Zasedání ČNB: Inflace a rozpočet tlačí sazby vzhůru

Nastupuje v Evropě doba drahých peněz? Vypadá to, že ano. Sazby letí vzhůru jak v našem regionu v Maďarsku a na Slovensku, tak v eurozóně. Česká národní banka tomuto trendu odolávala až do letošního července, kdy po téměř dvou letech sazby o čtvrt procentního bodu (na 2,25 procenta) zvýšila. Přesto zůstávají úroky ČNB nejnižší v celé Evropě. Dalšího zdražení peněz se ale možná dočkáme už dnes.
Z ankety HN mezi domácími i zahraničními ekonomickými analytiky vyplývá, že banka se sazbami pohne určitě - buď už dnes, nebo na svém dalším zasedání v říjnu. Kromě inflačních tlaků a velkého rozdílu mezi úroky v Evropě a u nás - ECB má základní sazbu na třech procentech a chystá se ji zvyšovat - trápí bankéře i nezdravé veřejné finance.
Na ně doplatilo už Maďarsko, které se již několik měsíců potýká s ekonomickými problémy. Vláda je musí řešit zvyšováním daní, což bude opět roztáčet inflaci. Sazby má přitom Maďarsko nejvyšší v celé Evropě. V pondělí je centrální banka zvýšila o dalšího půl procentního bodu na 7,75 %.
Zahraniční experti tak zdvihají prst. Schodek českého rozpočtu na příští rok by totiž mohl být nejvyšší v historii. Ekonomové varují, že hospodářství roste takzvaně na dluh. "Vaše veřejné finance na tom sice ještě nejsou tak špatně jako v Maďarsku, ale pokud rychle nezačnete s reformami, mohli byste se Maďarskou cestou brzy vydat," řekla Barbara Nestor z londýnské pobočky Commerzbank. V podobném duchu se minulou středu vyjádřil i viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Ten potvrdil, že kvůli nezdravým veřejným financím bude muset centrální banka zvyšovat sazby dříve a rychleji, než kdyby se do boje proti inflaci zapojila i vláda pomocí rozpočtové politiky.
Některé ekonomy dluhy středoevropských zemí dokonce zneklidňují natolik, že stav místních ekonomik srovnávají s hospodářstvím jihoasijkých států před hlubokou krizí v roce 1997. "Tyto ekonomiky také rychle rostly a lákaly zahraniční kapitál. Pak však růst sazeb ve světě způsobil, že zahraniční investoři začali své peníze z těchto zemí stahovat. Měny prudce oslabily a ekonomiky se dostaly do dlouhotrvající krize," uvedl pro list Wall Street Journal bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Kenneth Rogoff. To Česku zatím ale nehrozí. "Situace ve střední Evropě je úplně odlišná. Státy jsou členy Evropské unie, mají stabilní bankovní systém a silné obchodní vazby se Západem," odmítl srovnání analytik Giancarlo Perasso z banky West LB.
Sazbami směrem vzhůru na 4,75 procenta včera překvapivě pohnula i slovenská centrální banka (NBS). Ta se obává, že dojde k dalšímu zvýšení inflačních tlaků. Ekonomika totiž roste hlavně kvůli útratám občanů. Vzestup mezd a zvyšování zaměstnanosti zvedá příjmy a lidé nechávají více peněz v obchodech. Výsledek - rostou ceny.
Obdobný problém má i Česko. Kvůli deregulaci nájemného navíc stoupnou ceny bytů a chystá se i zvýšení daně z cigaret. Banka tak očekává příští rok inflaci čtyři procenta, tj. o procento více, než je její cíl. Protiinflačně by naopak mohla působit levnější ropa.

Výhled úrokových sazeb ČNB