Trh práce: Mladí se montérkám vyhýbají

Mladí se montérkám vyhýbají

Boom českého průmyslu, který tolik chválí národohospodáři, začíná narážet na problém: firmám přibývá zakázek, ale na trhu práce je stále méně volných lidí s kvalifikací, jakou potřebují.
Na úřadech práce leží například požadavky na stovky zedníků. "Klidně bychom vzali i nevyučené, zaškolíme si je, slušně zaplatíme. Přesto nám trvale chybějí," říká Lumír Kaštovský, šéf společnosti Žárotechna, která dělá vyzdívky cementářských pecí.
Kaštovský má práce jako nikdy dřív, jenomže lidí čím dál méně. "Každý chce být studovaný, o manuální práci není zájem," stěžuje si. Školy jeho zkušenost potvrzují. Stále nejsou schopny nabídnout dost vyučených dělníků - o žádané obory je malý zájem.
Často nepomůže ani finanční motivace: třeba firma Bramac nabídla stavební průmyslovce v Chomutově pro učně oboru pokrývač pětisetkorunové stipendium. "Nezabralo to, nenaplnili jsme kapacity," líčí ředitel školy Břetislav Roll. Podle něj je také rok od roku větší problém s kvalitou učňů.
Podobně jsou na tom doly. V šachtách OKD dnes fárá na čtyři tisíce Poláků a Ukrajinců, českých horníků je málo. Strojírnám, hutím, automobilkám po celé zemi chybějí nejen dělníci, ale v továrnách a na stavbách je nouze i o maturanty. "Koncem 90. let byl průmysl v útlumu, firmy často neplatily, propouštěly, lidé jim prostě přestali věřit," míní Kaštovský.
Platy špičkových dělníků dnes převyšují dvacet tisíc korun, dvacetitisícový nástupní plat pro absolventa průmyslovky není výjimkou. "Proč chybí zájemci o práci? Jde o nízkou prestiž a dlouhodobou nedůvěru k průmyslu. A sílící nechuť mladých k fyzické práci," říká Svatava Baďurová z ostravského Úřadu práce.
Firmám ale nechybějí jen dělníci a maturanti, nouze je i o vysokoškoláky: počítačové specialisty, projektanty, konstruktéry. "Mnozí z absolventů hned po škole jedou do zahraničí - cestovat nebo na stáže," vysvětluje rektor pražského ČVUT Václav Havlíček. Například čerstvě vystudovaní geodeti z brněnské techniky jezdí hromadně pracovat do Irska. O absolventy českých technik však mají zájem zaměstnavatelé až ze Singapuru.
Některé školy ale v poslední době začínají cítit, že vztah veřejnosti k průmyslu se přece jen začíná měnit, když se o to samy přičiní. "Před čtyřmi lety jsme do strojírenského oboru nemohli přilákat studenty. Udělali jsme velkou propagační akci, předloni už jsme měli dvacet a loni třicet zájemců," říká Petr Černý z průmyslovky v Bruntále. Situace se také mění tam, kde se zapojí i firmy. "Třineckým železárnám pomohlo, když jejich ředitelé začali jezdit po školách debatovat s rodiči. Slibují dětem práci, chudým přispívají na dopravu," líčí Jaroslava Wenigerová z ostravského krajského úřadu.
Firma Al Invest Břidličná se sama zasadila o zavedení oboru hutník na bruntálské průmyslovce. Český báňský úřad zase pomohl zavést pomaturitní studium pro nedostatkové důlní techniky.
Odborníci však zdůrazňují, že snažit se firmy musí i na vlastní půdě: "Musí lákat mladé na zajímavou práci se špičkovou technikou, ale hlavně měnit kulturu v továrnách - aby tam bylo čisté prostředí, dobré vybavení, aby se s lidmi jinak jednalo..." říká Baďurová.

Jaké profese chybějí firmám. A proč

Soustružníci, svářeči
Průmyslové firmy jich v celé zemi chtějí přijmout stovky, kvalifikovaných je nedostatek - starší generace odchází do důchodu, mladí nemají zájem o tyto učební obory.
Kuchaři, číšníci
Školy jich chrlí dostatek, v oboru jsou ale nízké platy, což vede k vysoké fluktuaci, časté je dočasné zaměstnávání lidí načerno.
Horníci
V Ostravsko-karvinských dolech fárá už kolem čtyř tisíc cizinců, za horníky odcházející do důchodu není náhrada, hornické učňovské školství bylo v Česku po roce 1990 zrušeno.
Zedníci
Stavebnictví zažívá velký boom, tvrdá konkurence v oboru ale tlačí platy dolů, časté je zaměstnávání levných cizinců - mnohdy načerno. Učňovské školy nevychovávají dost kvalitních absolventů.
Obsluha složitých strojů
Maturanti z průmyslových a odborných škol nechtějí pracovat v továrnách. Mají dost nabídek z obchodní sféry a v servisních firmách. Firmy přitom investují do moderních automatických strojů, na které potřebují jako obsluhu maturanty.
Programátoři, projektanti
Pro mládež jsou technické obory méně atraktivní než humanitní, takže vysoké školy mají nouzi o kvalitní studenty se zájmem o techniku, absolventi navíc mají možnost sehnat dobře placenou práci v zahraničí.