Prestižní Harvardova univerzita slaví 370 let od svého založení

Vzdělání tu získalo mimo jiné sedm amerických prezidentů, na 50 nositelů Nobelovy ceny či 27 držitelů Pulitzerovy ceny. Soukromá Harvardova univerzita ve městečku Cambridge na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts byla založena před 370 lety, 8. září 1636.

Za své jméno vděčí škola svému dobrodinci, Johnu Harvardu z Charlestownu, který jí po své smrti v roce 1638 odkázal svou knihovnu a polovinu svých usedlostí. Instituce, která se původně skládala pouze z devíti studentů a jednoho učitele, se postupem času rozrostla do monstra, jehož devět základních fakult navštěvuje ročně kolem 35.000 studentů všemožných oborů z více než 100 zemí světa.

Roční dotace univerzity činí tři miliardy dolarů, čímž je vůbec nejbohatší soukromou univerzitou v USA. Prostředky na svou činnost získává univerzita ze školného, které činí v průměru 25.000 dolarů od jednoho studenta. Na financování se podílejí i soukromé firmy, které podporují především výzkumné projekty a přispívají také dobrovolní dárci.

Nejstarší budovy univerzity jsou třistaleté, nejmladší - jako třeba Vědecké centrum, Sacklerovo muzeum se sbírkami antického, asijského a islámského umění nebo Carpenterovo středisko pro vizuální umění, které projektoval Le Corbusier - stojí teprve několik desetiletí.

Nejmohutnější stavbou je Widenerova knihovna s více než třemi miliony svazků. Knihovna byla postavena v letech 1913-1915 z prostředků darovaných matkou absolventa Harryho Widenera, který zahynul při zkáze Titaniku v roce 1912. Ta je součástí Harvardovy univerzitní knihovny, která je nejen nejstarší knihovnou USA, ale zároveň i jednou z největších na světě. Ve svých inventárních seznamech má kolem 13 milionů položek (knih, rukopisů, mikrofilmů, map, databází...).

Kromě sedmi amerických prezidentů (John Adams, John Quincy Adams, Rutherford Hayes, Theodore Roosevelt, Franklin Delano Roosevelt, John Fitzgerald Kennedy a George Walker Bush) působila na univerzitě i řada dalších osobností z USA nebo ze zahraničí, například francouzský prezident Jacques Chirac, americký exministr zahraničí Henry Kissinger, bývalý viceprezident USA Al Gore, zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo fyzik Robert Oppenheimer.

Z kulturních osobností třeba spisovatelé T. S. Eliot, John Updike, Norman Mailer či Michael Crichton, hudební skladatel Leonard Bernstein, z herců kupříkladu Jack Lemmon, Tommy Lee Jones, Natalie Portmanová nebo Matt Damon. Z dalších osobností lze jmenovat například Unabombera Teda Kaczynského nebo jednoho z nejvýznamnějších japonských admirálů Isoroku Jamamota, který se podílel mimo jiné na přípravě útoku japonských vojsk na americkou základnu v Pearl Harboru.

Z českých osobností zde kromě známého finančníka, "piráta z Prahy" Viktora Koženého, byl v roce 2003 na stáží někdejší mluvčí prezidenta Václava Klause Tomáš Klvaňa. Český exprezident Václav Havel zde v roce 1995 převzal čestný doktorát.

V často citované - a mnohokrát i zpochybňované - studii Šanghajské univerzity, která uvádí žebříček nejlepších vysokých škol na světě, se Harvardova univerzita umístila na prvním místě před britskou Cambridgeskou univerzitou, kalifornskou Stanfordovou univerzitou a Kalifornskou univerzitou. Do první desítky se mezi americké univerzity vměstnaly jen dvě vysoké školy z Evropy - kromě Cambridgeské ještě na desátém místě další britská Oxfordská univerzita.