ČKA: Nejsme detektivní kancelář

ČKA: Nejsme detektivní kancelář

Česká konsolidační agentura porušuje svá vlastní pravidla. Nesmí prodávat pohledávky samotným dlužníkům - jenže se to děje.
"Každý, kdo se uchází o koupi pohledávky, musí podepsat prohlášení, že není v žádném vztahu s dlužníkem agentury. Pak to ještě ověřujeme," dušuje se šéf oddělení auditu v ČKA Zdeněk Nosek. Reaguje na aféru zatčené manažerky agentury Radky Kafkové. Ta je podezřelá z korupce při prodeji dluhu firmy Cetus. Existuje také podezření, že kupec dluhu - britská firma Arrowrise - ve skutečnosti vystupuje za majitelem Cetusu.
"V případě firmy Arrowrise jsme si tak zkontrolovali, že v Británii opravdu existuje a že její český zástupce má platnou plnou moc. Nezjistili jsme nic, co by nasvědčovalo, že je Arrowrise spojen s dlužníkem," prohlašuje Nosek.
Úředníci jsou ale odkázáni jen na veřejně dostupné informační zdroje. "Nejsme policie ani detektivní kancelář," říká Nosek. A nakonec sám přiznává, že agentura nemá šanci zjistit, kdo za prověřovanou firmou přesně stojí.
Podle podnikatele Stanislava Pavla, jehož firma působí na trhu s pohledávkami, pro dlužníky vůbec není těžké se k "jejich" pohledávce dostat. "Na to jsme přišli už v roce 1997. Situace se od té doby změnila v jediném - zatímco tehdy v Praze byly tři firmy, které se živily tím, že hrají roli nastrčeného koně a pohledávku pro dlužníka koupí, dnes jsou jich po republice stovky. Tak se to řeší všude na světě," tvrdí Pavel, jenž byl dříve i jednatelem společnosti Česká finanční, dceřiné firmy ČKA.
"Vždycky, když za pohledávku nabízí někdo závratně víc, než odpovídá vašim informacím, můžete předpokládat, že zastupuje dlužníka," dodává Pavel. To se například stalo i v případě Cetusu.
Agentura proti tomu může zkusit jediné: prodej pohledávek v balících o nominálních hodnotě desítek miliard korun. Jenomže výtěžnost se při takovém prodeji pohybuje v jednotkách procent.
Neuspěly ani záměry prodej pohledávek dlužníkům za určitých podmínek zlegalizovat. Přesto stát občas i nad veřejným prodejem dluhů do rukou dlužníků zavírá oči. "Svůj" dluh tak od ČKA získal například i agrochemický gigant Agrofert - a to pro svoji firmu Kostelecké uzeniny, největší masokombinát v republice.
Letos v polovině února vláda schválila prodej dluhu z ČKA Agrofertu za 550,3 miliónu korun. Pohledávka přitom dosahovala ještě výše 637 miliónů. Agrofert, který už v té době Kostelecké uzeniny ovládal, dluh splácel. Šéf Agrofertu pro strategii Jan Kadaník označuje koupi dluhu za "nejprůhlednější řešení, jaké mohlo být".
"Zaplatili jsme bezmála celý dluh. Ve výběrovém řízení přitom nerozhodovala jen cena, ale také to, aby Kostelec měl strategického partnera," vysvětluje Kadaník. "Zavázali jsme se také v nabídce zvýšit kapitál Kostelce o sto miliónů korun, to teď probíhá. Bez nás by firma možná zkrachovala," dodává.
Agrofert přitom původně ČKA za dluh nabídl 539 miliónů korun. Vyšší nabídku - přes 550 miliónů - však podala společnost Charlton. Vláda se rozhodla pro strategického partnera Agrofert s tím, že nejvyšší nabídku musí dorovnat. Charlton si stěžuje v Bruselu, zatím bez výsledku.
Podobně ČKA prodala loni v květnu dluh společnosti Zetor přesahující 716 miliónů korun dceřiné společnosti Zetoru za 470 miliónů. Prodej označil za nestandardní Nejvyšší kontrolní úřad.
Pozastavoval se totiž nad tím, že agentura prodala dlužníkovi s téměř čtvrtmiliardovou ztrátou pohledávku, která byla kvalitně zaručena a kterou Zetor splácel, takže tu byla šance, že stát dostane zpět celých 716 miliónů.
"Není v tom žádný problém, prodej dluhů Kosteleckých uzenin i Zetoru schválila vláda," nevidí v transakcích žádné pochybení mluvčí ČKA Jiří Pekárek.