Tunelování společnosti s ručením omezeným

Konkrétně jednatel prodal movitý a nemovitý majetek firmy před konáním valné hromady, kdy na valné hromadě neinformoval o prodeji, ale informoval společníky, že je potřeba vytvořit rezervní fond na opravy nemovitého majetku (oprava střechy, výměna oken atd.), takže uváděl záměrně společníky v omyl s úmyslem jim způsobit škodu, což je v zápisu z valné hromady. Movitý a nemovitý majetek byl prodán prostřednictvím třetí osoby do firmy vlastněné výše uvedeným jednatelem, což lze prokazatelně doložit. Současně byl taktéž převeden "Předmět podnikání", včetně zaměstnanců, telefonních čísel atd. z původní výše uvedené firmy, na jinou firmu vlastněnou výše uvedeným jednatelem, ve které ovšem nevykonává funkci jednatele. Je toto všechno bez postihu?
Pokud společníci společnosti s. r. o. ve společenské smlouvě neurčí jinak, není v takovém typu společnosti nezbytný předchozí souhlas valné hromady (tedy společníků) k úplatným dispozicím s majetkem společnosti. Pokud však společnost má dozorčí radu a jde o zcizení majetku, jehož hodnota v průběhu jednoho účetního období přesáhne jednu třetinu vlastního kapitálu společnosti, je třeba souhlas dozorčí rady.
Dispozice s majetkem jsou tedy s výhradou uvedenou výše plně v kompetenci jednatele společnosti, ten rozhoduje o tom, komu bude majetek převeden a za jakých podmínek. Pouze pro případ, že by jednatel měl v úmyslu převést majetek bezplatně na osobu sobě blízkou (a za takovou lze považovat i jím vlastněnou společnost), stanoví zákon povinnost nechat si takové darování schválit valnou hromadou.
Jak již tedy bylo řečeno, jsou dispozice s majetkem společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak, plně na rozhodnutí jednatele společnosti. Ten však při takovém rozhodování, stejně jako při každodenním obchodním vedení společnosti a plnění dalších úkolů, které mu zákon svěřuje, musí postupovat s péčí řádného hospodáře.
Stejně tak je jednatel odpovědný za řádné vedení účetnictví a informování společníků o podnikatelských aktivitách společnosti (zejména na valné hromadě). Pokud tedy jednatel předkládá společníkům lživé informace, porušuje svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Nejsou-li společníci spokojeni s výkonem funkce jednatele, mohou ho samozřejmě odvolat (to jsou oprávněni učinit i z jakéhokoli jiného důvodu).
Veškerou škodu, kterou jednatel porušováním své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře společnosti způsobí, je povinen nahradit (ze svého majetku).
V případném soudním řízení dokazuje společnost výši škody, která jí byla způsobena, na jednateli je, aby případně dokázal, že své povinnosti neporušil. Porušení povinností společnost prokazovat nemusí, je na jednateli, aby se bránil.
Kromě soukromoprávní odpovědnosti za způsobenou škodu však lze v popisovaném případě nalézt též prvky jednání, které by mohlo být postihnuto v trestním řízení.
V úvahu by připadaly trestný čin zneužívání informací v obchodním styku, trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku a případné též trestný čin podvodu či poškozování cizích práv. Zde by hrozil též trest odnětí svobody, jehož délka a případná nepodmíněnost jsou závislé zejména na výši způsobené škody.
Jednatel společnosti, jenž rozprodáním majetku společnosti, kterou má řídit, převedením know-how a zaměstnanců, poškodí společnost a jejím prostřednictvím společníky společnosti, rozhodně není beztrestný.
Iva Petrásková, partner ROWAN LEGAL advokátní kancelář