Hospodaření domácností: trendy se mění?

Přesto jejich celková naspořená částka ve finančních aktivech již přesahuje 1,75 bilionu korun, a na průměrnou domácnost tak úspory za první letošní pololetí vzrostly ze 420 na 440 tisíc korun.

VKLADY STÁLE VEDOU

Pojďme se nejdřív podívat na tep doby měřený bankovní statistikou:

1. odliv z termínovaných vkladů se snižuje

2. opadá příliv do stavebního spoření

3. netermínované vklady rostou jak z vody

Klienti se tedy chovají v kontextu vývoje situace - a zejména finančních a kapitálových trhů - celkem racionálně. Stavebko již není co bývalo, navíc je stále víc lidí platí jednorázově až koncem roku. Termínované vklady sice stále prodělávají, ale ti nejkonzervativnější vlastně nic jiného neznají...

Úročení vkladů za současné úrovně sazeb stále větší počet lidí vůbec nezajímá a peníze ač "ležící, spící" na běžných účtech jsou alespoň bez problémů likvidní. Navíc jen hypotéky letos vzrostou o 100 miliard korun, takže je nezbytné úvěry průběžně obsluhovat - to ostatně platí nejen o půjčkách, ale i o rostoucích nákladech na bydlení, energie, služby, automobily apod.

DATA BANKOVNÍ

Zatímco v roce 2005 do stavebního spoření připlynuly 42 miliardy korun, za letošní pololetí to bylo jen 10 miliard. U termínovaných bankovních vkladů se naopak snížil odliv z 30 miliard za rok 2005 na pololetních pouhých 5 miliard korun.

Zato loňský roční nárůst 45 miliard na běžné účty jsme téměř dohnali za pouhé pololetí, kdy na ně přibylo bezmála 40 miliard korun.

OSTATNÍ PRODUKTY

Přesné statistiky ještě nemáme k dispozici všechny, ale je zřejmé, že tempo "drží" penzijní připojištění.

Počet lidí, kteří je využívají, pomalu, ale trvale přibývá a v současné době u nás spravují penzijní fondy aktiva téměř 3,5 milionu klientů v celkové výši 125 miliard korun. To tedy znamená přírůstek o víc než 12 miliard korun, tedy jasně historicky nejvyšší pololetní nárůst.

Také rezervy na životním pojištění setrvale stoupají, přestože vybrané pojistné i trh nově uzavřených smluv prakticky stagnuje. Na data o vývoji rezerv musíme čekat s ročním zpožděním, ale měly by vzrůst asi o 15 mld. Kč ročně, tedy asi o 7 miliard za pololetí.

FONDY NA VÝHYBCE

Po prvním letošním čtvrtletí s krásným přílivem do zejména dynamických fondů přišlo druhé, a nutno říci značně neúrodné čtvrtletí. Během něj majetek ve fondech u nás dokonce maličko klesl. Jistě je to zaviněno hlavně poklesem hodnoty akcií, ale ani prodeje v tomto čtvrtletí nebyly nijak slavné.

Nu a výsledek: celkový objem aktiv v podílových fondech klesl o 0,7 miliardy korun na 239,1 miliardy korun. Útěchou nám sice může být meziroční růst o 43 miliard korun, tj. o téměř 22 %, ale...

Ještě i za první pololetí to tady nakonec je docela pěkných 15 miliard. I trendy jsou jasné: klesá váha fondů peněžního trhu i dluhopisových, zatímco "jedou" zajištěné fondy, i když stejným meziročním nárůstem se mohou chlubit i akciové fondy.

V meziročním pohledu MM a dluhopisové fondy vykázaly zatím jen nepatrný pokles, zajištěné a akciové si připsaly po 11 miliardách, zatímco téměř 13 miliard si připsaly smíšené fondy a dalších 8,5 miliardy korun přidaly fondy fondů (ty bychom však podle zaměření měli rozdělit mezi předchozí tři zmíněné kategorie).

A CO TY DLUHY?

Zadlužení domácností skutečně roste přímo raketově, ale stále ještě zdaleka nedosahuje tempa nárůstu úspor. Navíc si musíme uvědomit, že u dlouhodobých úvěrů (zejména hypotečních) se sice "zátěž" do statistiky promítne okamžitě a celá, ale splácena bude během následujících 20 až 30 let.

Konkrétně: celkem si naše domácnosti jen z bankovního sektoru (tedy včetně stavebních spořitelen) půjčily již 427 miliard korun. Ale z toho je 324 miliard - tedy víc než 3/4 - na dlouhodobé splatnosti a zároveň na bydlení či přímo v hypotékách.

Za první pololetí letošního roku právě tyto dlouhodobé úvěry na bydlení sice vzrostly o 57 miliard korun, krátkodobé úvěry ale zůstaly na zanedbatelné sumě 21 miliard, střednědobé dokonce o 5 miliard klesly na 30 miliard (přesně tedy 42, ale z toho 12 je opět na bydlení) korun.

Jen pozor na splátkové prodeje, které zde nejsou zahrnuty! Celková zadluženost domácností tedy téměř jistě již přesahuje půl bilionu korun.

INVENTURA ÚSPOR

Za rok 2004 domácnosti ušetřily 120 miliard korun, za rok 2005 již 145 miliard korun. A přestože letošní rok se nezdá nijak "výkonný", pololetí vůbec špatně nevypadá. Sice (bohužel) s největším podílem nárůstu netermínovaných vkladů, ale celkem je "jistých" 78 miliard korun (35 banky + 14 fondy + 12 penzijní fondy + 10 stavební spoření + 7 rezervy životního pojištění). K tomu bychom měli ještě přičíst určitý nárůst úspor ve slamnících, možná dokonce i v přímých investicích, takže je pravděpodobné, že loňský nárůst úspor domácností se podaří nejen dohnat, ale pravděpodobně i předehnat!