Číně chybějí kvalifikované síly

Číně chybějí kvalifikované síly

Čína je nyní velkým lákadlem pro každého. Jednotlivé společnosti se pro sebe snaží získat alespoň kousek trhu nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa. K tomu ale potřebují schopné lidi. V Číně však chybí kvalifikovaná pracovní síla, která navíc umí anglicky.
"Pokud máte jazykové a technické schopnosti, je pak velmi snadné najít v Číně práci," potvrzuje pro agenturu Bloomberg Jason Zhang, zaměstnanec tamní pobočky společnosti IBM.
Firmy jako General Electric, Freshfields Bruckhaus a Ernst & Young jen s obtížemi hledají do svých čínských kanceláří především účetní, právníky či inženýry.
Problém spočívá v čínském školství. Jejich akademickou půdu opouští příliš málo kvalifikovaných jedinců, kteří navíc umějí anglicky.
"Pro nás už není vzácná voda či energie, vzácní jsou talentovaní pracující," uvedl pro Bloomberg Andrew Grant, ředitel čínské kanceláře poradenské firmy McKinsley & Co.
Tato společnost také vypracovala studii, ve které překvapivě zjistila, že mezi lidmi, kteří hledají práci, je pouze deset procent vzdělaných v účetnictví a financích. Navíc zjistila velký nedostatek anglicky mluvících uchazečů.
Říše středu má například 69 tisíc účetních s licencí. Trh jich však potřebuje tři sta tisíc. Příčinou je, že Čína neměla do roku 1994 univerzitu s oborem účetnictví. Podobná situace je i s právníky. V zemi jich je celkem sto padesát tisíc, neboli jeden právník vychází na 10 800 Číňanů. Pro srovnání - v Anglii a Walesu připadne jeden právník na 375 obyvatel.
U technických směrů je největším problémem výuka. Absolventi, kteří vysokou školu opustí, sice znají perfektně teorii, ale už se nedokážou orientovat v obchodě nebo pracovat v týmu. Navíc pouze třetina čínských univerzit má inženýrský stupeň studia.
A jak se s tímto problémem vyrovnávají jednotlivé společnosti? Jednou z možností je vysoký plat, který dokáže nalákat zahraniční pracovní sílu.
Například u firem jako Ernst & Young nebo Deloitte & Touche je průměrný roční plat účetní devět tisíc dolarů. Oproti loňsku je to nárůst o třicet procent. V Číně naproti tomu činí roční průměrná mzda člověka z města 1160 dolarů. Meziroční nárůst je tady pouze patnáctiprocentní.
Ernst & Young navíc ještě láká uchazeče v říši středu na více dnů volna a flexibilní pracovní dobu. V minulosti zde společnost ztratila mnoho klientů kvůli tomu, že nesehnala dostatek účetních. Proto do dalších deseti let plánuje najmout dvacet pět tisíc nových zaměstnanců. Agentuře Bloomberg to potvrdil jeden nejmenovaný vysoký manažer čínské kanceláře Ernst & Young.
Další možnosti, jak si zajistit kvalifikované pracovníky, je umožnit jim vzdělání. Tento postup zavedli v čínském General Electric. Začali zde zaměstnancům platit zahraniční stáže a sponzorují jim výukový program na univerzitách. GE zatím spolupracuje se sedmnácti čínskými univerzitami.