Švýcar dal univerzitě 200 miliónů eur

Švýcar dal univerzitě 200 miliónů eur

Švýcarský milionář Klaus Jacobs včera "zahanbil" všechny německé filantropy. Mezinárodní univerzitě v Brémách totiž poskytl částku ve výši 200 miliónů eur, což je nejvíce, co kdy nějaký jednotlivec dal německé vzdělávací instituci.
"Německo žije již padesát let v míru, země je bohatá a neexistuje žádný důvod, proč by německé firmy neměly dělat více pro rozvoj vzdělávání a vědy tak, jak se tomu děje v mnoha jiných zemích," uvedl podle deníku Financial Times Klaus Jacobs. Ten zároveň jako pozitivní vzor, z něhož by si mělo Německo vzít příklad, uvedl Spojené státy americké a Británii. Němečtí podnikatelé jsou podle něj v této oblasti "alarmujícím způsobem rezervovaní".

Dávají Němci dost?

Jacobsův dar v Německu znovu rozvířil debatu o tom, zda němečtí byznysmani dělají v oblasti charity v porovnání s okolními zeměmi dost. Nejde jen o výši daru. Jde však také o načasování - dar totiž přišel krátce poté, co v Německu vyvrcholila debata o financování vysokých škol. A to tím, že kancléřka Angela Merkelová schválila tři německé univerzity jako elitní vzdělávací instituce, které budou dostávat od státu více peněz.
To samozřejmě vyvolalo negativní odezvu mezi tradičně rovnostářskými kruhy na německých státních vysokých školách, jež ohrožuje expanze velkého počtu soukromých univerzit. K těm univerzitám, které na zvýšení státních příspěvků nedosáhly, patří i Mezinárodní univerzita v Brémách, která má nyní po obdržení daru změnit svůj název na Jacobsovu univerzitu.
Až donedávna bylo v Německu financování elitních nebo soukromých univerzit z politického hlediska určitým tabu. Zvláště Sociální demokraté vždy prosazovali více rovnostářský systém vzdělávání na vysokých školách. Navíc Německo utrácí na vysokoškolské vzdělání pouze 1,1 procenta svého hrubého domácího produktu. Třeba Amerika je mnohem štědřejší a dává 2,6 procenta svého HDP. Navíc jsou firmy v USA pod tlakem politiků dávat více finančních darů zejména institucím působícím ve veřejném sektoru.

Celý majetek na charitu

Devětašedesátiletý Klaus Jacobs se narodil v německých Brémách. Nyní má sice švýcarské občanství a žije v Británii. S rodným městem měl však dlouhá léta úzké vztahy přes pobočku své rodinné firmy Jacobs AG, která se zabývala v minulosti hlavně dovozem a pražením kávy. Právě Klaus Jacobs měl zásadní podíl na její expanzi v 70. a 80. letech. Nakonec maloobchodní část svých aktivit v kávě rodina Jacobsů prodala cigaretářskému a potravinářskému kolosu Philip Morris.
Získané prostředky Jacobs investoval do největší evropské firmy v oblasti "lidských zdrojů" Adia Personnel Services. A z ní pak udělal světovou jedničkou, když ji spojil s konkurenční firmou Ecco a vytvořil z nich firmu Adecco. Té v pozici předsedy správní rady šéfuje dodnes.
Společnost Jacobs AG dnes působí i v dalších odvětvích - kromě kávy a čokolády, o něž se zajímá její na velkoobchod se zaměřující firma Barry Callebaut, a oblasti lidských zdrojů, je aktivní v bankovnictví, sportovním marketingu a dokonce v dostihovém sportu.
V roce 1988 Klaus Jacobs založil mezinárodní nadaci nesoucí jeho jméno. A o tři roky později na ní převedl svůj takřka veškerý majetek. Tato nadace se soustředí již roky na vzdělávací kvalifikační programy zvláště pro mladé lidi.