Pobaltský region, jako součást Sovětského svazu, patřil v bývalém komunistickém bloku k těm nejzaostalejším a nejzanedbanějším. Dokonce ještě v roce 1996 se pohyboval hrubý domácí produkt této trojice dokonce na úrovni 30 % Evropské unie (EU15), čímž se zařadily po bok zemí jako Rumunsko, Bulharsko či Turecko.

OD STAGNACE K HOSPODÁŘSKÉMU ROZKVĚTU

Historicky zlomový okamžik pro oblast Pobaltí nastal 25. prosince 1991, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu. Od tohoto okamžiku se začala odvíjet nová etapa vývoje pobaltského regionu a tyto tři malé evropské státy se začaly pozvolna měnit z ekonomik založených na rybolovu a dřevozpracujícím průmyslu ve vyspělá hospodářství západního typu.

Po počátečních hospodářských turbulencích a vlně hyperinflace došlo v letech 1994 až 1995 k očekávanému obratu k lepšímu. Daňová reforma, která spočívala v postupném zavedení rovné daně ve všech třech pobaltských státech, byla doplněna o další kroky, které vedly ke zefektivnění hospodaření se státními prostředky a ke zkvalitnění podnikatelského prostředí. Pozitivní vliv reforem se projevil na hospodářském růstu, který se od roku 1995 až dodnes pohybuje v rozmezí od 5 do 10 procent ročně a vysoce převyšuje průměr růstu HDP v Evropské unii.

Výčet hospodářských úspěchů pouze potvrzuje, že přirovnání k "pobaltskému tygru" není ve spojení s tímto regionem použito náhodou:

- jedno z nejnižších souhrnných zdanění firem a domácností v Evropě (bude se dále snižovat),

- veřejné rozpočty pod kontrolou

- jednotná evropská měna bude přijata v letech 2007 - 2008 (první z postkomunistických zemí)

Podle nedávno publikovaného mezinárodního "indexu hospodářské svobody" je Estonsko považováno dokonce za čtvrtou nejsvobodnější ekonomiku na světě, čímž se přiřadila k zemím jako Hongkong, Singapur, či Lucembursko. Lotyšsko a Litva se pohybují ve druhé desítce. Jen pro srovnání, Česká republika se umístila na 33. místě, tedy daleko za pobaltskými zeměmi.

PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY PRO AKCIOVÝ RŮST

Stabilizace ekonomického a politického prostředí a následná harmonizace legislativy a dohledu nad trhem plně v souladu s EU se pozitivně projevila také v přístupu investorů k tomuto regionu a měla zásadní vliv na vývoj pobaltských kapitálových trhů. Příhodné daňové podmínky a levná pracovní síla byly tím správným lákadlem pro zahraniční investory, kteří doslova proudí do tohoto kdysi zapomenutého regionu.

Ovšem zásadním momentem ve vývoji pobaltského akciového trhu, který odstartoval doslova revoluci v této oblasti, bylo vytvoření burzovní aliance pod názvem NOREX. Jedná se o unikátní projekt, který prostřednictvím harmonizace obchodních podmínek propojuje kapitálové trhy v Dánsku, Islandu, Švédsku, Norsku, Finsku a samozřejmě Pobaltí.

Vzniklá aliance se může pochlubit tržní kapitalizací okolo 600 miliard eur (konec roku 2004), což je pouze pro srovnání stejná velikost jako švýcarský, italský a španělský kapitálový trh dohromady.

Členství v této alianci přináší jednotlivým členům nespornou výhodu v podobě posílení likvidity lokálních trhů, rozšíření produktové nabídky, ale také v podobě úspory nákladů spojených s technologickým vývojem.

Dalším stupněm integrace skandinávského a baltického trhu, na kterém se již pracuje, bude vytvoření jednotného obchodního a clearingového systému, od kterého si členové slibují další posílení efektivity a likvidity akciového trhu.

INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST

Skvělé makroekonomické výsledky a enormní růst baltického akciového trhu, který si ničím nezadá s tím českým (viz graf č.1), láká do této oblasti stále více a více investorů, kteří chtějí profitovat z rostoucího pobaltského trhu.

Graf č.1


Českým investorům byla tato možnost bohužel až donedávna odepřena. Tuto situaci se rozhodla změnit společnost SFM Group, která od 1. května uvedla na český trh nový fond WIOF Baltic Opportunities Fund, jehož portfolio bude zaměřeno právě na oblast Pobaltí (viz graf č. 2).

FP0406s28a.jpg

Investičním manažerem tohoto fondu bude specialista na slovo vzatý, lotyšská společnost Parex Bank. Jedná se o největší bankovní ústav nejen v Lotyšsku, ale i v celém Pobaltí, který je několikanásobným držitelem titulu lotyšská banka roku a v oblasti správy aktiv je v rámci baltického regionu jedničkou.

Pavel Fohler
SFM Group

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace