Fondy zaměřené na pohodlí investorů

Se schopností státu zabezpečit občanům dostatečně vysoké starobní penze pomocí průběžného přerozdělování příjmů to vypadá bledě, spořte si sami, vzkazují již několik let ekonomové i část politické reprezentace.

Ale jakým způsobem vytvářet dlouhodobou finanční rezervu? Který produkt využít? Penzijní fondy jsou nuceny z důvodu současné právní úpravy investovat drtivou většinu aktiv do bezpečných dluhopisů a jejich výnosový potenciál se pohybuje do dvou procent nad inflaci.

Podobně nízké zhodnocení lze očekávat i od kapitálového životního pojištění. Investiční životní pojištění je vykročení správným směrem, ale z pohledu analytika investičních produktů má řadu nedostatků (nízká likvidita, tudíž zamezení konkurence poté, co klient podepsal smlouvu, tím pádem vyšší poplatky, neoddělení účtu klienta od majetku pojišťovny, a jiné nevýhody).

Lidem bez hlubších znalostí kapitálového trhu a se zájmem dlouhodobě zhodnocovat prostředky doporučují nezávislí finanční poradci portfolio otevřených podílových fondů.

V porovnání s jinými "retailovými" produkty má řadu výhod. Například transparentnost ve složení portfolia, likvidita, poplatková transparentnost, nižší náklady v porovnání s ostatními investičními produkty určenými široké veřejnosti, vyšší potenciální výkonnost.

Investování do fondů má ovšem i nevýhody. Na začátku musí investor vědět jak sestavit vhodně diverzifikované portfolio fondů vzhledem ke svému investičnímu horizontu a rizikovému profilu. Poté by měl nejméně jednou za půl roku portfolio rebalancovat, srovnat fondy zpět do zvolených váhových poměrů.

S blížícím se koncem investičního horizontu se doporučuje realokovat, snižovat rizikovost portfolia, začít přesouvat prostředky z akciových do dluhopisových fondů. Dalším praktickým problémem může být u některých rodin fondů omezená možnost diverzifikace při pravidelném investování menších částek z důvodu minimálních požadovaných objemů pro vstup do fondu.

Některé fondy denominované v cizí měně navíc přijímají vklady pouze v cizí měně, tudíž zájemce o investování musí mít eurový nebo dolarový účet.

Vyjmenované praktické problémy mnoho běžných lidí od investování pomocí otevřených podílových fondů odradí a raději volí pohodlnější investiční produkty. Totéž platí i pro některé finanční poradce. Sestavit, sledovat, rebalancovat a realokovat portfolio stojí čas a starost obou, poradce i klienta.

Zvýšit pohodlí při investování do otevřených podílových fondů je cílem programů s automatickou diverzifikací, rebalancováním a realokací.

V dubnu letošního roku se objevil na trhu Rentier Invest od Pioneer Investments (recenze ve FOND SHOP číslo 7/2006). Conseq Investment Management nabízí obdobný produkt již od loňského roku. Nyní přichází na trh jeho nejnovější verze - Horizont Invest.

SMLOUVA O OBHOSPODAŘOVÁNÍ

Všechny popsané praktické problémy spojené s investováním do otevřených podílových fondů řeší Horizont Invest beze zbytku. Investiční manažer (společnost Conseq Investment Management) sjednává s klientem smlouvu o obhospodařování portfolia k realokačnímu investičnímu programu.

V podstatě se jedná o aktivní správu portfolia, přičemž investiční manažer musí investovat prostředky klienta pouze do podílových listů otevřených podílových fondů. Ve smlouvě je popsána struktura portfolia, od níž se investiční manažer nesmí odchýlit o více než 5 %.

Jestliže zbývá investorovi do konce investičního horizontu více než 10 let, bude u Dynamického portfolia 100 % prostředků alokováno do akciových fondů. S každým rokem přiblížení se ke konci investičního horizontu převede investiční manažer 10 % portfolia do dluhopisového fondu.

Tudíž mezi pátým a šestým rokem zbývajícím do konce investičního horizontu bude 50 % portfolia v akciových fondech a 50 % v dluhopisových. V posledním roce bude vše v dluhopisech nebo na peněžním trhu.

Do jisté míry se jedná o mechanickou realokaci či rebalancování portfolia. Částečnou volnost si ale investiční manažer nechal. Smlouva určuje pouze poměr akciových a smíšených fondů vůči dluhopisovým a peněžním v různých letech zbývajících do konce investičního horizontu a maximální odchylku.

Smlouva definuje jednotlivé typy fondů a dluhopisovým a peněžním přikazuje denominaci v CZK, ale nevyjmenovává žádné konkrétní fondy. Jejich výběr je v kompetenci investičního manažera. Investor si nemůže vybrat, které fondy by do portfolia chtěl.

CONSEQ, PARVEST, FRANKLIN

O aktuálním složení portfolia informují tabulka 1 a graf 1. Dluhopisová složka portfolia je pokryta fondy Conseq Invest Konzervativní, Conseq Invest Dluhopisový a Conseq Invest Dluhopisy Nové Evropy.

První jmenovaný nakupuje do portfolia fondu krátkodobé korunové dluhopisy. Jejich průměrná splatnost nesmí překročit 1,5 roku. Má tedy velmi blízko ke korunovým fondům peněžního trhu.

Druhý jmenovaný je klasický korunový dluhopisový fond. Od konkurence se liší o něco vyšším podílem zahraničních dluhopisů, které mohou, ale nemusí, mít zajištěno měnové riziko.

Třetí jmenovaný investuje do dluhopisů zemí střední a východní Evropy a aktivně pracuje se zajištěním měnových rizik. Nelze očekávat, že by investiční manažer alokoval významnější část dluhopisové složky mimo "svoje" fondy.

Do akciové složky aktivně řízených portfolií byly vybrány fondy z rodin, s nimiž Conseq již delší dobu spolupracuje. Je to Franklin Templeton a Parvest. Vedle nich používá i vlastní fond Conseq Akciový. Všechny vyjmenované fondy si v rámci svých skupin vedou velmi dobře.

Vidíme, že investiční manažer "drobí" portfolia klientů do tří dluhopisových a tří akciových fondů. V každém roce má investor za současného stavu v portfoliu maximálně šest fondů. Počet se podle Richarda Siudy, manažera prodeje Conseq Investment Management, nebude výrazně zvyšovat.

Mohou však být vyměněny za jiné a aktivně bude řízen váhový poměr mezi nimi. V tabulce 1 je vidět, že v současné době investiční manažer v akciové složce převažuje Severní Ameriku, Evropu a střední Evropu na úkor Japonska a světových rozvíjejících se trhů.

Investor si může vybrat ze tří typových portfolií - Dynamické, Růstové, Vyvážené. Poslední dvě jmenovaná jsou pro ty, kdo chtějí konzervativnější portfolio i přesto, že jim do konce investičního horizontu zbývá delší čas.

PŘEDPLACENÝ VSTUPNÍ POPLATEK

Program je primárně určen pro pravidelné investování v měsíčních, čtvrtletních či ročních intervalech.

Může však být použit i pro jednorázovou investici. Minimální investice u pravidelných pokynů je 1000 CZK, u jednorázových 10 000 CZK.

Produkt je distribuován prostřednictvím sítí nebankovních investičních zprostředkovatelů. Z důvodu umoření počátečních nákladů (provize zprostředkovateli a síti) funguje tzv. předplácení vstupního poplatku. Předem je strženo od 2,4 % do 4,0 % z celé plánované investice (tab. 2). To by bylo pro investora nevýhodné, kdyby nedostal na vstupním poplatku slevu oproti běžně placeným vstupním poplatkům.

Sleva se u Horizont Invest pohybuje od 10 % do 40 %, podle plánované cílové doby. Po propočtu se zohledněním časové hodnoty peněz vychází, že investor na tom v průměru nevydělá ani neprodělá.

Investice je likvidní stejně jako jakákoli jiná investice do otevřených podílových fondů. Pouze bylo "zabaleno" několik fondů dohromady a investičnímu manažerovi dána pravomoc rebalancovat a realokovat prostředky klienta mezi těmito fondy podle předem dohodnutých pravidel. Při předčasném ukončení investování se předplacený vstupní poplatek nevrací. Výsledky portfolia jsou investorům reportovány čtvrtletně v CZK.

Pravidelná či jednorázová investice odchází z účtu klienta jako jedna platba v CZK na sběrný účet u HVB Bank, který je oddělen od majetku společnosti Conseq, a odtud přímo na účty jednotlivých fondů u jejich depozitářů.

POPLATEK NAVÍC

Nevýhodou popisovaného programu pravidelného investování je manažerský poplatek na úrovni investičního správce ve výši 0,5 % ročně z hodnoty portfolia. Strháván je čtvrtletně. Vedle toho je hrazen standardní manažerský poplatek na úrovni jednotlivých fondů. Půlprocentní poplatek lze považovat za náklad za správu fondového portfolia, rebalancování, realokaci, administrativu, reportování, umožnění diverzifikace i s nízkými částkami. Zda je nabízené pohodlí za půl procenta ročně drahé nebo levné, je věcí názoru investora.

Konkurenční Rentier Invest za podobnou službu poplatek navíc neúčtuje, ovšem fondy české rodiny Pioneer jsou zhruba o půl procenta ročně dražší na úrovni fondu, tudíž pozice jsou v tomto směru vyrovnané.

MOŽNOST POJIŠTĚNÍ

Aby Horizont Invest plnil funkci levnějšího konkurenta v současné době tolik oblíbenému investičnímu životnímu pojištění ještě lépe, může si investor pojistit budoucí vklady.

V případě, že bude investorovi přiznán plný invalidní důchod, přechází povinnost pravidelných vkladů na pojistitele, kterým je pojišťovna Uniqa.

Program pravidelného investování tím pádem bude pokračovat dál i přesto, že investor ztratil schopnost příjmu z práce. Pojištění stojí 0,17 % ročně ze součtu celkových plánovaných vkladů. Sazba je shodná pro všechny osoby bez rozlišení věku a pohlaví. Existují však limity pro věk, zdravotní stav na počátku a pro maximální pojistnou částku. V rámci programu je nabízeno také pojištění pro případ smrti a úrazu.

Roman Stuchlík
článek vyšel v časopisu FOND SHOP



Plusy:

- Diverzifikace do fondů více investičních společností

- Pravidelné rebalancování portfolia

- Automatická realokace portfola. S blížícím se koncem investičního horizontu se portfolio stává konzervativnějším

- Kvalitní fondy v portfoliu

- Pravidelné reportování v CZK

- Možnost připojištění. V případě přiznání plné invalidity přebírá povinnost pravidelných vkladů pojišťovna


Minusy:

- Poplatek za správu portfolia ve výši 0,5 % z hodnoty portfolia ročně (vedle běžných manažerských poplatků ve fondech)

- Investor nemůže volit konkrétní fondy