Exotice chybí informace

Sortiment exotických a luxusních potravin v uplynulých patnácti letech, zjednodušeně řečeno, kopíroval vývoj společnosti. Svoboda realizovat své sny a představy byla důvodem, proč na počátku devadesátých let na náš trh přicházely kromě renomovaných značek i exkluzivity a někdy obskurnosti tlačené osobním nadšením jednotlivců. Tyto "hurá akce" většinou skončily špatně.

ZÁPADNÍ TRHY BRANÉ PŘES KOPÍRÁK

Tak jak se uklidňovaly nálady ve společnosti, začal i tento segment čím dál víc kopírovat zvyklosti trhů západních zemí. Nicméně i během tohoto období byl mnohokrát entuziasmus obchodníků korigován malým zájmem spotřebitelů. Jaroslav Skorkovský, ředitel společnosti Class Food, doplňuje příklad: "Dům lahůdek u Rotha předstihl nejen dobu, ale hlavně kapsu a znalosti průměrného zákazníka."

Náskok měla i společnost F. W. Tandoori. Podle jejího výkonného ředitele Michala Feitla byla před deseti lety v podstatě jediná, která na našem trhu nabízela exotické potraviny. V té době už celkem masivně, díky nástupu obchodních řetězců (Globus), nabízela nejenom všechny základní asijské ingredience (sójové omáčky, chilli omáčky, ústřicové a grilovací omáčky, bambusové výhonky, černé a shiitake houby, asijské nudle atd.), ale i takové speciality, jako jsou čínská černá kachní vejce, japonské saké a švestkové víno, čínské rýžové víno Shao Xing, indické chutney, pickle a pasty, speciální druhy indických koření (semeno divoké cibule, čertovo lejno, tandoori masala atd.) a thajské speciality jako rybí omáčka, curry pasty, kokosové mléko a krém.

Po pěti letech se situace už poměrně výrazně lišila. Obchodní řetězce silně expandovaly a do svého portfolia stále více zařazovaly také exotické a luxusní potraviny, samozřejmě na úkor malých specializovaných obchodů. Na tuto situaci zareagovala řada dovozců, především pak vietnamských, kteří začali prostřednictvím sítě řetězců tyto potraviny distribuovat. Zareagovali také velcí producenti, kteří zjistili, že tento segment začíná být zajímavý i svým obratem, a zahájili výrobu českých "exotických" specialit.

VÍCE VĚDOMOSTÍ, VÍCE POŽADAVKŮ

Současnou rostoucí poptávku po exotických potravinách ovlivňuje celá řada faktorů. Jejich vyjmenování se ujímá Michal Feitl: "Stále více lidí cestuje i do vzdálených zemí a seznamuje se s jednotlivými exotickými kuchyněmi. Stále větší počet lidí, především z řad mladší generace, vyznává pravidla zdravé výživy, která exotická kuchyně převážně splňují. Stoupá kupní síla obyvatelstva, především ve větších městských aglomeracích, kde je znát i vyšší obrat těchto potravin. S rostoucí konkurencí v tomto segmentu se zvětšuje portfolio nabízeného zboží, vlivem stále agresivnější politiky největších retailerů se snižuje konečná cena pro zákazníky, k dostání je velké množství exotických kuchařek, známé osobnosti představují exotické recepty v televizi a časopisech a na tento okruh potravin pamatují už i masivnější reklamní kampaně."

Každoročně se navyšuje i poptávka po luxusních cukrovinkách. Aleš Aldo Koláček, obchodní a marketingový ředitel společnosti Haribo CZ, to vysvětluje: "Zákazníci si lety zvykli na kvalitu, čím dál tím více ji rozlišují a jsou za ni ochotni vydat i adekvátní prostředky." Na růst zájmu má podle něho vliv také stoupající obliba různých oslav. Stále více Čechů slaví sv. Valentýna, Den matek a ke slavení využívá i jiné příležitosti. Pro tyto slavnostní chvíle vyhledává stále více lidí něco originálního, luxusního a kvalitního. K tomu přidává svůj postřeh Jaroslav Skorkovský: "Například irské puby nepatří mezi levné, nicméně jsou žádané. Něco podobného je možné nalézt u japonských sushi specialit, mexických a italských potravinových produktů."

PROČ SE JEDNĚM DAŘÍ, A DRUHÝM NE?

Současnou fázi je možné popsat jako jistou reflexi dosaženého stadia. Jaroslav Skorkovský je konkrétní: "Trh se zpomalil a čistí se. Zůstávají kvalitní položky, ale počáteční rychlý nárůst obratu je minulostí. Zákazníci, jimž tento sortiment scházel, jsou saturováni a nárůst jejich počtu se zpomaluje kvůli vyšší ceně a malé propagaci."

A proč se některým druhům výrobků daří více než ostatním? Zpravidla jde o produkty světově známé značky, která je zárukou kvality (např. sójové omáčky Pearl River Bridge z Číny a thajské produkty prémiové řady Exotic Food, včetně bestselleru, sladké chilli omáčky na kuře). Mají vysoce atraktivní obal, nabízejí příznivý poměr cena/kvalita, potravinářské výrobky předkládají jednoduchý způsob použití (recept přímo na etiketě produktu) i praktický způsob balení. V neposlední řadě hraje roli také autentická chuť, vůně a barva produktu. Michal Feitl má povědomí i o prvcích, které hrají proti některým produktům: "Je to vyšší cena, nedostatečná znalost vlastností a možností přípravy, ale i menší popularita té které etnické kuchyně. V našem případě indické, která klade značné nároky na množství ingrediencí a dobu přípravy."

OMÁČKY A SUŠENKY ANO, KOŘENÍ NE

Na výše uvedené lze navázat stručným výčtem těch výrobků, které v současné době mají u českých spotřebitelů největší ohlas, ale i těch, které jsou z různých důvodů z nabídky vyřazovány. Řekněme, že jde o malou výpomoc pro ty, před kterými stojí otázka: Co nabízet a co naopak vyřadit z nabídky?

Společnost F. W. Tandoori řadí mezi jednoznačně nejpopulárnější a nejprodávanější produkty například Exotic Food omáčky, pasty, dresinky, konzervované ovoce a zeleninu, kokosové mléko a krém, curry pasty a rybí omáčky, dále Pearl River Bridge sójové omáčky a marinády, ale i ušlechtilé druhy rýží (např. Basmati rýže, Basmati rýže natural, Smart Chef jasmínová rýže a sushi rýže), čínské a thajské nudle (rýžové vlasové a široké, pšeničné vaječné, bezvaječné, špenátové a pro rychlou přípravu, skleněné) a rýžový papír, čínské rýžové víno Shao Xing a švestkové víno, sušené černé houby "Jidášovo ucho" a houby shiitake. Stranou zájmu nejsou ani speciality typu zelený hrášek s wasabi pastou, samotná wasabi pasta, mořské řasy Sushi Nori, krevetové chipsy, sezamový olej a kořenicí směs Tandoori Masala. Naopak z nabídky firma vyřazuje téměř všechny druhy koření a kořenicích směsí, které dlouhodobě vykazují nízký obrat. Příčina? Obrovská konkurenční nabídka.

Oblíbené jsou u českých spotřebitelů i oplatky, perníky a řezy značky Manner, které spolu s výrobky značky Casali, Walde, Napoli a Mozartovy koule - Victor Schmidt na českých trh dováží Haribo CZ. Aleš Aldo Koláček doplňuje: "Velký úspěch zaznamenávají rovněž rodinná balení 400 a 500 g. S těmi jsme na trh přišli jako první, a to u značky Walde. Podobně je na tom značka cukrovinek Casali a její příchutě rum-kokos nebo piňa-colada." Firma naopak stahuje ty produkty, respektive jejich příchutě, které našim spotřebitelům tolik nechutnají. Naposledy to byla například jahodová příchuť u oplatek Manner.

NOVÉ PODMÍNKY ROZŠIŘUJÍ SORTIMENT

Velkou poptávku i po těch nejdražších produktech potvrzuje rovněž Radek Malý, vedoucí prodeje společnosti C.I.P.A., která k nám dováží exotické a luxusní potraviny. Nebojí se proto ani zahájit dovoz například čerstvého hovězího masa z USA. V současnosti nabízí tři druhy - svíčkovou, nízký a vysoký roštěnec, a to od firmy Creakstone Farms. Začátkem tohoto roku firma zahájila také distribuci ovoce a zeleniny dovážených od mateřské firmy z Itálie. Po počátečním testování nabízí od začátku června sortiment dvaceti druhů ovoce, z nichž nejprodávanějším jsou sicilské pomeranče, dále sedm druhů exotického ovoce a třicet druhů zeleniny, včetně původních italských odrůd salátů (Roma, Trevisano, Canasta) a řepy Ligury. Portfolio společnosti zahrnuje i výrobky firmy D'Amico: směsi hub, capperi v octě i soli, pesta, sušená rajčata a olivy.

Pro české spotřebitele určitě příjemnou změnu v tomto směru avizuje Jaroslav Skorkovský: "Strategické rozhodnutí učiněné před čtyřmi lety je důvod, proč sortiment tohoto typu z našeho portfolia prakticky vymizel. V současnosti však se změnou podmínek, které k tomuto rozhodnutí vedly, naopak rozšiřujeme sortiment o výrobky z Itálie, Rakouska či Dánska. Jedná se o značkové produkty firem Berg, Taveners, Scotti, Varcello Steiners a dalších."

RYBY A MOŘSKÉ PLODY - MLADÉ TÉMA

Na delší cestě k českým spotřebitelům jsou zatím čerstvé i mražené ryby a mořské plody, které pro mnohé tvoří nejen exotickou, ale i luxusní záležitost. Jsou v podstatě kapitolou samou pro sebe, a zaslouží si proto samostatné pojednání. Jejich dovoz i distribuce jsou pro náš trh velmi mladým tématem, jehož vývoj se datuje k začátku 90. let. Trh se tehdy otevřel a vznikla řada soukromých importních společností. Dnes mají tyto produkty nejenom následkem měnících se stravovacích návyků českých spotřebitelů velký potenciál pro distribuční i obchodní subjekty.

KREVETY AŽ OD ROKU 1992

Ze světových moří míří do místních jídelníčků, pomalu ale jistě, také krevety. Mražené je začala do České republiky jako první dovážet už zmiňovaná společnost C.I.P.A., a to v roce 1992. V balení, určeném pro maloobchod i gastronomii, je začala nejprve vozit z Itálie, později z Dánska, Německa, Francie a Velké Británie. Až koncem 90. let, s rostoucím povědomím spotřebitelů o této komoditě, vznikla poptávka i po čerstvém zboží. Na tento fakt reagovalo několik firem zahájením dovozu čerstvých produktů z Itálie a Francie. Postupem času se rozšířila poptávka po kvalitě, lepší ceně, ale i nových zdrojích. Z těchto důvodů začaly dovozy ze zemí EU ustupovat silnějším a levnějším trhům asijským. Na základě historicky velmi těsné spolupráce mezi Vietnamem a ČR bylo pro exportéry z této země nejsnadnější získat kontakty právě na našem trhu. Svou roli sehrál také počet Vietnamců trvale žijících v České republice, z nichž většina ovládá velmi dobře český jazyk a věnuje se obchodu.

BELGIE DOLŮ, THAJSKO NAHORU

Není proto žádným překvapením, že v čele trhu s krevetami, jejichž největším dovozcem je vedle firmy C.I.P.A. také společnost Nowaco, se u nás v současné době nachází Vietnam. V loňském roce činila hodnota jeho dovozu mražených krevet do ČR 306 tis. dolarů a na trhu si tak držel podíl 35,5 %. V roce 2004 to bylo 133 tis. dolarů a 17,5% podíl, což svědčí o významném růstu zájmu o tyto výrobky. Nárůst zaznamenalo také druhé Německo, a to s dovozem v hodnotě 176 tis. dolarů oproti 85 tis. dolarů v předešlém roce. Z 11,2 % si polepšilo na 20,4 % podíl na trhu. Pokles naopak vykázala Belgie - ze 158 tis. dolarů v roce 2004 na 133 tis. dolarů v roce 2005; a její podíl je v současné době 15,5 % (v roce 2004 to bylo 20,1 %). Téměř čtyřnásobné navýšení dovozu do ČR zaznamenal další významný asijský dodavatel, Thajsko. Jeho dovoz "vyskočil" z 22 tis. dolarů v roce 2004 na loňských 82 tis. dolarů a jeho podíl na českém trhu se tak blíží 10 %.

ZATÍM NEVYUŽITÝ POTENCIÁL

Celková poptávka po mražených krevetách na českém trhu je dnes odhadována na zhruba 135 tis. kg ročně. Jsou zahrnuty do nabídky většiny místních super- a hypermarketových řetězců, výjimkou nejsou ani nezávislí prodejci. Je ale pravda, že nakupující této komodity jsou zatím lidé s vyššími příjmy, kteří více cestují a poznávají zahraniční stravovací možnosti a návyky, které přenášejí do tuzemských podmínek. Maloobchodní ceny jsou navíc poměrně vysoké, od 400 Kč do 1500 Kč za kilogram. Většímu růstu prodejů ovšem braní nejenom cenová relace, ale i poměrně nízké povědomí široké veřejnosti o benefitech a možnostech přípravy mražených krevet. V tomto ohledu je patrný a ve srovnání s aktivitami zastupitelství jiných států ojedinělý přístup pražského Obchodního oddělení Velvyslanectví Thajského království, které kromě jiných aktivit ve spolupráci s dovozci (především s firmou F. W. Tandoori) už tradičně pořádá ochutnávky tradičních thajských jídel (i s krevetami) ve vybraných hypermarketech v ČR i SR.

NEJLEPŠÍ REKLAMA - JMÉNO

Když už je řeč o podpoře prodeje, výhodou exotických a luxusních výrobků je skutečnost, že nejlepší reklamou je jejich jméno. Známost značky je hodnota, která je sice vlastní i masovým výrobkům, ale v jejich případě je draze placena masivní reklamou.

Michal Feitl přesto zmiňuje vhodnost televizní reklamy, inzerce v časopisech, ochutnávek v místě prodeje, ale i letákových akcí obchodních řetězců. Aleš Aldo Koláček také tvrdí, že jeho firma dosahuje velké podpory sortimentu propracovanou propagací přímo v obchodech: "Velké displeje v obchodních centrech rozhodně zákazníky přitahují. Dodávají značce určitou úroveň."

Je známo, že některé obchodní řetězce vymezují určitý prostor tzv. regálům "světové kuchyně". Příkladem je Hypernova, která na jednom místě nabízí různé italské, asijské či mexické speciality, ale i bioprodukty, kuskus a jiné produkty. Dalo by se předpokládat, že se s těmito produkty "svezou" i jiné, určitým způsobem příbuzné výrobky, ale jak potvrzuje Martin Walter, ředitel vnějších vztahů Nestlé Česko, není tomu tak: "I když v naší nabídce máme ,zahraniční chutě', například v Maggi tekutých omáčkách, nikdy je neumisťujeme ani my, ani obchodníci do ,světových' regálů, ale mezi standardní nabídku této značky." Podobný přístup se praktikuje i u omáček Uncle Bens (Masterfoods) a dalších.

JEŠTĚ MÁME CO DOHÁNĚT A MĚNIT

Srovnání se starými členskými státy EU pro nás stále nevyznívá nejlépe, ať již šíří nabídky celkově, tak množstvím nabízených značek exotických a luxusních výrobků. Michal Feitl nabízí konkrétní srovnání: "Naší nejprodávanější položkou je thajská Exotic Food sladká chilli omáčka na kuře. Na našem trhu lze nalézt tuto omáčku ještě pod značkou Thai Pride a v omezeném rozsahu Thai Choice a dvě privátní značky (Delvita a Lidl). Oproti tomu v sousedním Německu lze tuto omáčku koupit v šesti kvalitních variantách značek a v šesti privátních." Dodává, že šíře rozdílů se samozřejmě liší podle jednotlivých zemí. Například pro Anglii je typická mimořádně obrovská nabídka indických ingrediencí, pro Holandsko indonéských atd. V zásadě se však domnívá, že se tento rozdíl bude postupně stírat a situace na našem trhu bude kopírovat sousedské trhy, především německý.

Aleš Aldo Koláček připomíná již pověstnou konzervativnost českého konzumenta: "Velice se osvědčily příchutě - oříšek, čokoláda, vanilka. O ovocné příchutě takový zájem není, což je rozdíl oproti zahraničí."

Poměrně trefný odhad navíc připojuje Jaroslav Skorkovský: "Na rozdíl od státu si firma či rodina nemůže dovolit žít dlouhodobě na dluh. Tím chci říct, že trendy platné u našich sousedů se u nás prosadí ve stejné míře až v době, kdy na to dosáhne naše kapsa. Jinými slovy, pokud hovoříme o trhu jako celku, je to běh na dlouhou trať."

Petr Hříbal


Výzkum

Cizokrajná jídla - běh na dlouhou trať

Cizokrajné speciality si na stoly českých domácností evidentně teprve hledají cestu. Za velmi oblíbené ve své rodině je totiž považuje pouze 23,1 % populace, za trochu oblíbené 38,6 % a málo oblíbené 33,0 %. O obtížnosti "boje" cizokrajných jídel svědčí i to, že je spíše nemá rádo 40,7 % z nás, oproti těm, kteří je mají spíše rádi (31,2 %). Zcela odmítavě se k nim staví 15,7 % populace. Určitý náznak k lepšímu "skóre" u českých strávníků naznačují reakce na tvrzení "Rád zkouším nová jídla". "Spíše ano" odpověděla téměř třetina z nás (32,5 %), neutrálně "ani ano, ani ne" reagovalo 27,9 %, na druhé straně "spíše ne" tvrdilo 21,5 %. S tvrzením "Rád jím cizokrajná jídla" se nejvíce z nás (27,2 %) vypořádalo opět neutrálním "ani ano, ani ne", "spíše ano" o něco méně (26,4 %) a "spíše ne" uvedl každý čtvrtý (25,6 %). (MML-TGI ČR 2005 1. - 4. kvartál)

Sortiment

Sladký luxus po vídeňsku

Nejen pro naše jižní sousedy jsou už více než 100 let synonymem Vídně a Rakouska výrobky společnosti Josef Manner. Její portfolio zahrnuje kromě světoznámých oplatek Manner také značky cukrovinek Napoli, Casali a Mozartovy koule - Victor Schmidt. Expanze firmy založená na domácím úspěchu zasahuje i střední Evropu, Českou republiku nevyjímaje. Oplatky značky Manner v balení "do kapsy" a s páskou pro snadné otevření, které jsou známé po celém světě, zaujímají v sousedním Německu první místo na trhu. Mezí atributy, které upevňují pozici této značky, je kromě jiného výroba vlastní čokolády, kombinace tradice a inovace, ale i růžová barva obalu a vysoká loajalita zákazníků. Přední místa zaujímá tato značka také ve Slovinsku (jednička mezí dražé, čokoládovými banány a čokoládami na vaření) a Chorvatsku (č. 1 mezi dováženými oplatkami). Mozartovy koule - Victor Schmidt převzala firma v roce 2000 od Nestlé a v Rakousku zaznamenala okamžitý nárůst podílu na trhu z 8 % na 30 %. Dnes je to nejen vyhledávaný dárek, ale i nejúspěšnější exportní artikl mezi rakouskými cukrovinkami.

Zajímavosti

Nebezpečné informační katastrofy

K rozvoji prodeje exotických a luxusních potravin v nemalé míře přispívají i novináři jednotlivých periodik a titulů. Pokud ale nejsou náležitě erudovaní, dochází směrem ke čtenářům (nejen spotřebitelům, ale i prodejcům) k "informačním katastrofám". Michal Feitl předkládá dva příklady z poslední doby:

> Dámský časopis Katka, hodnocení pěti druhů sójových omáček (SO) na českém trhu. Vítězem se stala SO Heinz (popis kvalitních ingrediencí, včetně pravých sójových bobů). Druhé místo zaujala SO Vitana (v ingrediencích místo bobů sójový hydrolyzát), až třetí byla SO Kikkoman (s popsaným starým tradičním postupem výroby ze sojových bobů bez chemikálií). Čtvrté místo patřilo ABC SO (Heinz), pátá byla SO Delvita. (Komentář: Jak se může, po srovnání ingrediencí, umístit Kikkoman za Vitanou?)

> Magazín Televize, recept Ivy Hüttnerové na žampiony s petrželí. (Komentář: "Co si tak asi člověk představí? Zapečené žampiony v troubě? Po přečtení ingrediencí (kuřecí vývar, tom yum pasta, citrónová tráva a šťáva, krevety, žampiony a petržel) je jasno. Vždyť to je typická thajská polévka Tom Yum! Po ostrém, ale slušném dotazu šéfredaktorka oznámila, že recept byl převzat ze serveru ČT, a to z pořadu Jiřiny Bohdalové Dobrá rada nad zlato.")