J.Kaplanová: Odsuzují jen řadové zaměstnance, kteří se nemohou bránit

Odsuzují jen řadové zaměstnance, kteří se nemohou bránit

Bývalá šéfka odboru v Komerční bance Jiřina Kaplanová byla v první instanci odsouzena na pět let za úvěrový podvod. Případ se týkal financování obchodů podnikatele Františka Chvalovského, při kterých měla banka přijít o více než miliardu korun. Podle vyjádření soudu by se v této kauze měli zodpovídat i vrcholoví manažeři. Ti však v této souvislosti obviněni nebyli.

HN: Jak vnímáte, že vás soud odsoudil v souvislosti s financováním firem kolem Františka Chvalovského na pět let za úvěrový podvod?
Stále nechápu, co nám soud klade za vinu. Předseda soudu doktor Sotolář poslouchal dva roky vysvětlování obžalovaných, výpovědi svědků a z toho nemohl usoudit, že jsme poskytovali klasické úvěry. Náš odbor se podle tehdejší koncepce banky zabýval alternativním financováním klientů pro jednotlivé obchodní případy. Obdobě jako u firem pana Chvalovského se postupovalo u řady podniků, jako Zetor, Válcovny plechu, Nová huť a další. To jasně vyplývalo i z podkladů, které byly soudu předány. Do března roku 1999 ani interní, ani externí audity neřekly, že by něco bylo v nepořádku.

HN: O čem rozhodoval váš odbor?
My jsme rozhodovali v rámci daných limitů do konce roku 1998, než odbor řízení rizik stanovil, že všechny obchodní firmy budou zařazeny do páté (nejrizikovější) skupiny. Financování poté mohlo schvalovat pouze představenstvo a ředitelé divizí. My jsme v rámci svých pravomocí rozhodli za celou dobu asi o 600 miliónech korun pro různé firmy pana Chvalovského, představenstvo a ředitelé divizí rozhodli na konci roku 1998 a v roce 1999 o dalším financování jeho firem ve výši 800 miliónů korun.

HN: Soud to kvalifikoval jako úvěrový podvod, tak to znamená, že klient peníze použil na jiné účely, než měl?
Komerční banka v metodice neměla sledování účelovosti. Soudce například opakoval, že se jedno financování splácelo druhým. Jenže tak fungují všechny obchodní firmy. Jestliže obchodník například prodá zboží 20. listopadu a má pohledávku splatit o rok později, tak ty peníze z daného obchodu nestřádá do jednoho pytle, ale používá je. To by museli podle této logiky zavřít celou republiku.

HN: Jedním z argumentů, který používají vaši nadřízení, bylo, že nedostávali pro rozhodování dobré podklady...
My jsme byli servisní středisko a pracovali s podklady a dokumenty, které nám poskytl klient. Sedmdesát lidí pracovalo na portfoliu obchodů v řádu 70 miliard korun a my jsme nemohli chodit do nějakých skladů kontrolovat, jestli je tam pšenice, oves či chmel. Pracovali jsme s informacemi od klienta a já nepředpokládám, že předkládal falešné či chybné dokumenty, to nevím. Představenstvo mělo k dispozici všechny podklady, informace o výši úvěrové angažovanosti, o tom, že je klient hodnocen jako rizikový a další.

HN: Případ Chvalovského firem se protíná dvěma představenstvy banky. Jedno vedl Richard Salzmann a druhé Jan Kollert...
Doktor Kollert, představenstvo a ředitelé divizí schvalovali hlavní část obchodů a největší objem poskytnutých finančních prostředků.

HN: V této souvislosti se v minulosti hovořilo o tom, že se Kollert osobně zasazoval za schválení financí pro Chvalovského...
No vždyť se dobře znali. To už jsem byla tak naštvaná, ale já nechci nikoho udávat ani nikomu nepřeji kriminál. Ale nechápu, že se pan Kollert, představenstvo a další k tomu nepostavili čelem a neřekli, že klient měl nějakou historii, že se to jevilo jako dobrý obchod a přinášelo to i velké výnosy. Tehdy ho všichni vychvalovali, jak je kvalitní, jak plní závazky.
Ti chlapi v sobě nemají kus cti, tedy pokud mají čisté svědomí. Jestli ne, tak chápu, že se z toho snaží nějakým způsobem vyklouznout. Žádná banka neudělala to co Komerční banka, aby odsoudila lidi, kteří se snažili dělat svou práci, jak nejlépe uměli.

HN: Bývalé představenstvo už bylo u soudu osvobozené v případu Baraka Alona, kdy na typově podobných obchodech jako u Chvalovského přišla banka o miliardy korun.
To je také legrační. Ale v případě Chvalovského ani souzeni nebyli. Soudce konstatoval, že sice schvalovali 800 miliónů, ale nemůže je soudit, protože nebyli obžalovaní. Já chodila dva roky vypovídat a v jeden moment jsem soudci řekla: Víte, pane předsedo, já mám obavy, že tím, že chodím vypovídat, vše se snažím vysvětlovat a komentuji každý dokument, tak nakonec si mě vyberete jako hlavního viníka. A on povídal, ne, ne, ne, tak to určitě nebude, to je správné, že vypovídáte. Nakonec se stalo to, co jsem řekla.
Zajímavé je, že když soudce vynesl rozsudek, tak hodinu vysvětloval, skoro jako by se omlouval, že nikdo z obžalovaných nelhal, nikdo se neobohatil, nikdo nebral žádné úplatky. A víte, co uvedl státní zástupce Fíla jako motiv pro poskytnutí financování?

HN: Nevím...
Že to bylo proto, že Chvalovský byl mediálně známá osobnost. To přečetl v závěrečné řeči.

HN: A to měl být motivem pro co?
Žádný motiv nebyl. Já myslím, že rozhodnuto bylo už od začátku. Obvinění mi bylo sděleno 22. prosince 2001, a když státní zástupce Fíla četl obžalobu, tak byla naprosto identická s tím, co bylo v obvinění. Nechápu, že se pan státní zástupce ve svém názoru na případ nijak nevyvinul, když dva roky poslouchal svědky, obžalované, jejich komentáře, čtení dokumentů.

HN: Jak si vysvětlujete, že nedošlo k společnému soudu vás, vašich podřízených, pana Chvalovského a bývalého představenstva v čele s panem Kollertem?
Je daleko jednodušší odsoudit řadové podřízené, kteří se nemohou dobře bránit.

HN: Dovedete si představit, že až bude před soudem kvůli tomuto případu František Chvalovský, že bude třeba osvobozen?
Ano, to mi řekl advokát. To se stane třeba tak, že se řekne, že my jsme dělali chyby a pan Chvalovský předkládal dobré dokumenty a že za to nemůže. Ale já kriminál opravdu nepřeji nikomu.