Ropa už brzy může stát přes 80 dolarů

Ropa už brzy může stát přes 80 dolarů

Cena ropy se přiblížila k osmdesáti dolarům za barel. O její nový rekord (78,40 dolaru) se postaral izraelsko-libanonský konflikt.
Kam až se může cena v následujících dnech dostat? Nikdo neví. "Trh s ropou se velice obává, že situace na Blízkém východě se dále zhorší. Do konfliktu by se mohla zapojit Sýrie a za ní stojí Írán," varuje Jason Schenker, ekonom bankovního domu Wachowia.
Antonio Szabbo z houstonské poradenské firmy Stone Bond Technologie předpokládá, že cena tento týden přesáhne 80 dolarů za barel. A to by už mohl být onen "práh bolesti", po jehož překročení se citelně sníží ziskové marže firem a světová ekonomika zpomalí.
Mnozí analytici loni za "magickou hranici" zprvu pokládali šedesát dolarů za barel. Ale poté přišly ve druhé polovině roku hurikány, zpustošivší pobřeží Mexického zálivu, kde svět získává asi šest procent své ropy. A cena lehké americké ropy byla rázem nad sedmdesáti dolary, i když ne na dlouho. Loňského listopadu, prosince a poté letos v únoru dokonce spadla hluboko pod 60 dolarů.
Cenu ropy letos poháněl hlavně Írán, který se nechce zřeknout svého jaderného programu. V Nigérii, která je největším producentem ropy v Africe, pokračují útoky protivládních rebelů na těžební zařízení v deltě řeky Niger. Venezuela zase vyhrožuje, že zastaví vývoz ropy do USA.
"Prémie" za neklid a nejistotu zahrnutá do světové ceny ropy se odhaduje na 10 - 15 dolarů. O tolik by mohl barel zlevnit, kdyby ze světové mapy zmizela hlavní ohniska napětí.
"Můžeme žít i s ropou za osmdesát dolarů. Nezdá se, že by to byla úroveň vyvolávající mezi spotřebiteli paniku," vyjádřil se pro agenturu Reuters Paul Horsnell z britského peněžního ústavu Barclays Capital. Je přesvědčen, že na trhu s ropou neexistuje žádné "magické číslo" schopné paniku vyvolat. "Klíčové bude, jak rychle ceny porostou. Pokud jenom zvolna, poptávku to příliš neovlivní," tvrdí Horsnell.
Ale většina analytiků si myslí, že přece jenom existuje cena, která by mohla srazit růst světové ekonomiky. "Intuitivně cítíme, že by to mohlo být právě osmdesát dolarů," podotkl Michael Wittner z investiční banky Calyon. Podle něj se ukázalo, že to nebylo padesát, šedesát, ba ani sedmdesát dolarů za barel. "Bude to opravdu těch osmdesát? Zatím čekáme, zda se dostaví zřetelné příznaky ochlazení globální ekonomiky," dodal Wittner.
Poukazuje na to, že už zpomaluje americké hospodářství, podílející se na tvorbě globálního HDP asi čtvrtinou (stejně tak na celosvětové spotřebě ropy).
Postupně začíná brzdit také hospodářství v jihovýchodní Asii. "Už tady máme problém. Lze ho doložit na nižším prodeji aut ve Spojených státech amerických," tvrdí Jeremy Armitage z firmy State Street Global Markets.
Americký ministr energetiky Samuel Bodman opět zopakoval, že USA prokazují "obdivuhodnou odolnost" vůči zdražující ropě.
Z velkých ekonomik se analytikům jako nejzranitelnější jeví japonská, dovážející přes 90 procent ropy z Blízkého východu. "Udrží-li se současná cena, pak se může hospodářský růst Japonska zpomalit až o půl procentního bodu," varuje Richard Batty z firmy Standard Life. Dopad na západní Evropu a USA by byl zhruba poloviční.

Cena americké ropy (roční průměr, USD za barel)

1995 18,42
2000 30,37
2001 25,93
2002 26,16
2003 31,07
2004 41,49
2005 56,59
2006* 70,89
*Květnový průměr podle OPEC. Jde o ropu k okamžitému dodání Zdroj: BP Statistical Review

Kam spěje konflikt: Otázky a odpovědi

Co je s unesenými vojáky?
Jeden Izraelec, unesený v červnu hnutím Hamás do Gazy, i druzí dva, zajatí minulý týden Hizballáhem v Libanonu, jsou nejspíš v pořádku.
Jak zatím reagoval Izrael?
Zaútočil na jih Libanonu a předměstí Bejrútu, ničí infrastrukturu včetně mostů, letišť, elektráren, přístavů a dálnic. Zahájil vzdušnou, námořní i pozemní blokádu Libanonu.
Jaké řešení nyní preferují jednotlivé strany?
Hizballáh považuje za jediné východisko výměnu zajatců za své bojovníky vězněné v Izraeli.
Izrael zatím vyjednávat nechce. Hodlá útočit, dokud nedocílí vydání vojáků.
Jak se může konflikt dál vyvíjet?
Izrael se pokouší zabít vůdce Hizballáhu, šajcha Hasana Nasralláha, a další klíčové figury. Může vést i pozemní invazi z jihu, pokud nebude jiná cesta, jak zastavit raketové útoky Hizballáhu. Zvažuje i operaci proti Sýrii, která financuje radikály.
Jak dlouho může válka trvat?
Není to otázka několika dnů, tvrdí představitelé izraelské armády. Plánují ozbrojenou operaci na týdny, až měsíce. Rada bezpečnosti je rozdělena, rezoluci nařizující příměří neschválí.