Střed Evropy Martina Ehla

Paní masérka se omlouvala. "Musím vás objednat brzo ráno, máme toho moc. Nevadí?" Nevadilo. Spíš to vedlo ke zvědavé otázce: "A to jsou lázně tak plné?"
"Hotel je plný, děláme v sobotu i v neděli," řekla a napsala si jméno do kolonky.
Další otázka byla jasná. "A platí vám alespoň dobře?"
"Nemůžu si stěžovat," řekla. "Ve státních lázních mají jen minimální mzdu, v zimě i šedesát procent a v lednu nařízenou dovolenou."
Tento rozhovor se odehrál v soukromém hotelu ve slovenském lázeňském městečku Trenčianské Teplice v den, kdy nová slovenská vláda přijímala programové prohlášení a kdy se znovu rozvířila diskuse o zdravotnické reformě. O dva dny později krátce po získání důvěry jako jeden z prvních kroků zrušila vláda od září poplatky u lékaře, a ochudila tím slovenský zdravotnický resort o 570 miliónů korun.
Právě Trenčianské Teplice jsou ukázkou, co by se ale s chytře investovanými penězi dalo udělat. Fungují tu nebo se opravují pouze hotely a lázeňské domy v soukromých rukou. Ty státní chátrají. Ukazatele ve městě hovoří o "nemocnici", ale městečko disponuje jen oprýskaným zdravotním střediskem a dvěma lékárnami, které zavírají v pět odpoledne.
I po zrušení poplatků si musí pacienti v lázních připlácet, pojišťovny hradí jen nejnutnější rehabilitace. Noclehy a stravu si musí platit pacienti sami. I to je podle kavárníků či hoteliérů v Trenčianských Teplicích důvod, proč jsou kolonáda a anglický park poloprázdné.
Nicméně, na módní wellness turistiku sem lákají stále více Čechů a Němců, i Poláci zajedou. Pokud nebydlí v hotelu, který má vlastní procedury, musí se spolehnout na státní lázně v centru, kde je znát menší motivace pracovníků.
"A nic jiného než lázně tady není," dodává masérka, majíc na mysli zaměstnavatele či možnosti podnikání.
Ano, atmosféra v lázních má být poklidná. Tady je ale klidu až příliš. Trenčianské Teplice, vybudované do krásy v polovině 19. století a výrazně oživené ve třicátých letech minulého století, jako by čekaly na nějaký magický impuls shora.
Pacienty či turisty jistě nepřitáhne atrakce v podobě luxusní rezidence Vladimíra Mečiara, obklopené vysokým plotem, stromy a tajemstvím původu peněz, za něž si ji expremiér pořídil.

Autor je vedoucím redaktorem zahraničního oddělení HN