Hlavním nebezpečím u přímého bankovnictví je klient sám

Hlavním nebezpečím u přímého bankovnictví je klient sám

O přednostech služeb přímého bankovnictví pochybují snad už jen lidé, kteří si je ještě nikdy nevyzkoušeli. Lidé by se ale neměli zajímat jen o možnosti jednotlivých aplikací, ale také o bezpečné způsoby, jak je využívat. Produkty samy o sobě mají dostatečné zabezpečení, horší je to ale již s rizikovými návyky některých klientů.
O všech dostupných variantách internetového bankovnictví je možné říci, že stupeň bezpečnosti je dostatečný. Některé varianty jsou ale bezpečnější než jiné. Vždy ale nejvíce záleží na tom, jaká bezpečnostní pravidla dodržuje sám klient.
Pokud uživatel pro podepsání transakce používá autentizační kalkulátor nebo certifikát uložený na čipové kartě, je možné hovořit o zcela bezpečném internetovém bankovnictví. Dostatečná bezpečnost (byť o něco nižší) je spojena s variantou, kdy má klient elektronický klíč uložen na disketě nebo CD.
Další možnou variantou je, že klient vedle vstupního PIN, který se zadává ve všech aplikacích přímého bankovnictví, zadává ještě další tajné heslo (respektive vybrané znaky z něj) a elektronický klíč již nepotřebuje. I o tomto případu lze říci, že zabezpečení je dostatečné.
Největší nebezpečí, které je spojené se všemi službami přímého bankovnictví, je nedůsledné chování klientů. Není nic horšího než si někam poznamenat vstupní PIN, a ten nosit ledabyle po kapsách spolu s certifikátem na disketě, nebo si PIN poznamenat někam na monitor počítače.
Banky klientům také doporučují se vyvarovat využívání internetbankingu v internetových kavárnách a platební operace pokud možno omezit jen na jeden počítač.