Eurotunnel se ocitl před bankrotem

/Od naší zpravodajky/

Provozovatel dopravy pod Lamanšských průlivem, firma Eurotunnel, je na pokraji bankrotu. Věřitelům dluží devět miliard eur (zhruba 256 miliard korun). Šéf správní rady Jacques Gounon proto požádal pařížský soud o ochranu před věřiteli.
Eurotunnel prosazuje rozsáhlý plán na oddlužení, který mu zatím nechtěli věřitelé schválit.
Žádost o soudní ochranu byl včera Gounon ochoten odvolat, pokud by se do půlnoci dohodl s věřiteli na restrukturalizaci dluhu. Jak nakonec setkání dopadlo, nebylo do uzávěrky HN známo.
Když přitom před dvanácti lety britská královna Alžběta a tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand slavnostně železniční tunel otevírali, hýřili optimismem.
Stavba, která zpočátku byla symbolem srůstající Evropy, se ale brzy přeměnila v ukázkový příklad megalomanské investice, která si na sebe nedokáže vydělat.

"Rebelující" věřitelé
Na dohodu s Gounonem dosud nechtěla přistoupit skupina "rebelujících" věřitelů, které vede německá Deutsche Bank.
Společnosti se domnívají, že původní plán na restrukturalizaci dluhů, který Gounon vypracoval společně s investičními bankami Goldman Sachs a Macquarie, je nevýhodný. Podle představy Gounona by se věřitelé měli vzdát 54 procent svých pohledávek. Jenže firmy kolem Deutsche Bank, jejíž pohledávky dosahují hodnoty 2,8 miliardy eur, by získaly maximálně 220 miliónů eur.
S věřiteli, kteří mají při platební neschopnosti přednost a kteří mají vůči Eurotunnelu pohledávky ve výši šesti miliard eur, se Gounon již dohodl.
Deutsche Bank proti Gounonovu návrhu předložila alternativní plán, podle něhož by na tom všichni věřitelé měli být "lépe". Akcionářům Eurotunnelu by v této variantě zůstalo nejméně šestnáct namísto původně plánovaných třinácti procent a roční náklady na splácení dluhů by byly o 115 miliónů eur nižší.
Německá banka má vůči vedení Eurotunnelu ještě mnoho dalších výtek - například že Gounon jednání o restrukturalizaci dluhů vedl za jejími zády či že se hrozbou platební neschopnosti snaží vytvořit nepřiměřeně velký tlak. Podle deníku Handelsblatt se Deutsche Bank domnívá, že by Eurotunnel se stávajícími finančními prostředky byl schopen přežít do ledna příštího roku.
Hodnotu firmy banka odhaduje na osm miliard eur. To ale Eurotunnel a přednostní věřitelé vidí jinak: podle nich činí hodnota společnosti pouze šest miliard eur.
Již několik týdnů se proto obě strany osočují ze sabotáže a šíření falešných informací.
Pokud se vedení Eurotunnelu s věřiteli nedohodne, pak by ještě před valnou hromadou, která se má konat 27. července, mohla být vyhlášena platební neschopnost.
Jestliže na restrukturalizaci dluhů věřitelé přistoupí, musí na valné hromadě tento plán schválit nejméně padesát procent akcionářů.

Tunel málo vydělává
Problémy provázejí tunel již několik desítek let. Na projektu se britští a francouzští politici dohodli až po sedmadvaceti neúspěšných pokusech v roce 1986.
Těžko se dohadovalo i to, jak se tunel zaplatí: na nátlak tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové měl být financován čistě ze soukromých prostředků, bez pomoci státu.
Na kapitálovém trhu se sice podařilo sehnat dostatek zájemců. Sliby, které jim vedení firmy tehdy dalo, ale dodrženy nebyly.
Náklady na stavbu podmořského tunelu se tak nakonec vyšplhaly na dvojnásobek - celkem sedm miliard eur. Příjmy naopak byly jen poloviční, než se čekalo. Firma se proto dostala rychle do devítimiliardových dluhů, které ji tíží ještě dnes.