Tituly z českých škol špičkovým manažerům stačí. Shodují se na tom nejenom "lovci mozků" z tuzemských personálních agentur, ale i šéfové renomovaných firem.
Největší manažerská esa přitom nejčastěji vycházejí z pražské Vysoké školy ekonomické a Vysoké školy chemicko-technologické.
"České školy jsou kvalitní a jejich absolventi tak nejsou nijak handicapováni proti účastníkům nejrůznějších zahraničních kursů. Často jsou dokonce české fakulty mnohem lepší než zahraniční školy s tituly MBA," potvrzuje Jan Bubeník z firmy Bubenik Partners, která se zabývá vyhledáváním špičkových manažerů.
S tím souhlasí i absolventi českého školství. "Jako základ naše školy stačí, ale každý manažer si musí vzdělání doplňovat i v praxi," říká šéfka Poštovní spořitelny Vlasta Dolanská, která vystudovala VŠE. Podle odborníků míří absolventi této školy nejčastěji právě do bankovní sféry. Dokládá to i příklad guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který na pražské VŠE vystudoval obchodní fakultu.
Čest právnické fakulty v byznysu hájí šéf energetického gigantu ČEZ Martin Roman a generální ředitel České pošty Karel Kratina. "Naopak do technologických společností většinou míří absolventi VŠCHT, matematicko-fyzikální fakulty či ČVUT," dodává Bubeník.
Z "líhně" VŠCHT je například předseda představenstva a generální ředitel Západočeské energetiky Viktor Miškovský nebo šéf Čepro Pavel Švarc.
Barvy Českého vysokého učení technického zase hájí šéf Skansky Zdeněk Burda nebo Zbyněk Frolík z firmy Linet, která vyrábí zdravotnické zařízení. "Podobně jako mnoho dalších manažerů mám klasické technické vzdělání, studoval jsem technickou kybernetiku," říká Frolík. Také on se domnívá, že jako odrazový můstek pro kariéru manažera tuzemské univerzity stačí. S ním souhlasí i Miroslav Řihák, generální ředitel firmy Anect, absolvent Vysokého učení technického v Brně.
"V době, kdy jsem já absolvoval školu, bylo slovo manažer považováno za sprosté. Dnes je ale situace jiná a na mnoha školách management učí přímo lidé z byznysu," říká Řihák. Například na pražské Vysoké škole ekonomické přednáší každou středu předmět ekonomie informací viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.
Titul z vysoké školy však není pro manažery podmínkou. Existuje řada šéfů, kterým stačí maturita.
Jan Přerovský sice nedokončil studia na ČVUT, přesto je generálním ředitelem a předsedou představenstva počítačové firmy LCS International. "Daleko důležitější než titul je chuť a snaha se stále učit. Díky tomu jsem s tím, že nemám dokončenou vysokou školu, neměl nikdy problémy. Občas mi lidé sice napíšou před jméno zkratku Ing., ale já ji hned škrtám," říká Přerovský.
Také Zbyněk Frolík z firmy Linet upozorňuje, že v managementu společnosti má i zaměstnance bez vysokoškolského titulu. "Mnoho z nich strčí do kapsy všechny absolventy univerzit," dodává Frolík.
Mezi českými manažery jde ale spíše o výjimky. Většina Přerovského kolegů si před jméno ing. píší, někteří si vzdělání doplnili také o zahraniční titul, nejčastěji MBA.
"Zatímco dříve se na vzdělání nekladl až takový důraz, dnes to mají kandidáti na manažerské pozice bez vysokoškolského diplomu mnohem těžší," vysvětluje Robert Scott Marlow z konzultační firmy HayGroup.

Bez titulu není manažer
Například v Poštovní spořitelně se bez akademického diplomu ani nevyplatí žádat o manažerskou pozici. "Vysokoškolské vzdělání je podmínkou. Zahraniční vzdělání a tituly MBA sice nevyžadujeme, ale je nutné, aby si naši manažeři kvalifikaci i nadále doplňovali," potvrzuje Vlasta Dolanská, ředitelka Poštovní spořitelny a absolventka Vysoké školy ekonomické. Podobně jsou na tom i další banky a mezinárodní společnosti.
"Právě ve velkých korporacích je nedokončené formální vzdělání velký problém," dodává Jan Bubeník z konzultační firmy Bubenik Partners, která se zaměřuje na vyhledávání špičkových manažerů. Sousloví "firma požaduje vysokoškolské vzdělání" se tak stalo pravidelnou součástí inzerátů lákajících nové manažery. "Dříve jsme vysokoškolské vzdělání striktně nevyžadovali, dnes už ano," potvrzuje i Miroslav Řihák, generální ředitel počítačové firmy Anect. Shoduje se s Janem Sýkorou, ředitelem investiční společnosti Wood&Company. "Zatímco v roce 1994 k získání pozice ve vrcholovém managementu stačilo, když někdo uměl anglicky, nyní je důležitá i teoretická příprava," říká Sýkora.
Sám si proto coby absolvent bakalářského studia na VŠE doplnil vzdělání na Rochester Institute of Technology, kde vystudoval titul MBA. V průběhu praxe navíc absolvoval kursy na Oxford University, Harvardu a Aspen Institute.
"Tyto školy patří mezi světovou špičku a jejich studenti si na nich vybudují i hustou síť kontaktů. Přesto však zahraniční titul není u manažerů v naší společnosti nutností," dodává Sýkora.
Zahraniční školy přesto lákají stále více českých manažerů.
Například Radomír Lašák, prezident a předseda představenstva Českých aerolinií absolvoval nejprve Vysokou školu ekonomickou v Praze a na Prague International Business School pak získal i populární titul manažerů MBA.
Stejnou zkratkou za jménem se může pochlubit také člen představenstva pojišťovny Kooperativa a budoucí náměstek generálního ředitele firmy Martin Diviš.

Vzdělání z ciziny? Prestiž
Mezi českými top manažery jsou ale i absolventi zavedených zahraničních univerzit. Patří mezi ně například Zdeněk Bakala. Rodák z Opavy emigroval do USA, kde vystudoval ekonomii na University of California, Berkeley a získal titul MBA na Dartmouth University.
Díky emigraci získal zahraniční vzdělání také ředitel české pobočky firmy Oracle Martin Illner. Studoval vojenskou akademii West Point a promoval na právech v Americe a ve Francii. Kromě toho absolvoval i MBA v New Yorku na Columbia Business School.
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer si zase po studiích na pražské Vysoké škole ekonomické doplnil titul PhD. na University of Pittsburgh.
"Tak jako v českém prostředí platí, že nelze vybrat pouze jednu školu, ze které by vycházelo nejvíce budoucích manažerů, tak už ani v USA neproudí nejvíce manažerů z Harvardu a Yellu," komentuje úroveň zahraničních škol Marlow.

Čeští manažeři
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace