Jak poskytovat půjčky na bytové účely

Půjčky zaměstnancům nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty z půjčky od peněžního ústavu nebo z jiných zdrojů, a na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků sociálního fondu bezúročnou půjčku na pořízení domu, nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení členského podílu na družstevní byt a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na něž se vydává stavební povolení, nebo které podléhá ohlášení; na koupi bytového zařízení, či na nesplacený zůstatek půjčky u předchozího zaměstnavatele a na nesplacený zůstatek půjčky druhého z manželů.

Zaměstnanci lze poskytnout současně nebo postupně dvě nebo i více půjček; součet všech půjček poskytovaných zaměstnanci a jeho manželce (manželovi) zaměstnavatelem nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč. Součet všech nesplacených půjček nesmí být překročen v žádném časovém období. Každá samostatně poskytnutá půjčka je splatná nejpozději do deseti let od uzavření smlouvy o půjčce, prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k úhradě účelu dohodnutému ve smlouvě o půjčce; při skončení pracovního nebo služebního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud v zásadách pro používání fondu není stanoveno jinak.

DAŇOVÝ A ODVODOVÝ REŽIM PLNĚNÍ

Pokud jde o daně z příjmů fyzických osob, není samotná půjčka předmětem daně z příjmů [Viz § 3 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů]. Předmětem daně z příjmů fyzických osob je peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, a to zaměstnavatelem ze sociálního fondu nebo zisku (příjmu) po jeho zdanění. Uvedené peněžní zvýhodnění plynoucí z poskytnutí bezúročných půjček je od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno, pokud se jedná o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč, nebo v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč.

Peněžní zvýhodnění nad danou hranici podléhá zdanění daní z příjmů fyzických osob; z částky převyšující tento stanovený limit je pro účely zdanění vypočítáván úrok způsobem, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období a úrok tímto způsobem vypočítaný je zdanitelným příjmem poplatníka ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů.

Uvedené peněžní zvýhodnění plynoucí z toho, že zaměstnanec nemusel zaplatit obvyklý, nebo žádný úrok z návratné půjčky na specifikované účely, je v případě osvobození od daně z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyloučeno [Viz § 5 odst. 2 písm. c) bod 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 2 písm. c) bod 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů].

Z příslušných vyměřovacích základů jsou vyloučena mj. ta plnění stabilizační povahy (půjčky jimi nepochybně jsou), jimiž jsou peněžní zvýhodnění osvobozená od daně z příjmů fyzických osob.

CO ZNAMENÁ POJEM "BYTOVÉ ÚČELY"

V ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb je přesně stanoveno, že zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na

pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení členského podílu na družstevní byt a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení (podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

koupi bytového zařízení, a

nesplacený zůstatek půjčky u předchozího zaměstnavatele a na nesplacený zůstatek půjčky druhého z manželů.

Z toho vyplývá, že možnosti, ke kterým lze půjčku poskytnout, jsou i v daňovém zákoně limitované úpravou předmětné vyhlášky. Prakticky to znamená, že pod pojem "bytové účely", použitý v citovaném daňovém zákoně, se zahrnují nejen náklady na koupi nábytku, ale vše, co obsahuje uvedený konkrétní výčet.

Příklad z praxe

Dotaz: Můj zaměstnavatel mi poskytl ze sociálního fondu bezúročnou půjčku ve výši 150 000 Kč na získání bytu. Přesto, že občanský zákoník neukládá povinnost takovou půjčku úročit, účetní naší firmy tvrdí, že budu muset z části půjčky platit daň z úroků. Má pravdu?

Odpověď: Je pravda, že občanský zákoník v ustanoveních týkajících se smlouvy o půjčce (§ 657 a 658) nevymezuje povinnost mezi kontrahenty, tj. věřitelem a dlužníkem, dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Při bezúročné půjčce zaměstnavatele zaměstnanci jde o zvýhodnění zaměstnance, které je považováno za jeho příjem do výše obvyklého úroku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že je půjčka úročena nižším procentem, než je obvyklá výše úroku, je zdaňován rozdíl mezi těmito úroky, a to jako příjem ze závislé činnosti. Od daně z příjmů je přitom osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytnutím bezúročné půjčky (nebo půjčky s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku) zaměstnanci ze sociálního fondu, pokud jde o návratnou půjčku do výše 100 000 Kč. Účetní má pravdu: částka rovnající se výši obvyklého úroku z hodnoty přesahující uvedený limit (tj. limit sto tisíc korun), čili částka rovnající se obvyklému úroku z 50 000 Kč, je vaším zdanitelným neosvobozeným příjmem ze závislé činnosti. Z bezúročné půjčky nad limit zaměstnavatel zjistí obvyklou výši úroku a připočte tento "výnos" k vaší mzdě pro výpočet daňové povinnosti zaměstnance při výpočtu daně z příjmů, přičemž uvedená částka je součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.


Vladimír Pelc
daňový specialista