Tvořiví lidé s dobrým odborným základem jsou vysoce ceněni. V řadě oborů se totiž ukazuje, že rutinní znalosti a dovednosti včetně vysoké pracovní morálky nestačí k úspěchu, ba ani k přežití. Kreativita se tak stává konkurenční výhodou jedince na trhu práce i firem, kterým se podaří takové lidi získat.
Co je to ale kreativita? Obecně jde o nadání, schopnost, předpoklad, řekněme klidně talent, něco vyřešit, něco nového vytvořit. Jak lidi s takovými schopnostmi najít?
Stejně jako se dělají na uměleckých školách talentové zkoušky, v případě firem může posloužit kombinace testů, které objasní míru schopnosti uchazeče řešit problémy, na které není po ruce návod, a dále testu měřícího přímo tvůrčí talent v praktické oblasti. Jde tedy o měření určité kombinace vrozeného předpokladu a během života nastřádaných zkušeností, jak se podívat na věci "svěžíma očima". Ti, kteří v těchto testech skórují vysoko, bývají obvykle úspěšnými vedoucími pracovníky ve společnostech, které se restrukturalizují, přecházejí na jiný způsob organizace práce nebo nově vznikají.
RUTINA JE NEPŘITAHUJE
Ve společnostech, které mají pevně zakotvený popis procesů, kde mají normováno vše, co je možné, nedosahují tito lidé zvlášť dobrých výsledků. Tam, kde je zaveden systém ISO norem nebo jakýkoliv jiný způsob popsání procesů a požadavek na jejich přesné dodržení, je kreativita nepříliš vítaným prvkem. Nemá tu místo do doby, než podnik přistoupí ke změnovému řízení. Rutina tvořivé lidi nebaví. Pokud nemohou vnést vlastní příspěvek a něco změnit, brzy odcházejí.
Někdy se ve firmách zapomíná, že kreativita se může prosazovat i při realizaci malých věcí. Metoda Kaizen podporuje každé drobné zlepšení, které vede k vyšší efektivitě nebo zvýšení kvality. Zlepšovací návrhy typu Kaizen musí ovšem projít podnikovou diskusí. Např. v řadě japonských podniků dokázali pomocí metody Kaizen zvýšit efektivitu a kvalitu o více než 10 %. Zároveň se ale ukázalo, že tato metoda nestačí na inovace vyššího typu. Důsledkem tohoto poznání je dnes fakt, že Japonci podporují výrazně tvořivé lidi i v podnicích, kde to ještě nedávno moc rádi neviděli.
Zdálo by se, že kreativní buď člověk je, nebo není. Není tomu ale tak. Mnozí máme svou dětskou kreativitu vystydlou a schovanou někde v hlubinách svého mozku. Z praxe testování několika tisíc lidí vím, že ti, kteří neuspěli v testech na měření kreativity a jimž záleželo na jejím rozvoji, se cíleným tréninkem během 1 - 2 let výrazně změnili. Neboť kreativitu je skutečně možné rozvíjet. Přibližně ji lze rozvinout až o 50 % kapacity.
TYPY KREATIVITY
Existuje několik typů kreativity (viz tabulka) a každý typ nalézá uplatnění někde jinde.
Umělecká kreativita má zvláštní povahu. Umělec vidí, slyší, vnímá věci a život svým způsobem intenzivněji a má potřebu a dovednost vyjádřit své vidění, své hodnocení, hlavně své cítění. Emoce zde hrají velmi silnou roli.
Kreativita ve vědeckém světě má výrazně jiný charakter. Tam jde o vytříbenost myšlení, schopnost analýzou a syntézou najít nové poznatky, uvidět v náhodných jevech nové rozměry dosud známého, mít dostatečný tah na bránu. Vědecká kreativita není převážně intuitivní činnost, i když i v ní emotivní stránka hraje roli - vědce "pohání" vnitřní potřebou poznat.
Co je vlastním důvodem kreativity? Pravděpodobně lidská přirozenost. Člověk má vnitřní potřebu přetvářet své okolí, protože mu to působí radost. Má ovšem také potřeby životně důležité - potřebu poznávat, potřebu společenského přijetí, sebeprosazení, uznání. Tvoří i proto, že chce dosáhnout obdivu, společenského uznání nebo profitu. Není proto divu, že v době globalizace a sílící konkurence si firmy začínají uvědomovat individuální kvality svých zaměstnanců. Roste poptávka po kreativitě jako nutné součásti osobnosti manažerů a leaderů. A také po možnostech jejího rozvoje a většího využívání při řešení konkrétních firemních cílů.
Typy kreativity
Štěpánka Čápová
Eudai
Co je to ale kreativita? Obecně jde o nadání, schopnost, předpoklad, řekněme klidně talent, něco vyřešit, něco nového vytvořit. Jak lidi s takovými schopnostmi najít?
Stejně jako se dělají na uměleckých školách talentové zkoušky, v případě firem může posloužit kombinace testů, které objasní míru schopnosti uchazeče řešit problémy, na které není po ruce návod, a dále testu měřícího přímo tvůrčí talent v praktické oblasti. Jde tedy o měření určité kombinace vrozeného předpokladu a během života nastřádaných zkušeností, jak se podívat na věci "svěžíma očima". Ti, kteří v těchto testech skórují vysoko, bývají obvykle úspěšnými vedoucími pracovníky ve společnostech, které se restrukturalizují, přecházejí na jiný způsob organizace práce nebo nově vznikají.
RUTINA JE NEPŘITAHUJE
Ve společnostech, které mají pevně zakotvený popis procesů, kde mají normováno vše, co je možné, nedosahují tito lidé zvlášť dobrých výsledků. Tam, kde je zaveden systém ISO norem nebo jakýkoliv jiný způsob popsání procesů a požadavek na jejich přesné dodržení, je kreativita nepříliš vítaným prvkem. Nemá tu místo do doby, než podnik přistoupí ke změnovému řízení. Rutina tvořivé lidi nebaví. Pokud nemohou vnést vlastní příspěvek a něco změnit, brzy odcházejí.
Někdy se ve firmách zapomíná, že kreativita se může prosazovat i při realizaci malých věcí. Metoda Kaizen podporuje každé drobné zlepšení, které vede k vyšší efektivitě nebo zvýšení kvality. Zlepšovací návrhy typu Kaizen musí ovšem projít podnikovou diskusí. Např. v řadě japonských podniků dokázali pomocí metody Kaizen zvýšit efektivitu a kvalitu o více než 10 %. Zároveň se ale ukázalo, že tato metoda nestačí na inovace vyššího typu. Důsledkem tohoto poznání je dnes fakt, že Japonci podporují výrazně tvořivé lidi i v podnicích, kde to ještě nedávno moc rádi neviděli.
Zdálo by se, že kreativní buď člověk je, nebo není. Není tomu ale tak. Mnozí máme svou dětskou kreativitu vystydlou a schovanou někde v hlubinách svého mozku. Z praxe testování několika tisíc lidí vím, že ti, kteří neuspěli v testech na měření kreativity a jimž záleželo na jejím rozvoji, se cíleným tréninkem během 1 - 2 let výrazně změnili. Neboť kreativitu je skutečně možné rozvíjet. Přibližně ji lze rozvinout až o 50 % kapacity.
TYPY KREATIVITY
Existuje několik typů kreativity (viz tabulka) a každý typ nalézá uplatnění někde jinde.
Umělecká kreativita má zvláštní povahu. Umělec vidí, slyší, vnímá věci a život svým způsobem intenzivněji a má potřebu a dovednost vyjádřit své vidění, své hodnocení, hlavně své cítění. Emoce zde hrají velmi silnou roli.
Kreativita ve vědeckém světě má výrazně jiný charakter. Tam jde o vytříbenost myšlení, schopnost analýzou a syntézou najít nové poznatky, uvidět v náhodných jevech nové rozměry dosud známého, mít dostatečný tah na bránu. Vědecká kreativita není převážně intuitivní činnost, i když i v ní emotivní stránka hraje roli - vědce "pohání" vnitřní potřebou poznat.
Co je vlastním důvodem kreativity? Pravděpodobně lidská přirozenost. Člověk má vnitřní potřebu přetvářet své okolí, protože mu to působí radost. Má ovšem také potřeby životně důležité - potřebu poznávat, potřebu společenského přijetí, sebeprosazení, uznání. Tvoří i proto, že chce dosáhnout obdivu, společenského uznání nebo profitu. Není proto divu, že v době globalizace a sílící konkurence si firmy začínají uvědomovat individuální kvality svých zaměstnanců. Roste poptávka po kreativitě jako nutné součásti osobnosti manažerů a leaderů. A také po možnostech jejího rozvoje a většího využívání při řešení konkrétních firemních cílů.
Typy kreativity
Štěpánka Čápová
Eudai
