Vývoj akcií závisí na Kongresu

Všechny tyto termíny mají jedno společné - jde o období, kdy nezasedá americký Kongres.
Jak napsala agentura Bloomberg, v roce 1991 si finančník z Wall Street Eric Singer všiml, že cenné papíry měly tendenci růst právě v období, kdy se zákonodárci ve Washingtonu nenacházeli. Nedávno pak založil investiční fond s názvem Singer Congressional Fund, jehož cílem je především vydělávat peníze podle kongresového kalendáře.
Aby Singer potvrdil správnost své teorie, zvolil si za měřítko index Standard & Poor's 500, prozkoumal akciová data a vládní kalendáře za posledních 40 let a zjistil, že když měl Kongres přestávku, ceny akcií se za jediný den zvýšily dvakrát až třikrát.


Včetně Singera na tento vztah narazili také ekonomové Michael Ferguson z University of Cincinnati a Hugh Douglas Witte z University of Missouri. Ti sledovali rovnou čtyři indexy, a to Standard & Poor's 500, Dow Jones Industrial Average, Center for Research in Security Prices value-weighted index a CRSP equal-weighted index.
Ve všech indexech kromě Dow Jones byla denní volatilita nižší vždy, když Kongres nezasedal. Tento vztah byl pojmenován jako tzv. kongresový efekt. Svou roli podle všeho sehrála také obliba Kongresu.


Z kongresového efektu je možno těžit, pokud lidé vloží své peníze do cenných papírů pokaždé, když budou kongresové prázdniny, a naopak budou spoléhat na hotovost v době zasedání. Na trh vstoupit a opět z něj vystoupit by však během roku museli zhruba 15- až 20krát.

(bloomberg, hej)

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace