David Grund: Čekáme, že přijdou bohatí klienti

Český bankéř David Grund, šéf HVB Bank, bude po fúzi s Živnobankou prvním náměstkem generálního ředitele a místopředsedou představenstva spojené banky. Podle jeho představ se nová banka stane ještě vlivnějším ústavem pro podnikatele, než je nyní HVB Bank, protože kalkuluje s přírůstkem až deseti tisíc nových firemních zákazníků.
Naopak Grund nepočítá s výraznou pobočkovou expanzí. "V některých městech jsou pobočky obou bank vedle sebe, v první etapě proto dojde i ke snížení jejich celkového počtu," říká Grund.


HN: HVB Bank a Živnobanka se pod novým italským vlastníkem UniCredit připravují na fúzi. Jaká bude nová strategie zfúzované banky?
Máme připravenou koncepci, kterou diskutujeme. Doposud jsme si definovali cílové segmenty trhu, které se nijak zásadně neliší od současného stavu. Chceme být dál významnou bankou pro podniky a v některých dalších službách se dostat na magickou desetiprocentní pozici na trhu. To se týká hlavně hypotečních úvěrů a především privátního bankovnictví, tedy služeb pro movitější klienty. V tomto ohledu můžeme využít síly skupiny UniCredit a navíc počítat i se silnou tradicí Živnostenské banky.


HN: Necítíte probíhající fúzi jako určitý handicap? Soutěž mezi bankami o klienty je neúprosná...
Naopak, vidím v tom obrovský potenciál. Příprava fúze nás nijak zvlášť nelimituje, jinak bychom za první pololetí neměli čistý zisk skoro 1,4 miliardy korun, což je meziroční nárůst o více než polovinu. Víc vyděláváme především díky nárůstu počtu nových klientů a navýšení objemu úvěrů. Nejmarkantnější to bylo u hypotečních úvěrů a firemních úvěrů. Také jsme zlepšili poměr nákladů a výnosů ze čtyřiceti šesti na třicet pět procent.


HN: Říkáte, že vyděláváte hlavně díky půjčkám, ale HVB Bank přece není všeobecně považovaná za banku, kde se dá snadno půjčit. Například v oblasti spotřebitelských úvěrů se HVB Bank skoro vůbec neprofiluje...
Máte pravdu, a tak to i s výjimkou hypotečních úvěrů a kreditních karet zůstane. Mimochodem, objem hypoték jsme meziročně zvýšili o sedmnáct procent a počet vydaných karet jsme zdvojnásobili na 70 tisíc.


HN: Když už jste se dotkl karet, HVB Bank začala jako první vydávat v Česku kreditní karty, ale pak pozici ztratila. Proč?
Na toto prvenství jsme totiž částečně doplatili. V té době neexistoval úvěrový registr neplatičů a vzhledem k minimálním zkušenostem jak na naší straně, tak na straně klientů, jsme se dostali do situace, kdy jsme daný projekt museli pozastavit a byli jsme nuceni naprosto změnit úvěrovou politiku. Teď máme připravenou strategii, jak svůj podíl na trhu kreditních karet opět zvýšit.


HN: Spojená banka bude mít kolem 180 tisíc klientů. Na kolika pobočkách je po fúzi bude obsluhovat?
Obě banky mají dohromady téměř 70 poboček. V některých městech jsou pobočky vedle sebe, takže budeme distribuční síť do určité míry optimalizovat, ale nebude to nic drastického. V první etapě dojde ke snížení počtu poboček, což je asi logické, protože někde máme dvě pobočky vedle sebe. Já vždycky dávám příklad: pokud přijde do Česka velký nadnárodní korporátní klient a jeho podmínkou je, abychom někde v regionu na místě poskytovali plnohodnotný bankovní servis, včetně hotovostních operací, tak tam samozřejmě otevřeme pobočku.


HN: Kde bude centrála nové banky? Ústředí HVB Bank i Živnostenské banky jsou jen několik set metrů od sebe a obě na dobrých adresách...
Zatím to není rozhodnuté, ale i do budoucna budeme využívat všechny prostory v centru, to znamená budovu Živnostenské banky na pěší zóně i budovy HVB Bank na náměstí Republiky a v Revoluční.


HN: Říkal jste, že zfúzovaná banka se chce i nadále profilovat jako banka pro podnikatele, ale právě ti jsou na změny majitele velmi citliví. Nemáte obavu, že přejdou ke konkurenci?
Zpočátku jsme byli vnímáni jako banka pro zahraniční firmy nebo pro vybrané velké české firmy, ale my jsme tuhle strategii v průběhu let totálně změnili. Dnes máme zhruba 15 tisíc firem. Meziročně nám narostl počet firemních klientů o dvacet procent a významně se zvýšily i objemy firemních úvěrů. Věřím, že profesionalita a kvalita služeb bude to, co naše klienty udrží i nadále v bance.
Asi málo se ale ví, že kromě německých a rakouských podniků jsme také preferovanou bankou španělských a japonských investorů - téměř padesát procent těchto firem má obchodní spojení s HVB Bank, aniž by fungovalo nějaké propojení přes akcionáře. Naším cílem je posunout se ze současných zhruba patnácti procent tržního podílu v oblasti firemních úvěrů na dvacet procent.


HN: Když počítáte s nárůstem firemního bankovnictví, kalkulujete přitom i s tím, že HVB Bank získala zakázku Ministerstva financí na správu prostředků z fondů EU?
Ano, protože podle našich odhadů jde zhruba o deset až patnáct tisíc příjemců dotací, kteří ročně o dotace unie žádají. Vycházíme z toho, že jestliže dnes máme zhruba 15 tisíc firemních klientů a pokud bude nová firma spokojená s naším přístupem, tak je šance zařadit do portfolia našich klientů dalších 10 tisíc firem.


HN: Výběrové řízení jste vyhráli, ale Česká spořitelna se kvůli tomu odvolala k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Co z toho pro vás plyne?
Myslím, že jde o hodně účelové gesto a oficiální důvod, že jsme nabídli dumpingovou cenu (padesát haléřů ročně, pozn. red.) je naprosto nesmyslný. Samozřejmě, že jsme měli obrovský zájem daný mandát získat. Máme připravený koncept, který nechceme publikovat, dokud nebude zveřejněno oficiální rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž. Lze říci, že chceme celý proces, kterým klient při vyplácení dotací musí procházet, zjednodušit, udělat ho komfortnější a v neposlední řadě chceme, aby i využití a čerpání evropských fondů bylo podstatně vyšší.
Když se vrátím k ceně, vycházeli jsme z toho, že jde o obrovský obchodní potenciál. Pokud bychom chtěli získat deset tisíc nových klientů, museli bychom na to vynaložit velké náklady na marketing a soustředit obrovskou kapacitu banky. Při této filozofii bych považoval trošku za nemravné ještě chtít, aby na to doplácel daňový poplatník, to znamená, aby nám stát za poskytování této konkrétní služby platil.


HN: V jakém stadiu teď spor je?
My jsme se k podnětu na základě výzvy antimonopolního úřadu vyjádřili a teď čekáme na jeho rozhodnutí.
Ale samozřejmě pracujeme i na přípravě projektu spolu s Českou pojišťovnou, která nabídku společně s námi odevzdala tak, abychom byli schopni od 1. ledna příštího roku příjemcům dotací bez problému peníze vyplácet.

David Grund
Z šéfů bank má za sebou nejvíc fúzí a další ho čeká. Do poloviny 90. let Grund (51) pracoval v Živnobance, pět let řídil její londýnskou pobočku. Pak řídil Creditanstalt a Bank Austria Creditanstalt, které vytvořily dnešní HVB Bank. Tu od roku 2003 vede. Po fúzi s Živnobankou v příštím roce bude ve vedení nové UniCredit banky dvojkou za Jiřím Kunertem. Je ženatý, rád hraje golf, cestuje za exotikou a řídí BMW.