Evropané žijí déle a mají stále méně dětí, evropské země tak stojí před problémem "demografického stárnutí". Má to však i vážné hospodářské důsledky, protože méně pracujících podporuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Podle Evropské komise by do roku 2050 měla pracující populace Evropy poklesnout o 48 milionu lidí. Pokud se nezmění dnešní politika, bude to mít vážné dopady na hospodářský růst a veřejné finance.
Na tyto výzvy se snaží odpovídat komisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla ve zprávě "Demografická výzva - šance pro Evropu," kterou předložil ve čtvrtek Evropské komisi. Oznámení je rozpracováním Zelené knihy o demografických změnách z roku 2005.
Eurokomisař poukázal na potřebu reforem. "Veřejná politika by se měla přizpůsobit novému demografickémo pořádku. Například stále více žen mezi 30. a 45. rokem života musí nést trojí břemeno: péče o dítě, rozvoj kariéry a péči o stárnoucí rodiče," uvedl Špidla s tím, že je potřeba zrealizovat koncepci, která bere do úvahy celý životní cyklus.
Evropa není jediným stárnoucím kontinentem. Velké rostoucí ekonomiky jako je Indie a Čína s sebou nesou také vážnou "časovanou bombu stárnutí". Demografická krize je však důležitá i z globální perspektivy - světová populace roste a v roce 2050 by podle odhadů OSN měla dosáhnout 9,1 miliadry obyvatel.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
