Cesta do zaměstnání, zkušební doba a minimální mzda

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době:

Je pravda, že podle nového zákoníku práce nelze zrušit pracovní poměr se zaměstnancem ve zkušební době, pokud bude práce neschopen?

Odpověď: S účinností od 1. 1. 2007, kdy se stává účinným nový zákoník práce, nemůže zaměstnavatel zrušit se zaměstnancem pracovní poměr ve zkušební době po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to ve smyslu ustanovení § 66 odst. zákoníku práce.



Cesta do zaměstnání služebním vozidlem:

Zaměstnavatel povolil některým zaměstnancům, aby používali k cestě do zaměstnání tzv. referentská vozidla, která jim byla přidělena pro výkon jejich činnosti na pozici obchodníků. Zaměstnavatel tento svůj postup odůvodňuje tím, že pokud se obchodníci vrací později ze služebních cest, pak je parkování v garážích společnosti obtížné, a také předpokládá, že zaměstnanci jsou dost unaveni. Je možné takto použít vozidla na soukromou cestu a jak je nutné v takovém případě postupovat?



Odpověď: Při posuzování výše uvedeného případu je zapotřebí vycházet především z toho, že cesta do zaměstnání a cesta ze zaměstnání nejsou součástí pracovní doby a nelze je považovat ani za výkon pracovní činnosti. Je výhradní záležitostí zaměstnance, jakým způsobem se dostane do zaměstnání a zpět. Jestliže tedy zaměstnavatel umožní zaměstnanci používání přiděleného služebního automobilu taky k cestám do zaměstnání a zpět, jde o využití takového vozidla pro soukromé účely.

Není podstatné, že k jiným soukromým cestám zaměstnanec není oprávněn používat vozidlo. Jde tedy o nepeněžní příjem zaměstnance, který mu vzniká udělením souhlasu k použití vozidla k cestě do zaměstnání a zpět. Ocenění nepeněžního příjmu se provádí podle zákona o daních z příjmu a za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla měsíčně. Na výši nepeněžního příjmu nemá vliv rozsah využívání vozidla k dopravě do zaměstnání. Nepeněžní příjem se do zdanitelné mzdy zaměstnance počítá i tehdy, když po celý kalendářní měsíc nebylo vozidlo vůbec použito, což se může stát, když je zaměstnanec nemocen nebo je na dovolené. Je vhodné připomenout, že používání vozidla zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance musí být řádně evidováno (viz § 190 odst. 2 zák. práce, § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů).


Sjednání délky zkušební doby:

Náš personální útvar uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu, jejíž součástí je i ujednání o zkušební době. Toto ujednání však neobsahuje délku zkušební doby. Jde o platné sjednání zkušební doby? Jestliže ano, jaká je její délka?



Odpověď: Z ustanovení § 31 odst.1, zák. práce vyplývá, že zkušební doba, pokud nebyla dohodnuta kratší, činí tři měsíce. Jestliže tedy účastníci neurčí při sjednávání zkušební doby její délku anebo ji sjednají delší než tři měsíce, činí zkušební doba tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru. Připomeňme, že zkušební doba nemůže být platně sjednána poté, co již vznikl pracovní poměr. Nelze ji tedy dohodnout se zpětnou platností, ale musí být dohodnuta nejpozději toho dne, který byl sjednán jako den nástupu zaměstnance do práce.

Výše minimální mzdy:

Jaká je výše minimální mzdy v roce 2006?



Odpověď: Od 1. července 2006 se zvýšila minimální mzda u zaměstnance, který je odměňován měsíční mzdou, na 7955 Kč/měsíc. Činí tedy za každou odpracovanou hodinu 48,10 Kč, a to na základě nař. vl. č. 513/2005 Sb., kterým se mění nař. vl. č. 303/1995 Sb. Jinak od 1. 1. 2006 byla minimální mzda u časové mzdy stanovena ve výši 7570 Kč a hodinová mzda ve výši 44,70 Kč.