OECD: Daně klesají, výběr ale roste

OECD: Daně klesají, výběr ale roste

Ve většině vyspělých zemí světa si tamější vlády mohou mnout ruce. Jejich příjmy z daní se totiž podle čerstvě zveřejněných statistik OECD zvyšují. A to navzdory tomu, respektive spíše právě proto, že v mnohých zemích se výše daňových sazeb snižují. Platit daně je tak ochotno více lidí či firem - vzrostl respekt k daňovým zákonům.
OECD tento růst vysvětluje také vyšším hospodářským růstem, který umožňuje podnikům zvyšovat zisky, z nichž pak zaplatí více na daních. V některých zemích mělo vliv i rozšíření základny zdaňování.
K většině zemí, kde příjmy z daní v poměru výkonu ekonomiky měřené hrubým domácím produktem rostly, patřilo i Česko. Slovensko bylo naopak jednou z mála výjimek, kde se tento podíl snížil.
V České republice tvořily loni daňové příjmy 38,5 procenta HDP, o 0,1 procentního bodu více než v roce 2004 a o 2,5 bodu více než v roce 2000, uvádí se v publikaci. To je mírně nad průměrem OECD a zhruba na úrovni průměru Evropy. OECD neuvádí průměr všech členských států za loňský rok, předloni to však bylo 35,9 procenta. A toto číslo pravděpodobně mírně vzrostlo.
Na Slovensku činil loni tento podíl 29,4 procenta, předloni 30,3 a v roce 2000 byl 33,1 procenta. Nejvyšší podíl mělo Švédsko - 51,1 procenta, na opačném konci žebříčku je Mexiko s 19,8 procenta.
Co se týče tempa růstu, je to trochu složitější - opět kvůli některým chybějícím číslům za loňský rok.
Z těch firem, pro něž byla čísla k dispozici, byl největší nárůst na Islandu následován USA. Ty jsou markantním příkladem toho, jak snížené daně mohou hlavně díky posílení ekonomiky a firemních zisků vést ke zvýšenému daňovému výběru.
Ještě více než na Slovensku se daňový výběr snížil v Maďarsku.
Mezi zeměmi OECD jsou výrazné rozdíly v podílech jednotlivých daní. V řadě zemí jsou nadále hlavním zdrojem příjmů daně z osobních příjmů a firemních zisků, zatímco například v ČR, ale i v Německu a Francii tuto roli hrají odvody na sociální a zdravotní pojištění. Naopak třeba v Mexiku zase stát nejvíce vybírá na daních z prodeje zboží a služeb.
Daně z příjmů a zisků se na HDP v Česku podílejí jen z 9,4 procenta. Předloni to bylo 9,7 procenta. Na Slovensku je to dokonce jen 5,3 procenta. Nejvyšší byl v minulém roce tento ukazatel v Dánsku, kde daně z příjmů a zisků činily 30,1 procenta HDP.
Průměr OECD za loňský rok zatím nebyl uveden, před dvěma lety však dosáhl úrovně 12,5 procenta.
V separátním materiálu se OECD zabývá reformami daní z příjmů fyzických osob ve svých členských zemích. Konstatuje, že se neobjevil jasný konsensus ohledně toho, jak by měla tato daň ideálně vypadat. Na jednom konci stojí Slovensko s rovnou daní, na druhém Lucembursko s 16 stupni zdanění fyzických osob.
Za možné cesty budoucích reforem této daně označuje OECD rovnou daň a duální systém, jaký se uplatňuje v Norsku. Tam je jednotná sazba 28 procent pro všechny příjmy fyzických osob i pro zisky společností a progresívní zdanění platů a penzí nad určitou úroveň.
Organizace přitom poznamenává, že vzhledem k potřebám státních pokladen by uplatnění rovné daně na příjmy z kapitálu a z práce mohlo vyžadovat dosti vysokou sazbu. Nízká sazba by v mnoha zemích ohrozila systém sociálních dávek i redistribuci příjmů.