Létání je sice nejbezpečnějším druhem dopravy, ale velká část ze tří miliónů lidí, kteří každý den letecky cestují, se přesto děsí, že spadne. Šance na přežití letecké havárie je dnes přitom větší než kdy předtím.
Většina lidí si myslí, že pokud dojde k letecké havárii, je čas rozloučit se s životem. Pravda je ale překvapivě jiná. Jen ve Spojených státech došlo mezi lety 1983 až 2000 ke 568 leteckým nehodám. Z celkových 53 487 lidí na palubách jich 51 207 přežilo. Díky pokroku ve vědě a technologii dnes v 90 procentech případů někdo havárii přežije.
Přední světový odborník na leteckou bezpečnost profesor Ed Galea prostudoval spisy týkající se více než 2000 případů, kdy lidé přežili havárii, a shromáždil ojedinělou databázi. "Přežití letecké nehody není otázkou osudu. Můžete se zachránit tím, že rychle letadlo opustíte, takže je možné podniknout věci, kterými zvýšíte naději na přežití," říká Galea.
Snažil se přijít na to, jak si lidé, kteří přežili nehody, počínali, aby se dostali z letadla živí. Došel přitom k pozoruhodným závěrům. Lidé měli v mnoha případech potíže s rozepínáním bezpečnostních pásů.
"Lidé se obvykle snaží rozepnout bezpečnostní pás stiskem, protože v mimořádných situacích se uchylují k navyklému chování. A co je obvyklé? Lidé jsou zvyklí na pásy v autech a ty se rozepínají stiskem. V letadlech to je ale jiné, musíte zatáhnout za přezku."
V případě hrozící nehody jsou obvykle lidé vyzváni, aby zaujali polohu s hlavou mezi koleny, což je podle Toma Bartha z organizace AmSafe Aviation velmi důležité. "Tato poloha zvýší šance na přežití havárie, protože díky ní člověk nepřeletí dopředu a nenarazí do sedadla nebo vnitřního vybavení letadla před ním," říká Barth.
Tom Barth se svými spolupracovníky v arizonském Phoenixu vyvinul první airbag, který by se měl montovat do dopravních letadel. Navrhuje i další změny, jako například ohnivzdorný vnitřek letadel, díky kterému by lidé uvnitř zůstali při vědomí a dokázali by se dostat z vraku.
V mnoha letadlech dojde po havárii k požáru, nejnebezpečnější však nejsou plameny, lidé umírají kvůli toxickým plynům. Tyto plyny jsou smrtící, po několika nádeších člověk upadá do bezvědomí. A najít východ v kouři je velmi obtížné.
Ed Galea říká, že každý může podniknout jeden jednoduchý krok: "Vždy si spočítám, kolik řad sedadel je mezi mým místem a východem.Takže kdyby byl na palubě kouř nebo nesvítilo nouzové osvětlení, mohu cestu k východu nahmatat."
Profesorka Helen Muirová z univerzity v Cranfieldu, která se zabývala chováním cestujících během evakuace, si myslí, že právě minuty při opouštění letadla jsou pro přežití rozhodující.
"Když nastoupíte do letadla, udělejte si plán. Rozhlédněte se kolem sebe, zjistěte, kde jsou letušky a další personál, protože tihle lidé vám řeknou, co máte dělat. Pak se podívejte, kde jsou nejbližší východy a podívejte se, kudy se k nim dostanete."
Otázka, na kterou chtějí lidé nejčastěji znát odpověď, zní: Kam si mám sednout, abych přežil? Helen Muirová však říká, že v tomto bodě veškeré teorie selhávají. "Bohužel, odpověď neznám, nedá se říci které místo je nejbezpečnější," dodává s tím, že havárie jsou nepředpověditelné události se zcela odlišným průběhem.
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace