Rodiny hospodaří s 9437 korunami na hlavu

Rodiny hospodaří s 9437 korunami na hlavu

Průměrný Čech musí měsíčně vyjít se 9437 korunami čistého. Vyplývá to z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, které zkoumalo měsíční peněžní příjem na jednoho člena průměrné tuzemské domácnosti. Ten v letošním prvním pololetí vzrostl o 6,6 procenta. Jelikož se inflace pohybovala pod tříprocentní hranicí, kupní síla lidí se zvýšila o 3,6 procenta.
Nejvíce si polepšili Češi, kteří mají práci, ale nemají žádné děti. V porovnání s loňskem se jim příjem zvýšil o 8,5 procenta, měsíčně tak hospodařili v průměru se 13 919 korunami čistého.

Naopak nejméně svou situaci vylepšily chudé domácnosti. U rodin, ve kterých rodiče pobírají minimální příjmy a navíc mají děti, se příjem na jednoho člena domácnosti zvýšil pouze o 2,4 procenta na 3856 korun.
Rodinám zároveň rostly životní náklady. Zdražovalo bydlení, zvýšily se ceny vody, energií a paliv. Pražské rodiny musely připlatit v porovnání s loňskem 2,3 procenta navíc, domácnosti důchodců dokonce čtyři procenta.
Čechům na druhou stranu rostly mzdy, meziročně se v prvním čtvrtletí zvýšily o sedm procent na průměrných 19 484 korun.

Hodně ale záleží na tom, kde lidé pracují. Rozdíl mezi Prahou s nejvyššími mzdami a Karlovarským krajem s nejnižší mzdovou úrovní se zvýšil o 819 korun na 8435 korun. Nejvíce vzrostla nominální mzda v kraji Vysočina (8,2 procenta), nejméně pak v Ústeckém kraji (5,4 procenta) a v Karlovarském kraji (5,5 procenta).
V hodnoceném pololetí také dostaly domácnosti více "sociálních" peněz, dohromady 178 miliard korun, o 10,9 miliardy více než loni. Tři čtvrtiny z této částky tvořily důchody. Druhou největší položkou byly s 10,5procentním podílem nemocenské dávky. Naopak nejméně (2,2 procenta) přinášely podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k nízkým úrokům u běžných spořicích účtů hledaly domácnosti možnosti, kde by peníze zhodnotily lépe. Soustředily se na stavební spoření, životní pojištění a penzijní připojištění.
Objem peněz na vkladových účtech penzijního připojištění se ke konci pololetí meziročně zvýšil o 21,5 miliardy korun na 125,1 miliardy. Na účtech stavebního spoření se objem peněz meziročně zvýšil o 35,2 miliardy korun na 339,1 miliardy.