Ovládat pět jazyků se určitě vyplatí. Clara Furseová, výkonná šéfka Londýnské burzy cenných papírů (LSE), by o tom mohla vyprávět. Během posledních dvou let mohla odmítnout nabídky na převzetí LSE nejenom anglicky, ale také francouzsky a německy. A podle včerejší zprávy agentury Bloomberg na dveře brzy znovu zaklepe - americký Nasdaq.
Časopis Forbes zařadil energickou a svéhlavou Furseovou v letošním žebříčku nejvlivnějších žen světa na padesáté místo. Devětačtyřicetiletá manažerka se nikterak netají svým "kosmopolitním charakterem". Narodila se před devětačtyřiceti lety v Kanadě holandským rodičům. Dětství prožila v Kolumbii, kde navštěvovala americké školy. Vzdělání si doplnila v Dánsku, s ekonomií se zevrubně seznámila na London School of Economics.
Podle britských médií ale zdůrazňováním svých kosmopolitních kořenů leckoho zbytečně popouzí.
"Vždy jsem si přála, aby se s cennými papíry ve světě obchodovalo podle pravidel, která se budou určovat v Londýně," prohlašuje Furseová. Její jmenování v lednu roku 2001 tehdy všechny šokovalo. V londýnské City, kde dominují muži, poprvé začala kralovat žena.

Clara Furseová, ředitelka Londýnské burzy cenných papírů (LSE) při svém nástupu do funkce v lednu 2001 udělala chybu, když slibovala hory doly. Včetně toho, že LSE bude hrát v byznysu s cennými papíry prim a bude zdaleka ukazovat záda konkurentům.
Ale to se nestalo. LSE je nyní v Evropě podle své tržní kapitalizace až evropskou trojkou - za Euronextem a vedoucí Deutsche Börse.
Furseová se podle informačního serveru thisismoney.co.uk osvědčila jako dobrá organizátorka. Je nakloněna technologickým novinkám a prokazuje bystrý úsudek. Dovede sice vyslechnut odlišný názor, ale ten svůj mění velice nerada.
Ale to, co se u mužů cení jako "zásadový postoj", nemusí projít ženě. Tím spíše v londýnské City, kde si Furseová kvůli své tvrdohlavosti nadělala spoustu nepřátel. Několikrát se dostala do potyčky s médii, které obvinila, že se jenom pídí po tom, kdo spolkne LSE, případně se zajímají o to, jaký její šéfka nosí kostým a jak často mění účes.
Ale to všechno nebude podstatné, až začne Furseová akcionářům předkládat závěrečný účet. Vlastníci jí nejspíš vyčtou, že "zpackala" spojení LSE s LIFFE - Londýnskou burzou pro mezinárodní finanční termínové obchody.
Přitom Furseová v letech 1990 - 1999 seděla ve vedení LIFFE. Když na počátku roku 2001 začala šéfovat LSE, zdálo se, že nic nemůže spojení obou burz zabránit. Jenže Furseová si nepadla do oka s předsedou termínové burzy Sirem Brianem Williamsonem. A tak LIFFE nakonec skončila v náručí konkurenčního Euronextu.
Furseová tak propásla velkou příležitost, jak pozvednout význam LSE.
Furseová studovala ekonomii na škole, známé pod stejnou zkratkou jako burza cenných papírů - London School of Economics (LSE). Svoji profesionální dráhu zahájila u společnosti Philips & Drew v roce 1983 jako komoditní makléřka, uvádí server BBC News. O tři roky později se specializovala na trh finančních futures a za dva roky poté se propracovala na post ředitelky firmy. Ta se následně spojila s Union Bank of Switzerland a změnila název na UBS Phillips & Drew.
Furseová v této společnosti v roce 1998 zažila další spojení - tentokrát se Swiss Bank. Vznikl tak peněžní dům UBS. Opustila ho jako šéfka přes globální obchody s futures a zamířila na post výkonné ředitelky do banky Credit Lyonnais Rouse. Tam setrvala do konce roku 2000.
"Její životopis je opravdu působivý. Během své kariéry získala spoustu cenných zkušeností," tak při nástupu do funkce v roce 2001 Furseovou zhodnotila Angela Knightová, šéfka makléřské asociace APCIMS.
Londýnská burza, kde se obchoduje s akciemi firem o úhrnné hodnotě kolem 2,5 biliónu dolarů, se za Furseové stala oblíbeným akvizičním terčem. Četní nápadníci kolem ní mlsně krouží už léta. Furseová se podle listu Handelsblatt vehementně snaží zabránit tomu, aby se LSE, jejíž úhrnná tržní kapitalizace se blíží pěti miliardám dolarů, stala kořistí amerického či německého "nájezdníka".
Proto v uplynulých týdnech sondovala, zda by LSE nejlépe neprospěl sňatek se silným britským partnerem. Šlo o společnost ICAP, největšího zprostředkovatele mezibankovních obchodů na světě, uvedla včera agentura Bloomberg.
Ale šéf tohoto brokerského domu Michael Spencer od jednání ustoupil s odůvodněním, že akcie LSE jsou příliš drahé.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace