velkou výhodou produktu je, že využíváním factoringu se nezvyšuje úvěrová angažovanost klienta a nezvyšují se cizí zdroje financování podniku.

Z povahy factoringu plynu, pro jaký typ společnosti je obecně vhodný a využitelný. Jedná se zpravidla o menší až střední firmy se zranitelným (finančně) postavením na trhu. Dominantní podniky, zvláště ze síťových odvětví, mají účinné páky, jak si vynutit platební morálku odběratelů. Stačí jim přestat dodávat. A bez elektřiny, vody, telefonního spojení apod. se podniká skutečně obtížně.
Existují také firmy, které mohou přenést vynucené obchodní úvěry na své dodavatele. V tom případě mají vyváženou úhradu faktur se splatností závazků a také nepotřebují dodatečný provozní kapitál. Pokud ale takové možnosti nemají, pak factoring je jedním z vhodných nástrojů provozního financování.
Obecně klienti mají větší zájem spíše o regresní formu factoringu, tedy financování a správu pohledávek bez pojištění pohledávek. V praxi to znamená, že pokud odběratel klienta nezaplatí do určité lhůty po splatnosti, factor vrací pohledávku zpět klientovi. To znamená, že nenese riziko spojené s platební neschopností nebo nevůlí odběratele.
Naproti tomu existuje také bezregresní factoring, což je taková forma, kdy factoringová společnost přebírá rizika s nesplacením pohledávky. Takový způsob profinancování pohledávek je spojen s výše zmíněnými riziky na straně factoringové společnosti. Je zřejmé, že tato forma factoringu musí být obecně dražší, protože je zatížena vyšším rizikem. Po právní stránce je majitelem pohledávky factoringová společnosti, a pokud dlužník odmítne nebo z nějakého důvodu nemůže zaplatit, nezbude dříve nebo později usilovat o jeho konkurs. Nezaplacená pohledávka se pak stává součástí konkursní podstaty
Náklady na factoring se dělí na dva druhy - factoringový úrok, což je cena peněz, které má klient od factora k dispozici.

Co obsahuje žádost
Před poskytnutím factoringových služeb, musí projít žadatel podobnou analýzou, jako v případě žádosti o úvěr. Rozdíl je pouze v tom, že factoringová společnost se více než majetkovou bonitu žadatele zabývá spolehlivostí jeho odběratelů:

Žadatel proto nutně musí:
> předložit potřebné dokumenty - účetní výkazy v plném rozsahu (i několik let zpětně) , výpis z obchodní rejstříku nebo živnostenský list, profil společnosti a její podnikatelský záměr, auditorskou zprávu, finanční plán na daný rok, kupní smlouvy, potvrzené objednávky s odběrateli pro tuzemský factoring nebo kontrakty se zahraničními odběrateli, evidenci faktur za vybrané odběratele za posledních šest měsíců,
> specifikovat charakter obchodu,
> uvést přehled vztahů s daným odběratelem,
> doložit, že neexistuje majetková propojenost mezi dodavatelem a odběratelem.

Pokud klient toto vše předloží, nemusí už dané skutečnosti uvádět v žádosti o poskytnutí factoringových služeb, která všeobecně obsahuje:
> základní informace o klientovi - jeho identifikaci vč. podílů jeho akcionářů, jeho majetkových účastí, údajů o managementu, počtu pracovníků společnosti a hlavní provozované činnosti,
> závazky klienta - bankovní úvěry, pronájmy, zastavený majetek, jeho ručení za závazky třetích osob, závazky z obchodního styku, zejména ty po splatnosti a také výčet všech klientových hlavních dodavatelů,
> pohledávky klienta z obchodního styku - tj. klientovi hlavní dlužníci v tuzemsku, popřípadě v zahraničí,
> seznam odběratelů navrhovaných pro provádění tuzemského factoringu a jejich relativně podrobný popis - informace o platební podmínce, počtu faktur a průměrná hodnota faktury, objem dodávek po lhůtě splatnosti atd.,
> seznam odběratelů navrhovaných pro provádění vývozního factoringu, kde jsou tytéž požadované informace rozšířeny o dodací podmínky (Incoterms) a příslušnou měnu,
> sezónnost dodávek v průběhu roku,
> pozice klienta na trhu v tuzemsku, rozhodující konkurence na českém trhu a spolupráce s jinou factoringovou společností apod.
Zdroj: archív