Před výstupem na Elbrus se registrujte, radí záchranáři

Letos zahynuly na svazích kavkazského Elbrusu skoro dvě desítky lidí. Podle náčelníka místní horské služby Borise Tilova mohlo být obětí mnohem méně, kdyby lidé dodržovali základní pravidla pobytu ve velehorách. V zimě i v létě platí jedno - před výstupem na více než pětitisícovou horu je třeba se registrovat u záchranářů. Ti poskytnou základní informace o vybrané trase a počasí, doporučí vhodné oblečení a výstroj.

"Dva tři lidé zahynou na Elbrusu každoročně, ale dvacet - to tu ještě nebylo," řekl novinářům šéf elbruských záchranářů Boris Tilov. V záchranných jednotkách ruského ministerstva pro mimořádné situace pracuje 23 let. Elbrus podle něj není technicky náročná hora, zrádná je ale svými klimatickými podmínkami. Před každým výstupem na vrchol je potřeba prodělat několikadenní aklimatizaci.

"Na Elbrusu ve výšce 5000 metrů jsou stejné podmínky jako například v Asii na Pamíru v 7000 metrech. Elbrus, to je 140 kilometrů čtverečních ledu, je tam velmi mnoho trhlin, nedostává se tam kyslíku, už ve 4000 metrech začínají vysokohorské nemoci," uvedl Tilov. Desítky cizinců, mezi nimi i Češi a Slováci, měly v horách problémy kvůli tomu, že přecenily svoje síly, dodal.

Přitom počet zájemců o výstup na nejvyšší horu Ruska a Evropy, která měří 5642 metrů, se každoročně zvyšuje. Jejich profesionální příprava se ale zhoršuje, míní Tilov. Podle statistik se v letních měsících vydává na horu 200 až 300 lidí denně, ne všichni ale dosáhnou vrcholu. Záchranáři mají největší problémy s takzvanými "divokými" turisty, tedy s lidmi, kteří se nikde neregistrují a do hor chodí bez průvodců. Takových je podle Tilova asi třetina.

"Až 90 procent smrtelných případů v horách mají na svědomí právě divocí turisté," uvedl devětapadesátiletý záchranář. V socialistických dobách byla podle něj situace o něco lepší. Na školách a na závodech v zemích socialistického bloku fungovaly kluby turistů a alpinistů, lidé byli lépe připraveni. "Dnes mají všichni dobré moderní vybavení, myslí si, jací jsou drsní profesionálové. Ale nejsou," rozhořčoval se Tilov.

Pravidla prý narušují všichni turisté. Češi, které Elbrus vždy lákal, patří ještě k těm zodpovědnějším. "Každoročně se u nás registrují lidé ze 47 zemí světa, ze všech kontinentů. Za poslední roky jsme měli 75 případů s cizinci z 23 zemí, včetně Česka," uvedl Tilov. Jeho muži zasahují ročně asi u dvou stovek případů. Všechny záchranné práce jsou přitom bezplatné. "Je to ale drahá věc, chceme zavést systém, kdy by akce platily pojišťovny," přiznal Tilov.

V horských vesničkách kolem Elbrusu, které se jen pomalu stávají turistickými středisky podle představ Evropanů, je několik půjčoven výstroje. Záchranáři si přivydělávají jako průvodci po vysokých horách. Velkou slabostí Ruska jsou totiž stále mapy. Existuje jen velmi málo dobrých map Elbrusu a okolí, mapy s vyznačenými trasami pro pěší nebo lyžaře nejsou k dostání vůbec. Horští vůdci jsou tak nezbytností. "Dříve porušovali pravidla i průvodci, dnes je to lepší, zvedá se jejich profesionalita," uvedl záchranář.

Mnoho lidí se podle něj ztrácí po obědě. "Po jedné odpoledne se počasí rychle mění, západní vítr pak zahání lidi do zóny trhlin. Trhliny jsou tu sto, dvě stě metrů hluboké. Tam už není možné lidi ani najít, natož je z nich vytáhnout," uvedl Tilov. Horští vůdci tato místa nejen znají, ale mnohem lépe než cizinci také odhadnou počasí.

"Během květnových svátků u nás zemřelo jedenáct lidí. Byl mráz kolem 50 stupňů, uragán, viditelnost nulová. Lidi šli nahoru, i když se jim řeklo, že se zhoršuje počasí. Průvodci s cizinci to pochopili a vrátili se. Upozornili i ostatní, ale ti neposlechli," vylíčil nejtragičtější případ letošního roku Tilov. Přitom v podstatě na celém kavkazském hřebenu funguje mobilní spojení, ministerstvo pro mimořádné situace vydává vizitky s číslem nepřetržité služby. Záchranáři jsou schopni do 40 minut od prvního nouzového signálu rozjet záchrannou akci. K dispozici mají vrtulník, sněžné skútry, terénní vozidla. Pro celou Kabardinsko-balkarskou republiku je vyčleněno sedm desítek profesionálních záchranářů; v případě potřeby přijíždí kolegové z okolních regionů.

"Často nám volají lidé, že jejich známí odjeli do hor, na Kavkaz. Díváme se do našich záznamů, ale jejich jméno tam není. Kavkaz je veliký, mohli jet na Dombaj, do Dagestánu, Osetie, Karačajevsko-čerkeska. Je nutné se registrovat," upozorňuje znalec. Registrace přitom nezabere více než deset minut, stanice záchranářů jsou u každého horského střediska a lanovky. K vyplnění registrace stačí pas, turista musí také uvést cíl pochodu a dobu pobytu na hoře.