Na Elbrusu se lyžuje od listopadu do dubna

Před patnácti lety si Chusejn Sottajev pořídil u úpatí kavkazské hory Elbrus malý kiosek, ve kterém prodával turistům a lyžařům občerstvení a potřeby do hor. Později se zmohl na restauraci, kam chodili lidé na pravý kavkazský šašlik. Dnes provozuje rodinný hotel pro dvě desítky lidí. Horské vesnice pod kavkazským Elbrusem se díky lidem jako Sottajev pomalu, ale jistě mění. Nevzhledné betonové odborářské hotely nahrazují moderní vysokohorské penziony, ve kterých už není problém připojit se k internetu nebo objednat helikoptéru na extrémní lyžování.

"Lidé, kteří k nám jezdí, si už nestěžují na ubytovací podmínky. Vadí jim služby, především lanovky jsou v katastrofickém stavu," svěřil se ČTK majitel jednoho z desítek malých soukromých hotýlků v Těrskolu, poslední vesnici pod více než pětitisícovým Elbrusem. Sottajev provozuje svůj hotel dva roky. V jeho těsné blízkosti vzniklo za posledních pět let více než deset podobných zařízení.

"Roste tady zdravá konkurence, každý se pak snaží zlepšovat svůj servis," míní majitel dalšího soukromého zařízení Samat Mamukojev, který zimní hosty uvítá letos potřetí. Vedle svého hotelu přistavuje saunu s bazénem, není problém půjčit si u něj lyže nebo objednat průvodce po kavkazských vrcholcích.

Elbrus, který je nejvyšší horou centrálního Kavkazu, leží na jihozápadě Ruska. Se svými 5642 metry je nejvyšší ruskou horu, zároveň ho mnozí pokládají za nejvyšší horu Evropy. Už z dálky impozantní horský velikán má dva vrcholy, které jsou celoročně pokryté sněhem. Nejlepší podmínky pro lyžování jsou tu od listopadu do konce dubna, pěší turistiku je možné provozovat celoročně.

Hotely a penziony pod Elbrusem mají v současnosti celkovou jednorázovou kapacitu asi 3500 míst. Soukromých zařízení je dnes už mnohem více než státních. V době největšího návalu turistů navíc místní obyvatelé pronajímají vlastní byty. V létě se zde může jednorázově ubytovat až 5000 lidí, tvrdí Uzijr Kurdanov, šéf administrace Elbruského regionu, do kterého patří pět vesnic včetně Těrskolu. Turismus se podle něj ale v oblasti rozvíjí až moc agresivně. "Na infrastrukturu, kterou zde máme, je příval turistů už dnes více než dostatečný," řekl ČTK Kurdanov. Kanalizační síť, odpady, elektrické rozvody, ale i silnice, lanové dráhy a sjezdovky mají problémy s narůstajícím počtem turistů.

"Sama příroda je u nás adaptovaná především na zemědělství. Desítky a stovky let vypásal svahy dobytek, pak se na nich snáze udržoval sníh. Dnes mají lidé jednodušší příjmy z rekreace a turismu, počty skotu se katastrofálně krátí. To přináší například častější laviny," tvrdí Kurdanov. Když trávu nic nespase, polehá a sníh po ní snadněji sklouzne. Laviny nejenže ničí lesy, ale především ohrožují vesnice v údolí, zavalují silnice, ničí elektrickou síť. Bylo by potřeba rozvíjet kromě turismu i ostatní oblasti, říká Kurganov.

Navíc rozvoj turistiky je podle Kurdanova nutné řídit shora, plánovaně. Do oblasti pod Elbrusem by měla vláda investovat miliony, dodává. "Na nové i staré lanovky, na infrastrukturu, na drobná občerstvení, na veřejné toalety," vyjmenoval nejaktuálnější problémy činovník. Velcí ruští investoři s potřebnými kontakty mezi ruskými úředníky tvrdí, že zahraniční peníze v oblasti nejsou potřeba, neboť vše zvládnou sami. Zatím ale podle Kurdanova nic neudělali a naopak situaci komplikují. Podpora státu a prezidenta Vladimira Putina, který je sám nadšeným lyžařem, se totiž v poslední době soustřeďuje jen na Krásnou Poljanu a Soči, kde by se mohla za pár let uskutečnit zimní olympiáda.

Elbruští soukromníci postavili své hotely většinou s pomocí bohatých spoluobčanů z Moskvy nebo Petrohradu, někteří se zadlužili u bank. Ubytování pod Elbrusem přijde zhruba od 500 do 2500 korun na osobu a noc. "Ne všechno je tak, jak by mělo být. Odvoz odpadu, neosvětlené silnice, chybí chodníky a lanovky. Přesto věříme v lepší zítřky," říká s úsměvem devětatřicetiletý Mamukojev, který se prý kvůli svému hotelu nestačil ani oženit.