Švédský premiér Goran Persson se obává, že výstavba Severoevropského plynovodu způsobí riziko rozvíření odpadu na mořském dně a možné exploze min, které se nachází na dně Baltského moře.


"Při výstavbě tak velkého plynovodu na dně Baltského moře může dojít k rozvíření velkého množství usazenin na dně, kde leží miny, jedy a další nebezpečné věci, které jsou tam již desetiletí," uvedl švédský ministerský předseda pro britský deník Independent. "Kromě všech environmentálních problémů v Baltském moři tak nyní riskujeme ještě přírodní katastrofu," dodal.


Před rizikem porušení mořského dna, posetého německými chemickými zbraněmi z doby druhé světové války, které potopil Sovětský svaz, varovala ruskou vládu i organizace Greenpeace. Organizace odhaduje, že se na mořském dně nachází až 60 000 tun chemických zbraní.


Na výstavbě rusko-německého plynovodu, který by měl být spuštěn v roce 2010 se dohodli ruský prezident Putin a někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který je dnes členem správní rady Severoevropské plynovodní společnosti. Plynovod povede z Petrohradu po dně baltského moře do Greifswaldu v Německu.


Plánovaná trasa vzbudila obavy i politického charakteru, neboť míjí státy jako Polsko, Ukrajinu a pobaltské země, jejichž vztahy s Ruskem jsou rozporné. Na stranu kritiků se v minulosti přidala i Evropská komise: "Situace kolem tohoto plnovodu je velmi komplikovaná a napjatá, protože jedna členská země bez předchozí diskuse schválila projekt nepřijatelný pro ostatní strany," uvedl lotyšský eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit