Uran je komoditou budoucnosti

Zapomeňte na ropu, meď nebo hliník, komoditám bude podle odborníků kralovat uran. Tento kov, který se používá především jako surovina pro výrobu jaderné energie, se stává stále častěji cílem nákupů investičních fondů. Jeho cena totiž od roku 2001 vyrostla šestkrát na rekordních 60 dolarů za libru (zhruba půl kilogramu). A podle agentury Bloomberg je to pouze začátek dlouhého výškového výstupu.
Investiční fond Firebird Global, který se zaměřuje právě na firmy, jež těží uran, vynesl za posledních pět let investorům 46 procent ročně. Pro srovnání, vlajková loď druhého nejbohatšího muže světa Warrena Buffetta Berkshire Hathaway za stejné období zhodnotila svůj majetek průměrně o 8,6 procenta. Buffett přitom také investuje do energetických firem, ne však do těch, které mají něco společného s jádrem.

Přichází renesance jádra

O renesanci jaderné energie se mluvilo minulý týden i na energetickém fóru HN. Pozvaní odborníci se shodli, že bez výstavby dalších jaderných elektráren nebo bloků těch stávajících se neobejde ani Česká republika, a to ani kdyby se vytěžily všechny zásoby uhlí. Nutnost vybudovat další jaderné elektrárny včera zdůraznila také Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta pohrozila, že boj s klimatickými změnami bez přispění jádra vyhrát nelze.
To všechno bude znamenat jediné. Růst poptávky po uranu, a tudíž i jeho cen. V současnosti je navíc uranu nedostatek. Na nalezištích ho je sice stále hodně (podle IEA by měly být zásoby schopny uspokojovat poptávku ještě alespoň 25 let), kvůli nedostatečným investicím do těžby a zavírání dolů ho však firmy vytěží příliš málo .
Produkce klesá i v Česku, kde byla v minulých letech většina dolů uzavřena. Ceny uranu se až do roku 2002 držely na minimu (kolem 10 dolarů za libru). Provoz dolů se nevyplácel. Teď funguje jediný v Dolní Rožínce na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. I ten má být však v roce 2008 uzavřen. "Ceny tehdy byly nízké a těžba se nevyplácela. Otvírat staré doly je teď zase příliš nákladné, i když je v Česku zásob uranu dost," potvrdil HN nejmenovaný zdroj ze státního podniku Diamo, který doly provozuje. "Jak to bude vypadat dál, bude záležet na Ministerstvu průmyslu a obchodu," dodal.

Ceny dál porostou

Investovat přímo do uranu ale není nijak jednoduché. Investoři nemohou ze zákona uran nikdy vlastnit fyzicky. Třeba americký fond Adit nakoupil uran za 70 procent všech svých prostředků. Podle fondu jsou jeho zásoby uloženy v licencovaném zabezpečeném skladu. Těchto skladů je však málo a přístup k nim je stále vzácnější, protože kromě elektráren je využívají častěji i spekulanti. Viceprezident těžařské firmy Cameco George Assie tvrdí, že fondy drží asi 18 miliónů liber - to je 30 procent veškerého uranu, který se zobchoduje za rok.
"S tím, co se teď děje, a výhledem dalšího růstu cen, budou ve shromažďování kovu dál pokračovat," řekl Bloombergu Assie. Právě jeden z největších světových uranových dolů Cigar Lake v Kanadě, který jeho firma vlastní, je příčinou růstu cen. Byl totiž zaplaven a nebude otevřen až do roku 2009. Počítalo se přitom, že obstará asi 15 procent světové produkce.
"Ceny uranu tak dál porostou. V příštím roce určitě k pětasedmdesáti dolarům, v roce 2008 až na 80," předpovídá podle listu Financial Times kanadská investiční banka Raymond James.
Vysoké ceny zatím nedělají problém českému energetickému kolosu ČEZ. Jeho mluvčí Eva Nováková pro HN uvedla, že smlouvy na nákup uranu jsou mnohaleté a ČEZ je vesměs uzavřel ještě před cenovým růstem na trhu.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace